5 C 298/2025-35 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 11 800 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že se žalovanou dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit žalobkyni částku ve výši 11 800, skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a smluvního úroku v kapitalizované výši 1 800 Kč do , datum, . Žalovaná na svůj závazek nic neuhradila.V dané věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž žalovaná podala včasný odpor, jež řádně odůvodnila. V rámci odůvodnění odporu žalovaná uvedla, že se žalobkyní smlouvu o úvěru uzavřela a na jejím základě jí byla vyplacena částka 10 000 Kč, tuto částku nevrátila a navrhla, aby částku ve výši 10 000 Kč mohla žalobkyni splácet po 500 Kč měsíčně. Zároveň navrhla, aby soud v souladu s ust. § 150 o.s.ř. nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. Dále pak uvedla důvody, pro které považuje uzavřenou smlouvu o úvěru za neplatnou a navrhla, aby soud nárok žalobkyně vypořádal dle ustanovení o bezdůvodném obohacení.Dne , datum, se ve věci konalo jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila bez předchozí omluvy. V důsledku tohoto nemohla být při jednání poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.Soud v dané věci dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit kromě poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč také úrok s denní sazbou ve výši 1,20 % denně, a to do 15 dnů. Žalovaná se tak zavázala uhradit celkovou částku ve výši 11 800 Kč do , datum, . Ve smlouvě byla sjednána pro případ prodlení žalované smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně. Částka ve výši 10 000 Kč byla vyplacena žalobkyní žalované dne , datum, . Žalovaná dluží na jistině částku ve výši 10 000 Kč, což vyplývá ze shodných tvrzení účastníků. Žalobkyně v rámci žaloby netvrdila jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované ani žádné listinné důkazy prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalované nedoložila.Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle ustanovení § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Soud v daném případě dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, a to pro nepřiměřenost smluvních ujednání, když žalované byly poskytnuty peněžní prostředky na 15 dnů s úrokem, jež byl sjednán v denní sazbě ve výši 1,20 %, tj. roční úroková sazba činí 438 %.Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 8 % ročně, tedy úrok je více než 54 násobný.Soud má v dané věci za prokázané, že žalovaná převzala od žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč, která nebyla doposud žalobkyni vrácena. V souladu s ust. § 2991 o.z. pak musí žalovaná vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč.Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 NOZ, dle kterého neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V souladu s ust. § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byl-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V daném případě žalobkyně odeslala upomínku žalované dne , datum, . Žalovaná byla dle výzvy povinna uhradit dlužnou částku do 3 dnů od obdržení dopisu, jež byl v souladu s ust. § 573 doručen dne , datum, . Lhůta k dobrovolnému plnění tak uplynula dne , datum, . Od , datum, byla žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud přiznal výrokem I. zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství.Podle § 160 uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Žalovaná navrhla pro případ uložení povinnosti k úhradě žalované částky možnost hradit tuto částku ve splátkách po 500 Kč měsíčně. Žalobkyně se k návrhu žalovaného přes výzvu soudu nevyjádřila. Soud má v daném případě za to, že z důvodu zvýšení pravděpodobnosti dobrovolného plnění ze strany žalované, je namístě vyhovět žádosti o placení přisouzených částek ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, a předejít tak případnému nucenému výkonu tohoto rozhodnutí.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 817,42 Kč, přičemž tato částka představuje 69,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,75 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 800 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.