5 C 294/2025-33 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 21 744 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřel dne , datum, se žalovaným smlouvu o úvěru na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit danou částku nejpozději do , datum, . Žalovaný svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnil. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani na základě výzvy k dobrovolnému plnění.2. Usnesením ze dne , datum, , č.j. 16 C 105/2025 – 13, vyslovil Okresní soud Plzeň-město svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci místně příslušnému Okresnímu soudu v Domažlicích. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .3. Soud dále postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne , datum, . V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř. a zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.4. Aktivní legitimaci žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v jednorázové platbě ve výši 21 744 Kč ve lhůtě 30 dnů od poskytnutí úvěru.. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % jako pevná na celou dobu splácení úvěru. Žalovaný se zavázal uhradit vedle poskytnutého úvěru ve výši 15 000 Kč také úrok, jež byl kapitalizován na částku 443,84 Kč a poplatek za sjednání úvěru ve výši 6 300 Kč. Dne , datum, právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému na účet částku ve výši 15 000 Kč. Majitelem a jediným disponentem daného účtu byl žalovaný. Žalovaný na svůj závazek nic neuhradil, což vyplývá z tvrzení žalobkyně.6. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb.7. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč za částku 6 744 Kč. Danou smlouvu o úvěru pokládá soud za absolutně neplatnou z důvodu nepřiměřenosti smluvních ujednání, když žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty na dobu 30 dnů s úrokem přesahujícím 547 % ročně. I když byl ve smlouvě sjednán úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 36 %, tj. kapitalizované výši 443,84 Kč, nelze pak přehlédnout, že dále byl sjednán i poplatek za zpracování úvěru ve výši 6 300,16 Kč Sjednaný úrok spolu s ostatními platbami, které ve své podstatě představují odměnu za poskytnutý úvěr, soud považuje za sjednané v rozporu s dobrými mravy. Poplatek za sjednání úvěru soud považuje za skryté úroky a jednání žalobkyně posuzuje jako snahu získat finanční prostředky za poskytnutí úvěru v nadstandartní výši.12. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 9 % ročně, tedy úrok je více než 60 násobný.13. S ohledem na skutečnost, že důvod neplatnosti se vztahuje k ujednání o výši poplatku, jež v daném případě je skrytým úrokem za poskytnutý úvěr a výše úroku tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by právní předchůdce žalobkyně neměl vůli uzavřít se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, v nichž se skrývá úrok za poskytnutý úvěr.14. Z tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě má soud za prokázané, že žalovaný na svůj závazek nic neuhradil. Žalovaný má tak povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení v souladu s ust. § 2991 NOZ, a to včetně zákonného úroku z prodlení.15. Bylo v dané věci na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval, že závazek vůči žalobkyni nevznikl, zanikl, popř. částečně zanikl. Žalovaný však zůstal v řízení zcela pasivní, k žalobě se nevyjádřil.16. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 NOZ, dle kterého neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V souladu s ust. § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V daném případě žalobkyně odeslala upomínku žalovanému dne , datum, . Žalovaný byl dle výzvy povinen uhradit dlužnou částku do 3 dnů od obdržení dopisu, jež byl v souladu s ust. § 573 doručen dne , datum, . Lhůta k dobrovolnému plnění tak uplynula dne , datum, . Od , datum, byl žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud přiznal výrokem I. zákonné úroky z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.17. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, soud nemohl přiznat žalobkyni požadované kapitalizované zákonné úroky z prodlení, zákonný úrok z prodlení od data požadovaného v žalobě a smluvní úrok, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 101,98 Kč, přičemž tato částka představuje 37,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,98 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,02 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 088 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 744 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.19. S ohledem na skutečnost, že poplatek za žalobu činí dle položky č. 1 bodu 1 písm. b) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 1 088 Kč, a žalobkyně uhradila pouze částku 870 Kč, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.