19 C 101/2021-44 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 30 194 Kč s příslušenstvím v podobě úroků a úroků z prodlení s tím, že se jedná o neuhrazenou zápůjčku. Tvrdila, že spolu žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, spol. [právnická osoba] (dále předchůdce), poté, co předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, uzavřeli dne 20.4.2015 smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na jejím základě předchůdce žalovanému poskytl 18 000 Kč a žalovaný se je zavázal předchůdci vrátit formou 60 týdenních splátek po 551 Kč do 13.6.2016 spolu s poplatkem v celkové výši 15 049 Kč odpovídající součtu kapitalizovaných úroků ve výši 2 370 Kč za dobu řádného splácení zápůjčky s úrokovou sazbou 20,50 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky 3 699 Kč a nákladů za hotovostní inkaso 8 980 Kč (dále inkaso). Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, když uhradil toliko 2 855 Kč. Ke dni 5.1.2021 poté předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která tak nyní požaduje nejen úhradu zbývající části jistiny 15 245 a poplatku 14 949, ale i úroku a úroku z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující: 5. Dle zákaznické karty byla totožnost žalovaného ze strany předchůdce ověřena z občanského průkazu. Žalovaný přitom v rámci žádosti o zápůjčku uvedl, že bydlí v podnájmu, nemá nezaopatřené děti, nevlastní automobil, pracuje na plný pracovní úvazek, jeho příjem je 16 325 Kč a jeho měsíční výdaje dosahují 7 200 Kč, nemá přitom žádnou jinou zápůjčku a není vůči němu vedeno insolvenční řízení. ze strany žalovaného přitom byly předchůdci předloženy výplatní pásky žalovaného, pracovní smlouva a smlouva nájemní, což potvrdili žalovaný i předchůdce svými podpisy. Žalovaný pak svým podpisem dané karty rovněž potvrdil úplnost, přesnost a pravdivost daných údajů. 6. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce má soud za prokázané, že spolu předchůdce a žalovaný dne 20.4.2015 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu této smlouvy částku ve výši 18 000 Kč a žalovaný se mu ji zavázal vrátit ve formě 60 týdenních (sedmidenních) splátek po 551 Kč, resp. 540 Kč u splátky poslední spolu s dohodnutým poplatkem v celkové výši 15 049 Kč. Daný poplatek přitom sestával z úroku 2 370 Kč, poplatku za administrativní činnost 3 699 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 8 980 Kč. Za nedílnou součást smlouvy jsou označeny Smluvní podmínky s tím, že se nacházejí na její zadní straně. Listina je přitom opatřena podpisem žalovaného a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na zadní straně této listiny jsou poté vytištěna toliko Další ustanovení týkající se ochrany osobních údajů žalovaného, čísla smlouvy, a připravený formulář pro oznámení odstoupení od smlouvy, přičemž je i tato strana listiny opatřena podpisem žalovaného u dalšího ustanovení. 7. K výše uvedené smlouvě poté byly přiloženy Smluvní podmínky. Dle těchto podmínek dosahuje RPSN 68,70% (čl.3) a úroková sazba 20,50 % ročně (čl. 4). V čl. 12 je poté upraveno právo předchůdce na vyrovnání celého dluhu, pakliže by se žalovaný dostal do prodlení s plněním a v čl. 19 právo žalovaného na odstoupení od této smlouvy. Těmto údajům přitom odpovídá tabulka umoření. 8. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek a přílohy č. 1 této smlouvy má soud za prokázané, že předchůdce uzavřel se žalobkyní smlouvu, na jejímž základě došlo ke dni 5.1.2021 k postoupení pohledávky předchůdce za žalovaným z výše uvedené smlouvy na žalobkyni. 9. Z oznámení o postoupení a příslušného podacího lístku vyplývá, že žalobkyně žalovanému tímto přípisem oznámila výše uvedené postoupení. 10. Dle tabulky umoření uhradil žalovaný na daný dluh celkem 2 855 Kč. 11. Podle výzvy ze dne 11.11.2021 a příslušného podacího lístku byla žalovanému žalobkyní zaslána předžalobní upomínka. 12. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 13. Dne 20.4.2015 spolu předchůdce a žalovaný - po posouzení úvěruschopnosti žalovaného na základě údajů uvedených v prohlášení žalovaného a jím předložených dokladů v podobě výplatních pásek, smlouvy o podnájmu a pracovní smlouvy, uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalovanému poskytl 18 000 Kč a žalovaný se mu jí zavázal vrátit formou 60 pravidelných týdenních splátek po 551 Kč, resp. 540 Kč spolu se smluveným poplatkem v celkové výši 15 049 Kč. Poplatek přitom sestával z kapitalizovaných úroků 2 370 Kč za dobu řádného splácení z úrokové sazby 20,50 % ročně, administrativního poplatku 3 699 Kč a poplatku za hotovostní režim 8 980 Kč Smlouva přitom měla formulářovou podobu a byla podepsána žalovaným. Její nedílnou součástí poté byly Smluvní podmínky, které byly ke smlouvě přiloženy a nebyly podepsány žádnou ze stran. V podmínkách přitom byly obsaženy základní smluvní ujednání ohledně úroků, RPSN, možnosti zesplatnění a možnosti odstoupení od smlouvy. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, když uhradil toliko 2 855 Kč. Ke dni 5.1.2021 poté předchůdce postoupil smlouvou o postoupení pohledávek svou pohledávku za žalovaným plynoucí z této smlouvy na žalobkyni. 14. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 1.12.2016 (dále ZSÚ). 15. Podle § 2390 o. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 16. Dle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 17. Ust. § 1813 o. z. stanoví, že se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ust. § 1815 o. z. uvádí, že se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V § 1813an. o.z. je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranně formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno. 18. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. 19. Podle § 1814 písm. f/ o.z. se poté zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy. 20. Dle § 6 ZSÚ a přílohy č. 3 k tomuto zákonu vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formou a musí obsahovat minimálně všechny informace, které stanoví příloha č. 3 k zákonu o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem (není-li však tento požadavek naplněn, neznamená to neplatnost smlouvy jako celku). Jedná se o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 11. listopadu