16 C 283/2022-26 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částek specifikovaných výroky I. a II. se zdůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dále„ původní věřitelka“) uzavřela s žalovaným dne 2. 3. 2017 Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se mu zavázala poskytnout revolvingový a účelový úvěr na nákup vybraného zboží. Na základě smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr na nákup vybraného zboží tak, že za něj uhradila vybranému prodejci část kupní ceny ve výši 8 017 Kč za vybrané zboží. Poskytnutý účelový úvěr žalovaný načerpal dne 2. 3. 2017. Tento úvěr se zavázal splácet formou 25 měsíčních splátek ve výši 8 017 Kč (viz čl. [příjmení] Smlouvy). Jednotlivé splátky byly splatné vždy k 17. dni příslušného měsíce, počínaje 17. 4. 2017. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 21,33 %. Dále byl pak ze strany původní věřitelky na základě výše uvedené smlouvy poskytnut žalovanému revolvingový úvěr se stanoveným úvěrovým rámcem 55 000 Kč. Tento se žalovaný zavázal hradit formou měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Žalovaný vyjádřil souhlas s pojištěním v žádosti o revolvingový spotřebitelský úvěr, když tímto podpisem současně prohlásil, že splňuje podmínky pro vznik pojištění uvedené v přihlášce k pojištění. S ohledem na uvedené je tedy součástí každé z předepsaných splátek poplatek za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 4,99 % měsíčně ze stanovené měsíční splátky. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 22,68 %. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, když hradil nepravidelně, přičemž poslední úhradu eviduje původní věřitelka ke dni 12. 9. 2018. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky přistoupila v souladu s čl. VII. 3. přiložených obchodních podmínek původní věřitelka k zesplatnění úvěru, a to ke dni 31. 1. 2019. Žalovaná pohledávka je tvořena zbývající částí dlužné jistiny ve výši 46 866,79 Kč. Před zesplatněním úvěru žalovaný uhradil celkem 73.449 Kč, poté 2 895,39 Kč, celkem tedy 76 344,39 Kč. Původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného při osobním pohovoru s ním, přičemž získané informace si dále ověřila nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, přičemž shledala, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Původní věřitel posoudil především schopnost splácet sjednané pravidelné splátky úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů na základě informací, které ji žalovaný poskytl při ústním pohovoru a které jsou zaznamenané v čl. I. smlouvy o úvěru. Zejména došlo k vyvinutí zákonem zamýšleného úsilí ověřit informace od žalovaného nahlédnutím do BRKI, NRKI, databází sdružení SOLUS a insolvenčního rejstříku ISIR, když dále původní věřitel telefonicky kontaktoval zaměstnavatele žalovaného ke zjištění jeho příjmové stránky a zohlednil i dostupné pohyby na bankovním účtu žalovaného v relevantním časovém období ke zjištění osobního rozpočtu žalovaného za současného reflektování státem publikovaných údajů o životním a existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. Původní věřitelka postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Nepopřel tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinil je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalovaného podpůrně přihlédl. 3. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a o. s. ř. Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 15 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla doručena. 4. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je ženatý a má jedno vyživované dítě, avšak sociální poměry těchto osob původní věřitelka – s výjimkou údaje, že manželka žalovaného pobývá na mateřské dovolené - nezkoumala. Náklady na bydlení žalovaný vyčíslil, ostatní náklady pak kvantifikoval částkou 0 Kč Touto okolností se původní věřitelka nezabývala. Jednotlivá tvrzení žalovaného o jeho sociálních poměrech původní věřitelka nijak neověřila (žádost o úvěr, souhlas a prohlášení klienta). Žalobkyně soudu předložila výsledky lustrace žalovaného z registru [příjmení] a z interní databáze z května a července 2017, podle dotazu z 2. 3. 2017 nebyl žalovaný veden v [příjmení] (informace o bonitě klienta). Původní věřitelka s žalovaným dne 2. 3. 2017 uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru ve formě úvěrového rámce 55 000 Kč, který se žalovaný spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně zavázal splácet ve splátkách v minimální výši 500 Kč měsíčně, přičemž v dodatku k této smlouvě strany ujednaly, že první čerpání úvěru bude tvořit účelový úvěr na úhradu kupní ceny zboží [právnická osoba] [název] [obec] spol. s r. o. ve výši 8 017 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 21,33 % ročně v měsíčních splátkách po 419 Kč (žádost o úvěr, smlouva). Žalovaný na tomto úvěru celkově čerpal částku 92 407,38 Kč, splatil celkem 76 344,39 Kč (transakční historie, přehled plateb, výpisy z účtu). Původní věřitelka pak kvůli úpadku žalovaného úvěr zesplatnila (odstoupení od smlouvy). Žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni jako část souboru, což původní věřitelka oznámila žalovanému (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací arch). K zaplacení do 7 dnů od odeslání byl žalovaný vyzván teprve v předžalobní výzvě, doporučeně odeslané dne 4. 7. 2022 (předžalobní výzva, podací arch). Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, věrohodné a pro výsledek řízení závažné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani pro výsledek řízení. Další důkazy nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu. 5. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je ženatý a má jedno vyživované dítě, avšak sociální poměry těchto osob původní věřitelka – s výjimkou údaje, že manželka žalovaného pobývá na mateřské dovolené - nezkoumala. Náklady na bydlení žalovaný vyčíslil, ostatní náklady pak kvantifikoval částkou 0 Kč Touto okolností se původní věřitelka nezabývala. Jednotlivá tvrzení žalovaného o jeho sociálních poměrech původní věřitelka nijak neověřila. Žalobkyně soudu předložila výsledky lustrace žalovaného z registru [příjmení] a z interní databáze z května a července 2017, podle dotazu z 2. 3. 2017 nebyl žalovaný veden v [příjmení]. Původní věřitelka s žalovaným dne 2. 3. 2017 uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru ve formě úvěrového rámce 55 000 Kč, který se žalovaný spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně zavázal splácet ve splátkách v minimální výši 500 Kč měsíčně, přičemž v dodatku k této smlouvě strany ujednaly, že první čerpání úvěru bude tvořit účelový úvěr na úhradu kupní ceny zboží [právnická osoba] [název] [obec] spol. s r. o. ve výši 8 017 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 21,33 % ročně v měsíčních splátkách po 419 Kč. Žalovaný na tomto úvěru celkově čerpal částku 92 407,38 Kč, splatil celkem 76 344,39 Kč. Původní věřitelka pak kvůli úpadku žalovaného úvěr zesplatnila. Žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni jako část souboru, což původní věřitelka oznámila žalovanému. K zaplacení do 7 dnů od odeslání byl žalovaný vyzván teprve v předžalobní výzvě, doporučeně odeslané dne 4. 7. 2022. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. 6. Soud případ právně kvalifikoval jako postoupenou pohledávku vzešlou ze závazku z bezdůvodného obohacení (§ [číslo] ve spojení s § § 1880 odst. 1, 1887, 2991n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.,“ a s § 87 odst. 1 třetí větou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. s. ú.“). Úmyslem původní věřitelky a žalované bylo sjednat spotřebitelský úvěr v právní formě úvěru (§ 2 odst. 1 z. s. ú., § 2395n o. z.). Žalobkyně totiž při uzavření smlouvy zjevně vystupovala jako podnikatelka (§ 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú.), což naopak neplatilo o žalované (§ 419 o. z.)