10 C 274/2021-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 66 114 Kč spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 7 497,86 Kč, 6 493,36 Kč a 17 707,68 Kč, úroky ve výši 20,5 % ročně z částky 8 783,84 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a z částky 7 286,24 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, úroky ve výši 19,7 % ročně z částky 24 041,02 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 783,84 Kč, z částky 7 286,24 Kč a z částky 24 041,02 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, spolu s úroky z prodlení v kapitalizované výši 2 930,53 Kč, 2538,42 Kč a 7 198,25 Kč, když tyto částky měla žalovaná dlužit na základě třech smluv o zápůjčkách, a to smlouvy [číslo] (dále smlouva [číslo]), uzavřené mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále i jen banka) dne 13.5.2015, smlouvy [číslo] (dále smlouva [číslo]), uzavřené mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále i jen banka) dne 13.7.2015 a smlouvy [číslo] (dále smlouva [číslo]), uzavřené dne 17.9.2015 mezi týmiž subjekty, dle kterých poskytla banka, po přezkoumání úvěruschopnosti žalované zhodnocením informací získaných od žalované, zaznamenaných v zákaznické kartě, peněžní prostředky u smlouvy [číslo] ve výši 54 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit bance celkem částku 109 992 Kč, z toho 54 000 Kč jako samotnou zápůjčku a 55 992 Kč jako souhrnný poplatek (jehož součásti byl i sjednaný úrok ve výši 19,7 % ročně), a to formou 100 týdenních splátek po 1 100 Kč, u smlouvy [číslo] ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit bance celkem částku 18 361 Kč, z toho 10 000 Kč jako samotnou zápůjčku a 8 361 Kč jako souhrnný poplatek (jehož součásti byl i sjednaný úrok ve výši 20,5 % ročně), a to formou 60 týdenních splátek po 307 Kč a u smlouvy [číslo] ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit bance celkem částku 18 361 Kč, z toho 10 000 Kč jako samotnou zápůjčku a 8 361 Kč jako souhrnný poplatek (jehož součásti byl i sjednaný úrok ve výši 20,5 % ročně), a to formou 60 týdenních splátek po 307 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, dosud neuhradila žalobkyni u smlouvy [číslo] částku 24 041,02 Kč jako dlužnou jistinu a dále pak částku 14 450,98 Kč jako souhrnný poplatek, u smlouvy [číslo] částku 7 286,24 Kč jako dlužnou jistinu a dále pak částku 4 874,76 Kč jako souhrnný poplatek, u smlouvy [číslo] částku 8 783,84 Kč jako dlužnou jistinu a dále pak částku 6 677,16 Kč jako souhrnný poplatek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 5.1.2021 k převedení všech výše uvedených pohledávek na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Listinou označenou jako Smlouva o zápůjčce [číslo] datovanou dnem 13.5.2015 včetně smluvních podmínek, má soud v řízení za prokázáno, že se v této písemně dohodly společnost [právnická osoba] se žalovanou na tom, že uvedená společnost poskytne žalované finanční prostředky – zápůjčku ve výši 54 000 Kč, a to za souhrnný poplatek v částce 55 992 Kč a žalovaná se naopak zavázala uvedené prostředky vrátit, jakož i zaplatit jí souhrnný poplatek, to obojí ve 100 týdenních splátkách po 1 100 Kč (poslední splátka ve výši 1 092 Kč). Listinami označenými jako Smlouva o zápůjčce [číslo] s datem 13.7.2015 a [číslo] s datem 17.9.2015 včetně smluvních podmínek, má soud v řízení za prokázáno, že v obou těchto smlouvách se písemně dohodly společnost [právnická osoba] se žalovanou na tom, že uvedená společnost poskytne žalované finanční prostředky – zápůjčku ve výši 10 000 Kč, a to za souhrnný poplatek v částce 8 361 Kč a žalovaná se naopak zavázala uvedené prostředky vrátit, jakož i zaplatit jí souhrnný poplatek, to obojí ve 60 týdenních splátkách po 307 Kč (poslední splátka ve výši 248 Kč). Žalovaná pak písemně v rámci smluv prohlásila, že uvedené prostředky od společnosti [právnická osoba] převzala. V předmětných smlouvách je dále uvedeno, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka v zákaznických kartách s daty 13.5.2015, 13.7.2015 a 17.9.2015, přičemž z těchto zákaznických karet bylo zjištěno, že v nich žalovaná uváděla své příjmy bez bližší specifikace a výdaje a bez dalšího prověřování uváděných údajů. Listinou označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek datovanou dnem 18.12.2020, seznamem postupovaných pohledávek a konečně oznámením o postoupení pohledávek ze dne 6.1.2021 vzal soud za prokázané, že se společnost [právnická osoba] písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv o půjčkách za svými dlužníky specifikované v seznamu pohledávek, a to za dohodnutou úplatu, ke dni jejího uhrazení, včetně pohledávky za žalovanou a žalobkyně tyto pohledávky se vším příslušenstvím a právy s nimi spojenými přijala. Toto postoupení pohledávky bylo též žalované písemně oznámeno dopisem z 6.1.2021, podaným u pošty 25.1.2021 a s výzvou k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 28.6.2021 včetně podacího lístku, má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou o úhradu dlužné částky s tím, že neučiní-li tak do 13.7.2021, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smlouvy [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 13.5.2015, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované téhož dne v hotovosti částku ve výši 54 000 Kč a žalovaná se zavázala v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 55 992 Kč, a to obojí v 100 týdenních splátkách po 1 100 Kč (poslední 1 092 Kč), s úrokovou sazbou 19,7 % ročně, podle smluv [číslo] [číslo] uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 13.7.2015 a 17.9.2015 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v tyto dny v hotovosti částky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 8 361 Kč, a to obojí v 60 týdenních splátkách po 307 Kč (poslední splátka 248 Kč), s úrokovou sazbou 20,5 % ročně. Ve smlouvách je uvedeno, že zákazník potvrzuje, že věřitel s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácení úvěru bez další specifikace a prověřování, nebylo předloženo žádné potvrzení o zkoumání úvěruschopnosti. Žalovaná svůj dluh řádně nehradila, bance zaplatila u smlouvy [číslo] částku 71 500 Kč, u smlouvy [číslo] zaplatila 6 200 Kč, a u smlouvy [číslo] zaplatila 2 900 Kč. Předmětné pohledávky vůči žalované byly postoupeny se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalované oznámeno. 5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že