41 C 64/2015 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou podanou dne [datum] Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1.086.000 Kč z titulu náhrady škody. Žalobu odůvodnila tím, že se domáhá nároku na náhradu škody za bolestné a ztížení společenského uplatnění. Předmětem tohoto řízení není nárok dle ust. § 13 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Žalobkyně byla hospitalizována na Gynekologicko-porodnickém oddělení žalovaného ve dnech 12- 13. 8. 2012. Žalobkyně byla přijata k plánovanému porodu. V důsledku no lege artis postupu ze strany žalovaného došlo k usmrcení rozeného dítěte, jménem [jméno] [celé jméno původní účastnice], a to dne [datum]. Z lékařských zpráv žalobkyně jednoznačně vyplývá, že průběh hospitalizace žalobkyně v nemocnici nelze označit jako„ lege artis“. Není možné přijmout žalobkyni na předmětné oddělení s hypertenzí a zvracením, nevzít přitom laboratorní odběry a spokojit se s odběry 3 dny starými a konstatováním„ přiznala dietní chybu“. Již při příjmu (když žalobkyně udávala zvracení, pomočení, ležení v tzv. klubíčku, vysoký krevní tlak) bylo možno vyslovit podezření na HELLP syndrom. Řádné provedení odběrů v době při přijetí žalobkyně mohlo pomoci při rozhodování a zvolení správného postupu léčby. Žalobkyně má za to, že žalovaný nepostupoval při jejím ošetřování a léčbě„ lege artis“, tj. dle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, s respektováním individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy. Výše uvedené chybné postupy jsou dle názoru žalobkyně v přímé příčinné souvislosti s poškozením na zdraví žalobkyně, následným úmrtím dítěte a dalšími zdravotními následky žalobkyně popsanými podrobně ve znaleckých posudcích, a to s pádem na břicho v důsledku uvedených chyb žalovaného, předčasným odloučením placenty, nutností provedení neplánového císařského řezu, poporodním traumatem a následnými psychickými potížemi. Tyto následky vyústily i ve ztížení společenského uplatnění žalobkyně. Žalobkyně předložila žalovanému znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno]. [příjmení], CSc. ze dne 1. 6. 2015, jenž bolestné a ZSU z důvodu zvlášť výjimečného případě hodného mimořádného zřetele vyčíslil na částku 1.446.000 Kč. Žalobkyně požaduje částku ve výši 1.086.000 Kč, tedy pětinásobek součtu položek 016, S [číslo] a S [číslo], tedy 5 x [číslo] bodů X 120 Kč, tedy z nároku na bolestné ve výši 310 bodů (37.200 Kč) a nároku ztížení společenského uplatnění ve výši 1500 bodů (180.000 Kč), kdy navýšení na pětinásobek činí nárok žalobkyně v celkové výši 1.086.000 Kč. Žalobkyně své nároky vypočetla i dle tzv. nové metodiky NS ČR znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], kdy výsledná částka vyšla srovnatelně. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobkyně neuznává. Předně namítl promlčení uplatněného nároku, a to s poukazem na ust. § 106 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., účinného do 31. 12. 2013. V této souvislosti žalovaný poukazuje i na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 11. 2006, č.j. 25 Cdo 1089/2006, podle něhož jednoznačně subjektivní lhůta počíná běžet okamžikem, kdy se poškozený dozví o škodě, a kdo za ni odpovídá. Následek u žalobkyně byl této znám již dne [datum], a proto k uplynutí subjektivní lhůty došlo dnem [datum]. Žaloba přitom byla podána dne 2. 6. 2015, přičemž dispozitivním úkonem podle § 96 o.s.ř. v platném znění žalobci 2-5 vzali žalobu zpět. Tato skutečnost konečně vyplývá i z doplnění žaloby ze dne 24. 7. 2015 pod bodem I. Žalovaný dále poukazuje na to, že žalobkyně dovozuje svůj nárok podle zákona čl. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014, přičemž jej vyčísluje podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 citovaného NOZ, dle mezinárodní klasifikace funkčních schopnosti disability a zdraví dle WHO. Přičemž žalobkyni by mělo být známo, že ke vzniku škody došlo evidentně za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., a proto mělo být vyčíslení provedeno dle předpisů platných a účinných v té době, tj. dle dnes již zrušené vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb. Žalovaný proto neuznává uplatněný nárok v celém rozsahu s poukazem na výše uvedené a navrhuje, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. 3. K vznesené námitce promlčení se žalobkyně vyjádřila tak, že nesouhlasí s námitkou promlčení uplatněného nároku. