13 C 266/2024-28 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částek 54 937,96 Kč a 56 896,56 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně - společností , právnická osoba, dne 24. 6. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit částku 30 807 Kč, představující kapitalizovaný smluvní úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 23 445 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za flexibilní splácení ve výši 5 862 Kč. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný uhradit v 24 měsíčních splátkách po 2 409 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 24. 6. 2023. Žalovaný dluh řádně a včas nehradil, když na tento zaplatil celkem pouze 1 200 Kč. Žalobkyně proto požaduje zaplatit dlužnou jistinu ve výši 27 000 Kč, poplatky ve výši 27 937,96 Kč, zákonný úrok z prodlení od 7. 3. 2022, jehož část za období od 7. 3. 2022 do 27. 9. 2023 kapitalizovala v částce 5 023,13 Kč a smluvní úrok ve výši 20,94 % ročně od 25. 6. 2023, jehož část za období od 25. 6. 2023 do 27. 9. 2023 kapitalizovala v částce 1 491,98 Kč. Žalovaný dále dne 16. 5. 2021 s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , RČ, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit částku 34 063 Kč, představující kapitalizovaný smluvní úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 26 050 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za flexibilní splácení ve výši 6 513 Kč. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný uhradit v 24 měsíčních splátkách po 2 670 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 16. 5. 2023. Žalovaný dluh řádně a včas nehradil, když na tento zaplatil celkem pouze 5 455 Kč. Žalobkyně proto požaduje zaplatit dlužnou jistinu ve výši 28 639,43 Kč, poplatky ve výši 28 257,13 Kč, zákonný úrok z prodlení od 16. 8. 2021, jehož část za období od 16. 8. 2021 do 27. 9. 2023 kapitalizovala v částce 5 227,09 Kč a smluvní úrok ve výši 20,88 % ročně od 17. 5. 2023, jehož část za období od 17. 5. 2023 do 27. 9. 2023 kapitalizovala v částce 2 225,86 Kč. Pohledávky za žalovaným byly žalobkyni postoupeny Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Od postoupení pohledávek žalovaný žalobkyni nezaplatil ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, jejich ověřením doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný měl v rozhodné době příjem ze zaměstnání ve výši 18 361 Kč a neměl vyživovací povinnosti. S ohledem na výši jeho příjmu tak dospěla k závěru, že žalovaný byl schopen poskytnuté zápůjčky splácet. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného i na základě bankovních výpisů. Tyto výpis ovšem (přestože k tomu byla vyzvána) soudu nepředložila, když konstatovala, že je nemá k dispozici.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 24. 6. 2021 a 16. 5. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouva č. , hodnota, a smlouva č. , RČ, ), na základě kterých byly žalovanému poskytnuty finanční částky 27 000 Kč a 30 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal věřiteli každý z úvěrů splatit v 24 měsíčních splátkách, které však řádně nehradil, když právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil pouze 1 200 Kč na smlouvu č. , hodnota, a 5 455 Kč na smlouvu č. , RČ, (2x tabulka umoření). Dopisem ze dne 29. 9. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení obou pohledávek na žalobkyni, k němuž došlo smlouvou ze dne 21. 9. 2023 (smlouva o postoupení pohledávek vč. přílohy, oznámení o postoupení pohledávky). Předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2024, odeslanou téhož dne, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu, a to ve lhůtě do 1. 3. 2024. (předžalobní výzva, podací lístek). Z žádostí o úvěr (zákaznických karet) vyplývá, že žalovaný při uzavírání úvěrových smluv uvedl ohledně svých osobních a majetkových poměrů, že je zaměstnaný na dobu neurčitou a jeho jediným příjmem je mzda ve výši 18 361 Kč (žádost ze dne 24. 6. 2021), resp. 13 102 Kč (žádost ze dne 16. 5. 2021) měsíčně. Bydli v nájmu a nemá žádné vyživovací povinnosti. Dále uvedl, že jeho celkové měsíční výdaje činí 11 700 Kč (žádost ze dne 24. 6. 2021), resp. 6 030 Kč (žádost ze dne 16. 5. 2021), přičemž většinu těchto výdajů tvoří splátky jiných závazků a pouze částka 3 000 Kč připadá na ostatní výdaje. V žádostech je dále uvedeno, že čistý příjem žadatele byl ověřen ze dvou měsíčcích výpisů z bankovních účtu, tyto výpisy ovšem soudu předloženy nebyly (2x žádost o úvěr – karta klienta).6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Soud aplikoval citovaná ustanovení na zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba důvodná pouze zčásti. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě kterých byly žalovanému poskytnuty finanční částky 27 000 Kč a 30 000 Kč. Před uzavřením předmětných smluv právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně neposoudila schopnost žalovaného splácet poskytnuté úvěry, když si žádným způsobem neověřila skutečné výdaje žalovaného a spolehla se pouze na údaje uvedené žalovaným v žádosti o úvěr. V tomto směru lze odkázat právě na předmětné žádosti, v nichž jsou výdaje žadatele toliko odhadnuty a to v případě obou žádostí o úvěr částkou 3 000 Kč měsíčně. Jelikož výše těchto výdajů nebyla nijak doložena, soudu se jeví jejich výše nepřiměřeně nízká a to i vzhledem k tomu, že žalovaný měl v rozhodné době bydlet v nájmu a uvedená částka by tak měla pokrývat jak náklady na bydlení (nájem, energie, atd.), tak i další běžné výdaje. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnosti vyplývající jí z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což má za následek neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, a to neplatnost absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy si účastníci musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel finanční částky 27 000 Kč a 30 000 Kč, přičemž dosud