10 C 239/2022-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 064 Kč, sestávající z jistiny ve výši 12 000 Kč, poplatků, úroků a nákladů na upomínání ve výši 2 525 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 064 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 7.1.2022 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 480,66 Kč Tyto částky měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 20.4.2021 ve znění změny z 16.6.2021, mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále i jen banka), na podkladě níž poskytla banka žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které byly žalovanému převedeny na jeho účet. Žalovaný se měl zavázat vrátit bance celkem částku 14 375 Kč s příslušenstvím nejpozději do 16.7.2021. Žalovaný však své smluvní povinnosti neplnil, čímž mu vznikla povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 a následné dílčí smlouvy, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, mělo dojít k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný však až dosud neuhradil žalobkyni nic. Úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem prověřována nahlížením do registru – insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 23.9.2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 12.10.2022, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 4. Z listin označených jako smlouva o úvěru [číslo] s daty 20.4.2021 a 16.6.2021, bylo v řízení prokázáno, že tato není podepsána, přičemž je v ní stanoveno, že návrh smlouvy je akceptován věřitelem po splnění podmínek pro poskytnutí úvěru (identifikace, přezkoumání úvěruschopnosti vč. ověření v klientských databázích) mj. odesláním peněžních prostředků na registrovaný bankovní účet Klienta. Na základě této smlouvy se banky zavázala převést na účet žalovaného č. [bankovní účet] nejprve částku 5 500 Kč a později navýšenou na celkem částku 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 14 375 Kč do 16.7.2021. Z výpisů z účtu [číslo] bylo dále zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] převedla na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne 20.4.2021 částku 5 500 Kč, 10.5.2022 2 400 Kč a 1 000 Kč, 5.5.2021 1 000 Kč, 11.5.2021 2 100 Kč, a dále dne 23.2.2021 z účtu žalovaného došla na účet právní předchůdkyně žalobkyně částka 0,11 Kč jako verifikační platba. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek, podepsanou dne 8.11.2021 včetně potvrzení o postoupení pohledávky k 31.1.2022, je dále postaveno na jisto, že banka se písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni pohledávku za žalovaným, a to za dohodnutou úplatu, a žalobkyně tuto pohledávku se vším příslušenstvím, včetně případných sankčních plateb ze strany dlužníků s nimi spojenými přijímá. Toto postoupení pohledávky bylo též žalovanému písemně oznámeno 1.2.2022, což bylo zjištěno z dopisu včetně podacího archu pošty. Předžalobní výzvou s datem 2.6.2022 včetně podacího archu pošty bylo dále zjištěno, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky z předmětné smlouvy se lhůtou do 14.6.2022 s tím, že neučiní-li tak, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 5. Z výše uvedených důkazů soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně prokázala tvrzení o tom, že mezi bankou a žalovaným skutečně došlo k uzavření výše tvrzené smlouvy bez jakéhokoliv ověřování úvěruschopnosti žalovaného, úvěrové prostředky v celkové výši 12 000 Kč byly žalovanému bankou převedeny na jeho účet, žalovaný nic nevrátil, a to ani přes předžalobní upomínku ve lhůtě do 14.6.2022. K 31.1.2022 došlo k postoupení této pohledávky na žalobkyni, přičemž změna osoby věřitele byla žalovanému oznámena. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele, splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně neprokázala, že by se touto otázkou před uzavřením předmětné smlouvy vůbec zabývala, nezjišťovala příjmy ani výdaje žalovaného, nezabývala se jeho osobním stavem, majetkovými poměry ani jeho pasivy. Ke splnění podmínky prověřování úvěruschopnosti ze strany věřitele tedy nedošlo, proto dospěl soud k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, kterou soud musí zkoumat z úřední povinnosti. 10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Vzhledem k neplatnosti předmětné smlouvy, bylo nutné provést vypořádání podle ustanovení níže uvedeného, kdy strany si musí vrátit vzájemná plnění z titulu bezdůvodného obohacení. 12. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. S ohledem na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný jen částečně. Žalobkyně převedla na účet žalovaného celkem částku 12 000 Kč, žalovaný se tedy tímto na úkor žalobkyně obohatil a je povinen tento majetkový prospěch věřiteli vrátit. Z tohoto důvodu byl žalovaný zavázán vrátit žalobkyni částku 12 000 Kč. [příjmení] přitom uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení předmětné pohledávky ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pročež žalobkyně je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když toto postoupení pohledávky bylo též oznámeno žalovanému. 14. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný řádně a včas svůj dluh nesplnil a nyní žalobkyni nadále dluží částku 12 000 Kč, soud podané žalobě, proto v této části vyhověl a žalovaného zavázal žalobkyni zaplatit částku 12 000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 15.6.2022, neboť žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k vrácení poskytnuté částky předžalobní upomínkou ve lhůtě do 14.6.2022, ode dne následujícího je tedy žalovaný v prodlení. Z tohoto důvodu byl žalovaný s odkazem na § 1968 a násl. občanského zákoníku rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v požadované výši 8,5 %, když