16 C 225/2025-25 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 479,95 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky v hotovosti ve výši celkem 50 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit v týdenních splátkách do , datum, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud nařídil ústní jednání na , datum, , ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast soudu omluvila.4. U ústního jednání soud provedl dokazování listinami, a to: smlouvou o půjčce, ze které soud zjistil, že společnost , právnická osoba, se zavázala poskytnout žalovanému částku 50 000 Kč a tento se ji zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 34 800 Kč. Žalovaný ve smlouvě potvrdil, že převzal částku 50 000 Kč v hotovosti. předžalobní výzvou ze dne , datum, , včetně podacího lístku ze dne , datum, , ze kterého soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, ze kterých soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni.5. Co se týče dalších navrhovaných důkazů, pak tyto soud neprováděl, neboť by podle přesvědčení soudu jejich provedení nemohlo přispět k hlubšímu objasnění skutkového stavu a případně odlišného posouzení věci. Soud má za to, že pro účely rozhodnutí s ohledem na právní posouzení viz níže byl skutkový stav zjištěn dostatečně.6. Na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru:7. Právní předchůdkyně žalobkyně se dne , datum, dohodla s žalovaným, že mu poskytne peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s poplatkem ve výši 34 800 Kč, celkem tedy 84 800 Kč. Žalovaný dosud žalobkyni, respektive právní předchůdkyni žalobkyně, uhradil částku celkem 14 450 Kč. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávek z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.8. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.9. Podle § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.10. Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.11. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.12. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah účastníků ve smyslu zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, a to z toho důvodu, že k uzavření smlouvy došlo za účinnosti tohoto zákona. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy, není-li dále stanoveno jinak.13. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce ve smyslu výše uvedených ustanoveních, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 50 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a zavázal se zaplatit úroky ve formě poplatků. Žalovaný nesplnil zcela své závazky ze smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, žalobkyně je tak aktivně legitimovaná k podání žaloby.14. Soud se zabýval sjednanými poplatky a dospěl k závěru, že tyto vlastně plní funkci úroků ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku. V daném případě byla výše úroků ujednána na částku 34 800 Kč, což činí 69,6 % jistiny. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve kterém je judikováno, že „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Soud tak má za to, že úrok ve výši 69,6 % jistiny představuje zcela nepřiměřený úrok s ohledem na běžné průměrné úroky v bankovním sektoru. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatcích vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto jsou tato ujednání dle § 39 občanského zákoníku absolutně neplatná. Žalobkyni proto právo na úhradu poplatků nevzniklo.15. Podle § 41 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.16. Je-li neplatné ujednání o výši úroků obsažené ve smlouvě o půjčce, z povahy věci ani z jeho obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možno oddělit od ostatního obsahu smlouvy (smlouva o půjčce může být na rozdíl od smlouvy o úvěru sjednána pojmově i bezúročně). Smlouva o půjčce je však neplatná pouze v ujednání o výši úroků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).17. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku, jejím předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž logicky poskytovatel půjčky (předchůdce žalobkyně) generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytnutí peněz) smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Tyto okolnosti musely být zcela zřejmé i žalovanému, tedy ani žalovaný neočekával, že obdrží půjčku bez toho, aniž by musel platit odměnu za poskytnutí půjčky. Jedná se právě o ty okolnosti konkrétního případu, které vedou soud k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce (ujednání o úrocích) brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, by bezúročnou smlouvu o půjčce totiž neuzavřela. Soud tedy považuje z důvodu neplatnosti ujednání o úrocích (poplatku) za absolutně neplatnou celou smlouvu o půjčce.18. Podle § 457 zákona č. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.19. Při závěru o absolutní neplatnosti smlouvy (včetně ujednání o úroku) je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu § 457 obč. zák. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný zaplatil 14 450 Kč. Žalovanému tak zbývá vrátit žalobkyni částku 35 550 Kč. Soud tak žalobě vyhověl částečně co do částky 35 550 Kč představující nedoplatek na jistině z celkové částky 50 000 Kč, kterou žalovaný prokazatelně od právní předchůdkyně žalobkyně převzal. Zároveň soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z této částky od , datum, , tj. od uplynutí lhůty stanovené žalovanému v předžalobní výzvě, do zaplacení. Ve zbytku žalované částky s příslušenstvím soud žalobu zamítl, když nárok na zaplacení žalované částky pro absolutní neplatnost smlouvy o půjčce žalobkyni nevznikl.20. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaný měl ve sporu převážný úspěch, z obsahu spisu však nevyplývá, že by mu nějaké náklady řízení vznikly.21. Výrok o doplatku soudního poplatku vyplývá ze zákona č. 549/1991 Sb., Sazebníku poplatků, položky 2, bod 2, podle kterého pokud soud platební rozkaz na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevydá, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1, tj. do výše 5 % z žalované částky. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 41 479,59 Kč, z čehož činí s