19 C 183/2021-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 13 680 Kč s úrokovým příslušenstvím, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále i jen banka) dne [datum]. Na základě takto mezi uvedenými subjekty uzavřené smlouvy o zápůjčce banka poskytla žalované zápůjčku ve výši 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala pravidelně splácet formou 58 týdenních splátek po 270 Kč, se splatností poslední splátky dne 21.11.2016. Žalovaná se zavázala bance fakticky vrátit vedle částky 9 000 Kč také částku 6 660 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 260 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, částku 1 800 Kč za administrativní zpracování zápůjčky a částku 3 600 Kč za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná však na poskytnutou zápůjčku uhradila toliko částku 1 980 Kč, když následně porušila své povinnosti hradit poskytnutou zápůjčku řádně a včas. Žalobkyně proto požadovala po žalované zaplacení částky 13 680 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 1 576,56 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 103,44 Kč. Předmětná pohledávka byla společností [právnická osoba] žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6.12.2019. Před podáním žaloby byla ještě žalovaná vyzvána předžalobní výzvou k úhradě dlužných částek. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce prověřovala úvěruschopnost žalované, přičemž dospěla na základě karty zákazníka a v ní uvedených údajů žalovanou a dalších právní předchůdkyní žalobkyně ověřovaných dokladů, že žalovaná je schopna poskytnutou zápůjčku splácet ve splátkách jak se mezi sebou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly. 2. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila. 3. Obě procesní strany daly souhlas s tím, aby soud o věci rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, když obě procesní strany se vzdaly práva účasti na projednání věci ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.. 4. Soud z listin předloženými žalobkyní, označenými jako – smlouva o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 včetně přílohy - seznamu postupovaných pohledávek str. 149, oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku, předžalobní výzva, a z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] částku 9 000 Kč. Současně pak byla dne [datum] podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouva o zápůjčce [číslo] podle které právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka poskytla žalované částku 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 270 Kč. Žalovaná dosud uhradila žalobkyni částku 1 980 Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně tzv. úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z tzv. zákaznické karty, kterou žalovaná vyplnila před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Současně pak právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku jakož i v rejstřících, zda proti žalované nejsou vedeny nějaké exekuce a z tohoto měla právní předchůdkyně žalobkyně dovodit (s odbornou péčí posoudit), že žalovaná má schopnost splácet zápůjčku. V daném případě to měsíčně představovalo částku v rozmezí od 1 080 Kč až po 1 350 Kč. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná má jedno nezaopatřené dítě (rok narození 2010), její mzda v hlavním pracovním poměru představuje částku 16 160 Kč, její výdaje za bydlení činí 6 200 Kč, výdaje na domácnost 2 800 Kč, splátky dalších závazků 2 000 Kč, výdaje na telefon 400 Kč, celkem tedy výdaje představují částku 11 400 Kč. Žalovaná toto dokládala právní předchůdkyní žalobkyně občanským průkazem, výplatní páskou, pracovní smlouvou a smlouvou nájemní. S ohledem na žalovanou uvedené výdaje domácnosti pro dvě osoby (žalovaná a jedno nezapatřené dítě, tehdy ve věku 5 let), ve výši 2 800 Kč, jsou zcela mimo realitu roku 2015, když z této částky by měly být hrazeny veškeré náklady dvou osob na jídlo, hygienu, oblečení, obuv, zdravotnické potřeby apod.. Již z tohoto pohledu je zřejmé, že žalovaná neuváděla tyto výdaje na domácnost ve správné výši. Právní předchůdkyně žalobkyně tak na tuto situaci měla reagovat a reflektovat to ve výši zapůjčené částky, případně zápůjčku žalované vůbec neposkytnout. Rovněž tak z uvedené karty zákazníka neplyne, jakým způsobem si právní předchůdkyně žalobkyně prověřila, zda žalovaná řádně splácí svůj závazek ve výši 2 000 Kč, zda řádně hradí nájem a inkaso. Následně pak došlo k postoupení pohledávek z této smlouvy na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě svého dluhu z označené smlouvy, a to předžalobní výzvou k plnění. I tato předžalobní výzva právního zást. žalobkyně byla žalované doručována doporučeně. 5. Z těchto listin předložených žalobkyní dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] částku 9 000 Kč. Současně pak byla dne [datum] uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouva o zápůjčce. Z poskytnuté částky ve výši 9 000 Kč dosud žalovaná žalobkyni vrátila 1 980 Kč a dluží tak na jistině 7 020 Kč. Soud se neztotožnil s tím, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně před uzavřením této smlouvy posoudila tzv. úvěruschopnost žalované, když vůbec nebylo zjištěno, jakým způsobem a zda řádně a včas a v jaké výši hradí žalovaná své výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně naprosto rezignovala provádět zjištění k těmto skutečnostem, když z výplatní pásky, pracovní smlouvy a nájemní smlouvy žádná zjištění ke shora uvedeným skutečnostem provedeny být nemohly. Žalobkyně tak neprokázala zásadně skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí dospěla k závěru, že žalovaná je schopna zápůjčku splácet. 6. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Podle § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb., není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnost podle § 9 nesplnil. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nároky žalobkyně jsou důvodné pouze co do částky 7 020 Kč s úroky z prodlení (viz výrok I.). Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce nezkoumala s odbornou péčí schopnost žalované splácet zápůjčku. V souladu s ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., v platném znění, bylo povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku a tu jí poskytnout jen tehdy, pokud dospěje k závěru že, žalovaná ji bude schopna splácet. 13. Výše uvedená tvrzení žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované jsou neprokázaná, neboť nejsou známa u žalované konkrétní osobní, majetkové a příjmové informace před uzavřením smlouvy o zápůjčce v říjnu 2015. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že práv