41 C 167/2020-13 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 2.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.l.c.,se sídlem: [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [označení ústavu] [adresa] [čp], [označení adresy] (dále jen [anonymizováno]“), jakožto postupitel a žalobce, jakožto postupník, uzavřeli dne 21. 12. 2017 Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek [anonymizováno] za jejími dlužníky. Jednotlivé pohledávky jsou specifikovány v příloze této smlouvy, která je její nedílnou součástí. Jednou z postoupených pohledávek je i pohledávka, jejíhož zaplacení se žalobce domáhá prostřednictvím tohoto návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. [anonymizováno] uzavřela se žalovaným dne 03.06.2014 Smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 2.000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, účinné od 10. 11. 2014, se všemi přílohami (dále jen„ VOP“). Smluvní strany si dohodly (přesné znění v čl. 3 VOP), že Smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy [anonymizováno] poskytne žalovanému zápůjčku na základě žádosti žalovaného. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v den schválení poskytnutí zápůjčky [anonymizováno] Smlouva (v důkazech pod názvem„ [jméno] application“) byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno], resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s VOP a s informacemi v nich uvedených, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách [anonymizováno], a že s nimi v plném rozsahu souhlasí; to vše ve smyslu zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, zejm. v souladu s jeho ust. § 5 a ust. § 6. V této žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit [anonymizováno] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky (přesné znění v čl. 8 VOP) (do) dne 10.06.2014. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když (do) dne 10.06.2014 zápůjčku [anonymizováno] ani částečně nesplatil. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit [anonymizováno] zápůjčku řádně a včas. Žalovaný nereagoval ani na výzvy [anonymizováno] k zaplacení pohledávky, ani na oznámení [anonymizováno] o postoupení pohledávky, a v poslední řadě ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobce. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 2.000 Kč, která se skládá z části nevrácené zápůjčky, tj. z neuhrazené jistiny poskytnuté zápůjčky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce po žalovaném nepožaduje. Vedle částky ve výši 2.000 Kč žalobce požaduje po žalovaném zaplacení příslušenství pohledávky, a to výhradně jen zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Žalobce zaslal žalovanému v souladu s §142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, výzvu k plnění, datovanou ke dni 17.03.2020. Výzva byla zaslána na adresu žalovaného, která je pro žalobce poslední známou adresou. Ve výzvě byl žalovaný poučen, že pokud ve stanovené lhůtě svůj dluh žalobci neuhradí, vystavuje se riziku podání žaloby, v důsledku čehož se může jeho dlužná částka dále navyšovat. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů a tento postup soudu dovoluje ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území Kypru, jedná se o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), je proto třeba zabývat se nejprve tím, zda ve věci je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Obecně lze říci, že mezinárodní pravomoc soud zkoumá podle jurisdikčních ustanovení příslušné mezinárodní smlouvy nebo podle právních předpisů Evropské unie a není-li jich, podle příslušných ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém, která upravují pravomoc justičních orgánu České republiky. Se zřetelem k tomu, že jak Česká republika, tak Kypr jsou členy Evropské unie, je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně (s ohledem na datum a podání žaloby) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Předmětem řízení v dané věci je nárok ze smlouvy uzavřené žalovaným jako spotřebitelem pro účel, který se netýkal jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, s právním předchůdcem žalobce jako osobou, která provozovala profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště (článek 17 bod 1 písm. c) citovaného Nařízení). Podle článku 18 bod 2 smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, to znamená, že ve věci je dána mezinárodní příslušnost soudu České republiky. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu byla smlouva o zápůjčce účastníky uzavřena na území České republiky, řídí se předmětný právní vztah se zřetelem k ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právním řádem České republiky. 5. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobcem. 6. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Ze smlouvy o zápůjčce spolu se smluvními podmínkami soud zjistil, že jako strany smlouvy jsou označeni [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. (zapůjčitel) a žalovaný (vydlužitel), obsahem smlouvy je poskytnutí zápůjčky ve výši 2.000 Kč zapůjčitelem vydlužiteli, se splatností 10.6.2014 s poplatkem, který není předmětem této žaloby. Příkazem k úhradě a výpisem z účtu žalobce prokázal, že byla částka 2.000 Kč žalovanému poskytnuta. 7. Smlouvou o postoupení pohledávky žalobce prokázal, že [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. postoupila pohledávku za žalovaným žalobci a že toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní výzvou pak žalobce prokázal, že před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. 8. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. V daném případě byla smlouva o zápůjčce uzavřena prostředky komunikace na dálku prostřednictvím elektronického formuláře a textové zprávy. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Pro smlouvu o zápůjčce není předepsána písemná forma, veškeré shora citované důkazy předložené žalobcem jednoznačně prokazují, že k uzavření smlouvy došlo a zapůjčitel poskytnul žalovanému částku 2.000 Kč, přičemž žalovaný poskytnuté prostředky v rozporu se smlouvu do dnešního dne nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla platně postoupena na žalobce, který je ve sporu aktivně legitimován. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit částku 2.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, na nějž má žalobce právo dle § 1970 o.z. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. 13. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnicko