CS · EN DE FR brzy

18 C 77/2022-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

ECLI: ECLI:CZ:OSFM:2022:18.C.77.2022.1
Datum: 2022-08-08
Předmět: O zaplacení 7 000 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 58
["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 7 000 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 1970 (89/2012 Sb.), § 1879 (89/2012 Sb.), § 2991 (89/2012 Sb.), § 1810 (89/2012 Sb.).
1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky ve výši 7 000 Kč představující jistinu úvěru ve výši 7 000 Kč spolu s příslušenstvím, a to vše z tvrzeného titulu smlouvy o úvěru, kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum]. 2. V žalobě žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaný, po prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr, uzavřeli dne [datum] za pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 7 000 Kč, žalovaný se zavázal k úhradě částky 7 000 Kč do [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena, o čemž byl žalovaný obeznámen oznámením o postoupení pohledávky. 3. Žalovaný se ve věci během řízení nevyjádřil. 4. V souladu s § 115a o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli, s pomocí prostředků komunikace na dálku, smlouvu, aniž by byla s odbornou péčí zkoumána schopnost žalovaného splácet úvěr, na základě které žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně převodem na účet částku 7 000 Kč, ničeho právní předchůdkyni neuhradil, následně pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. 6. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalované podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a zákona č. 257/2016 Sb., o. 7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. ZoSÚ sice stanoví sankci relativní neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, ovšem soud uzavírá, že se v takovém případě jedná o absolutní neplatnost dle § 588 OZ, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. Podle § 588 OZ soud k neplatnosti daného právního jednání přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, tedy pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly. 10. Soud tedy zkoumal, zda žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně sice tvrdila, že řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to negativními Výpisy ze systémů ISIR, CEE, BRKI a NRKI. Soud uzavírá, že žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost zkoumat před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalovaného, a to navíc s odbornou péčí, toliko na základě vyjmenovaných negativních výpisů z uvedených rejstříků, z nichž nemohla mít jasný a úplný přehled o příjmech a výdajích žalovaného, o jeho osobních a majetkových poměrech apod., proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle ust. § 580 odst. 1 OZ a § 588 OZ, neboť absolutní neplatnost smlouvy vyžaduje smysl a účel ochrany spotřebitele. 11. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z absolutně neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 7 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 OZ. Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vydat podle § 1879 OZ žalobkyni, neboť právě jí byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným platně postoupena. Žalovaný obdržel od žalobkyně částku ve výši 7 000 Kč, přičemž dosud neuhradil ničeho, proto soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč, s touto částkou je žalovaný povinen podle § 1970 OZ zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného. Prodlení žalovaného se odvíjí od prokazatelné výzvy žalobkyně k úhradě dluhu (která byla obsažena v předžalobní výzvě ze dne [datum]), ta byla zaslána žalovanému dne [datum], doručena tedy musela být nejpozději dne [datum], přičemž žalobkyně stanovila v této výzvě žalovanému lhůtu tří dnů ke splnění dluhu, splatnost tedy nastala dne [datum] (při zohlednění pravidel pro počítání lhůt dle § 607 OZ) a následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni. 12. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, tedy co do povinnosti žalovaného zaplatit zákonný úrok z prodlení z částky 7 000 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do [datum] a z částky 7 000 Kč ve výši 1,5% ročně za dobu od [datum] do zaplacení. 13. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 při rozhodování o náhradě nákladů řízení posuzoval míru úspěchu v celém sporu, nejen ohledně jistiny pohledávky, ale též ohledně jejího příslušenství, které pro tyto účely ke dni rozhodnutí kapitalizoval. V tomto řízení měla podle § 142 odst. 3 o.s.ř. převážný procesní úspěch žalobkyně, resp. měla neúspěch toliko v nepatrné části (ve vztahu k úroku z prodlení za určitou dobu a v určité sazbě), soud ji proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč dle ust. § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci vč. přípravy zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby), dále paušální náhrady hotových výdajů ke třem uvedeným úkonům právní služby ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a náhrady daně z přidané hodnoty (při sazbě 21%) ve výši 189 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je registrována k této dani a nárok na její zaplacení vyplývá z ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení soud zavázal žalovaného zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Soud dodává, že nepřiznal náhradu nákladů řízení za sepis vyjádření ze dne [datum], neboť to bylo zasláno až k výzvě soudu, navíc k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, které měly být součástí žaloby. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 87 (257/2016 Sb.)§ 1810 (89/2012 Sb.)§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 580 (89/2012 Sb.)§ 588 (89/2012 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.