18 C 49/2021-28 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky ve výši 36 337 Kč, spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o půjčce [číslo] částky ve výši 1 148 Kč, spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o půjčce [číslo]. 2. Žalovaný se ve věci během celého řízení na výzvu soudu nevyjádřil. 3. Zástupce žalobce omluvil neúčast svou i žalobkyně u jednání, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Na základě provedeného dokazování soud ve věci zjistil následující skutkový stav. 5. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky, má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uvedeného dne uzavřeli smlouvu, jíž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 22 000 Kč v hotovosti při podpisu této smlouvy, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, spolu s částkou ve výši 18 392 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 809 Kč při sazbě 21% ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky 4 180 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 403 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách 674 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání závazku uhradil toliko částku 4 055 Kč, proto po něm žalobkyně požaduje zaplacení částky ve výši 36 337 Kč, spolu s příslušenstvím, tedy kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 925,36 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 14 597,92 Kč, úrokem 21% ročně z částky 19 791,39 Kč od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 19 791,39 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 7,75% ročně. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení se Seznamem pohledávek, soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla s účinností k témuž dni postoupeny žalobkyni, která je akciovou společností, předmětem její činnosti je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 4., poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, což bylo zjištěno z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což má soud za prokázáno z Podacího lístku ze dne [datum]. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] má soud za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z Podacího lístku ze dne [datum] má soud za prokázáno, že upomínka byla téhož dne žalovanému odeslána. Z Výpisu [příjmení] soud zjistil, jaké byly průměrné úrokové sazby v době poskytnutí částky ve výši 22 000 Kč žalovanému. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se skutkovými zjištěními výše uvedenými, proto na ně zcela odkazuje. 6. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného ze smlouvy ze dne [datum] v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen,,NOZ“), podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvy o půjčce, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelské smlouvy a je nutné na ně vztáhnout i ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění ke dni uzavření smlouvy o půjčce (dále jen,,ZoSÚ“). 7. Kromě částky ve výši 22 000 Kč, která byla žalovanému fakticky poskytnuta, se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni také souhrnnou částku ve výši 18 392 Kč, představující 83,60 % půjčené částky. V této souvislosti soud uvádí, že posoudil souhrnnou částku jako úrok, neboť plní funkci úroku – odměny za poskytnutí půjčky. Tento úrok je nepřiměřeně vysoký, přesahující násobně průměrnou úrokovou sazbu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Takový úrok je proto nutno posoudit jako odporující dobrým mravům, což činí ujednání o úroku absolutně neplatným ve smyslu § 39 OZ, proto žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroku - částky ve výši 18 392 Kč. 8. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku, předmětem jejího podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování spotřebitelského úvěru. Podle § 658 odst. 2 OZ lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Úrok u půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž logicky poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) neuzavřely smlouvu o půjčce. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalovanému, ani ten neočekával, že obdrží od podnikatele, podnikajícího v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů, půjčku, bez toho aniž by musel platit nějakou odměnu za poskytnutí půjčky. Tyto úvahy vedou soud k závěru, že takto neplatně sjednané ujednání o úrocích nelze podle § 41 OZ oddělit od zbytku smlouvy a absolutně neplatná je smlouva o půjčce v celém rozsahu. 9. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z absolutně neplatné smlouvy o půjčce žalovanému částku 22 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 odst. 1 a 2 OZ. Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vydat podle § 1879 NOZ žalobkyni, neboť právě jí byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným platně postoupena. Žalovaný obdržel od žalobkyně částku ve výši 22 000 Kč, přičemž jí uhradil 4 055 Kč, proto soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši 17 945 Kč, představující rozdíl mezi žalobkyní poskytnutou částkou a žalovaným dosud zaplacenou částkou, a to dle § 457 OZ bez potřeby formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany z neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou ve výši 17 945 Kč je žalovaný povinen podle § 1970 OZ zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného. K prodlení žalovaného soud uvádí, že se odvíjí od prokazatelné výzvy žalobkyně k úhradě dluhu (která byla obsažena v Oznámení o postoupení pohledávky), ta byla zaslána žalovanému dne [datum], doručena tedy musela být nejpozději dne [datum], přičemž žalobkyně stanovila v této výzvě žalovanému lhůtu deseti dnů ke splnění dluhu, splatnost tedy nastala dne [datum] a následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni, ode dne následujícího tedy soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení, ovšem v žalobkyní požadované výši 7,75 % ročně, tímto návrhem žalobkyně je soud v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř. vázán. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, tedy co do částky ve výši 18 392 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 925,36 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 14 597,92 Kč, úroku 21 % ročně z částky 19 791,39 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 19 791,39 Kč ve výši 7,75 % ročně za dobu od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 1 846,39 Kč ve výši 7,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách. 11. Co se týče druhého uplatněného nároku žalobkyně, k tomuto soud uvádí, že žalobkyně nedoložila k důkazu označenou smlouvu [číslo] která měla být uzavřena dne [datum], ačkoli tak byla povinna učinit v souladu s § 79 odst. 2 o. s. ř. Soud byl připraven u jednání žalobkyni poučit v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění tohoto důkazního návrhu. Žalobkyně se k jednání nedostavila, zbavila se možnosti být soudem poučena, přičemž soud zdůrazňuje, že procesně účinné poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. může soud poskytnout jen u jednání. Žalobkyně v řízení tedy neprokázala, že byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena předmětná smlouva, natož pak, že by na základě této smlouvy byly žalovanému předány peněžní prostředky ve výši [částka]. Další důkazní návrhy (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení se Seznamem pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně Podacího lístku, jakož i Předžalobní výzva ze dne [datum], včetně Podacího lístku) proto byly provedeny toliko ve vztahu ke smlouvě o půjčce ze dne [datum] – viz výše, neboť ve vztahu k tvrzenému uzavření smlouvy ze dne [datum] se staly nadbytečnými. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalobkyně neprokázala v řízení, že by právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce dne [datum], na základě které by jí při podpisu této smlouvy poskytla tvrzenou částku ve výši 8 000 Kč. Soud proto zamít