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá nároku na náhradu škody za bolestné a ztížení společenského uplatnění (ZSU). Z žalobkyní předložených znaleckých posudků je jasně parné, že u žalobkyně přetrvávaly zdravotní problémy rozmanitého druhu po dlouhou dobu, vč. přetrvávajících psychických obtíží vycházející z poporodního traumatu, které žalobkyně řešila mj. i formou individuálních psychoterapií (viz. strana 4 předloženého znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie – dne 16. 3. 2015 provedeno psychologické vyšetření Mgr. [jméno] [příjmení], která potvrzuje ukončení individuální terapie žalobkyně dne 5. 6. 2013). U žalobkyně je tedy více než zjevné, že se potýkala se zdravotními problémy, kdy např. až dne 5. 6. 2013 žalobkyně ukončila individuální psychoterapii (poslední sezení dne 5. 6. 2013), kdy předmětem terapie bylo řešení poporodního traumatu a následně partnerská krize. Minimálně do této doby byl její zdravotní stav neustálený, a tedy nehodnotitelný. Z výše uvedeného jednoznačně plyne, že zdravotní stav žalobkyně nešlo považovat za ustálený před datem 5. 6. 2013, léčebný proces ukončen nebyl, kdy ZSU lze stejně hodnotit nejdříve po roce od škody na zdraví a nelze tedy přisvědčit námitce promlčení. Námitce promlčení by navíc nebylo možno přihlédnout i z důvodu jejího nesouladu s dobrými mravy, vzhledem k celé posloupnosti případu, kdy její nynější účelové využití žalovaným by mohlo zjevně poškodit žalobkyni na jejich právech, stejně jako absence žalovaným tvrzené skutečnosti, že se žalobkyně dozvěděla o škodě údajně již dne 13. 8. 2012. Následek (škoda) jak tvrdí žalovaný nemohl být u žalobkyně znám dne [datum], jednoduše proto, že žalobkyně byla opakovaně lékaři žalovaného ujišťována, že léčba v jeho zdravotnickém zařízení byla„ lege artis“. Teprve až když zdravotnickou dokumentaci žalobkyně prohlédla praktická lékařka žalobkyně v srpnu 2013, odhalila závažná pochybení žalovaného. Nejdříve od tohoto data by tedy bylo možné určit počátek běhu promlčecí lhůty. Z tohoto důvodu zaslala žalobkyně žalovanému stížnost ze dne 11. 8. 2013. Žalobkyně se poté pokoušela se žalovaným jednat nejprve osobně, respekt. v zastoupení svého tehdejšího přítele, vyměňovala si s žalovaným po mnoho dalších měsíců přípisy, kdy se snažila věc komplexně mimosoudně narovnat celkovou konečnou částkou ve výši 2,5 mil. Kč (viz. např. dopis adresovaný žalovanému ze dne 20. 1. 2014). Žalovaný přislíbil žalobkyni dopisem ze dne 23. 5. 2014, že pokud žalobkyně doloží, respekt. specifikuje nárok v podobě bolestného a ZSU formou výpočtu, bude pojišťovna plnit. Tento příslib žalovaného vzala žalobkyně zcela vážně. Nároky žalobkyně však byly nakonec uznány pouze v malé části (viz. informace o vyplacení pojistného plnění ze dne 11. 8. 2015, str. 2). Žalobkyni byla vyplacena částka 180.000 Kč za ztížení společenského uplatnění – položka 016, bez navýšení. Bolestné nebylo žalobkyni vyplaceno vůbec. 4. Z důvodu částečného plnění za ztížení společenského uplatnění ze strany žalované dne 13. 8. 2015 po podání žaloby došlo k částečnému zpětvzetí žaloby a následně částečnému zastavení řízení pro 180.000 Kč. 5. Žalovaný navrhnul vstup pojišťovny [právnická osoba] do tohoto řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalované. [ulice] účastník na straně žalované se připojil ke stanovisku žalovaného, rovněž považuje nárok žalobkyně za nedůvodný a promlčený. 6. Soud provedl důkazy navržené mu účastníky sporu. Stížností datovanou dne 11. 8. 2013 žalobkyně prokázala, že upozornila ředitele žalovaného na soudní vymáhání náhrady škody, když se domnívá, že lékaři zanedbali péči, v důsledku čehož došlo ke ztrátě očekávaného dítěte a s tím souvisejícímu špatnému psychickému stavu žalobkyně. Dopisem ze dne 23. 5. 2014 žalobkyně prokázala, že byla žalovaným ujišťována, že jí bude odškodnění poskytnuto, věc je řešena s pojišťovnou. Stejná skutečnost vyplynula i z dopisu datovaného dnem 13. 5. 2015, jímž žalovaný reaguje na předžalobní výzvu. Z trestního oznámení podaného na Okresní státní zastupitelství ve [obec] bylo soudem zjištěno, že dne 11. 5. 2017 podala žalobkyně společně s [celé jméno původního účastníka] trestní oznámení na lékaře žalovaného v souvislosti s úmrtím novorozeného dítěte. Z výpovědi žalobkyně [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že po té tragické události ji přestalo cokoli bavit, všechno ji rozbrečí, chodí jen do práce a z práce. [obec] tráví jen se svou matkou (v době její výpovědi ještě žila) a se zvířaty. Nic jí netěší, je hodně doma, pláče, spí. Dříve byla veselá, šťastná, zajímala se o módu, podnikala, starala se o zahrádku. Ni