10 C 225/2021-78 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 12 820,91 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 820,91 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 545,24 Kč, smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 820,91 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, když tyto částky měla žalovaná dlužit na základě Smlouvy o bankovních produktech a službách, uzavřené mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále i jen banka) dne 17. 5. 2018, dle které poskytla mj. banka žalované možnost čerpání kontokorentního úvěru až do výše limitu 10 000 Kč a žalovaná se zavázala na běžném účtu vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň 1x v průběhu každých 180 dnů čerpání FLEXI KREDITU a současně na běžném účtu mít minimální měsíční příjem ve výši 50 % poskytnutého úvěrového limitu a nepřekročit výši úvěrového limitu. Před poskytnutím předmětného úvěrového limitu při zkoumání úvěruschopnosti vycházela banka z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o povolení debetního zůstatku a tyto údaje kontrolovala v interních a externích databázích, zejména bankovních a nebankovních registrech, insolvenčních rejstříků, databázích MVČR apod. Žalovaná však překročila povolený úvěrový limit, vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, proto banka v souladu se smluvními ujednáními převedla debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 12 820,91 Kč dne 26. 10. 2018 na nově otevřený úvěrový účet a umožnila žalované jeho splácení ve splátkách. Žalovaná však řádně nesplácela, proto banka zesplatnila celou dlužnou částku k 1. 3. 2019 a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě žalované částky s tím, že jistina byla úročena úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 29 % ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo s účinností k 20. 11. 2020 k převedení všech výše uvedených pohledávek na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z listin nazvaných Smlouva o bankovních produktech a službách s datem 17.5.2018, včetně Všeobecných obchodních podmínek, Žádost o povolení debetního zůstatku FLEXI KREDIT z 17.5.2018, bylo zjištěno, že [právnická osoba] (dále jen banka) se zavázala mj. poskytnout žalované spotřebitelský kontokorentní úvěr Flexikredit povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu 10 000 Kč za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu a žalovaná se zavázala nepřekročit povolený limit s tím, že pro případ překročení povoleného limitu, bude účtován sankční poplatek podle Sazebníku a nepovolený debetní zůstatek bude dále úročen sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. a účtovány budou rovněž poplatky dle sazebníku. Z žádosti o povolení debetního zůstatku FLEXI KREDITU z 17.5.2018 bylo dále zjištěno, že žalovaná žádala o úvěrový limit ve výši 10 000 Kč a v žádosti uvedla, že je zaměstnaná s průměrným výdělkem 16 500 Kč, příjem domácnosti činí 30 000 Kč, má vlastní bydlení, je svobodná a bez dalších vyživovacích povinností. Z výpisu z běžného účtu [číslo] za období [číslo], vedeného na jméno žalované, bylo zjištěno, že žalovaná vyčerpala výběry z bankomatů a platbami platební kartou celkem částku ve výši 10 229,91 Kč, v období [číslo] byly žalované účtovány poplatky a úroky ([číslo] 157,65 Kč, [číslo] 220,52 Kč, [číslo] 290,72 Kč, [číslo] kč, [číslo] 1442,35 Kč, [číslo] 1306,99 Kč), za celé období žalovaná zaplatila na tento účet částku 1000 Kč. Z dopisů banky z 27.10.2018, 6.10.2018, 16.9.2018, 1.9.2018, 1.8.2018, bylo zjištěno, že banka opakovaně vyzývala žalovanou k zajištění finančních prostředků na jejím běžném účtu s tím, že pro přečerpání povoleného debetu a nedostatku financí na tomto účtě následně zrušila kontokorentní účet FLEXI KREDIT a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě zůstatku úvěru ve výši 12 820,91Kč. Z listiny nazvané Smlouva o postoupení pohledávek z 18.11.2020, Příloha [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek – Seznam pohledávek, Potvrzení o zaplacení úplaty z 20.1.2020, Oznámení o postoupení pohledávky žalované vč. dokladu o odeslání z 30.11.2020, bylo dále prokázáno, že banka postoupila předmětnou pohledávku včetně příslušenství na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Z předžalobní výzvy s datem 10.2.2021 včetně dokladu o odeslání z 10.2.2021 bylo dále zjištěno, že žalovaná byla opakovaně vyzvána k zaplacení žalované částky, a to ve lhůtě do 25.2.2021 s tím, že pokud nezaplatí, bude se žalobkyně nároku domáhat soudní cestou. 4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 17.5.2018, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované možnost čerpat ne jejím běžném účtu [číslo] vedeném u právní předchůdkyně žalobkyně, finanční prostředky do úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaná se zavázala v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky splácet včetně úroků a poplatků a zajišťovat dostatek finančních prostředků na tomto účtě. Při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel právní předchůdce žalobkyně pouze z údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr bez řádného doložení příjmové a výdajové stránky žadatelky. Žalovaná na běžném účtě vyčerpala celkem částku 10 229,91 Kč, celkem zaplatila 1000 Kč, banka vyúčtovala žalované za období [číslo] celkem na poplatcích a úrocích částku 3 714,88 Kč. Předmětná pohledávka vůči žalované byla postoupena se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalované oznámeno a současně byla žalovaná prokazatelně vyzvána k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ve lhůtě do 25.2.2021. 5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 8. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutn