115 C 29/2019-70 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. [příjmení] žalobou došlou soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V žalobě vylíčila, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (žalovaná smlouvu podepsala dne [datum]), na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaná spolu s úrokem ve výši 108,77 % ročně zavázala splácet ve 48 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce počínaje březnem 2018 dle splátkového kalendáře. Schopnost žalované úvěr splácet byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází i z jiných zdrojů. Žalovaná podmínky smlouvy řádně neplnila a ocitla se v prodlení s úhradou splátek úvěru. Do data zesplatnění byla žalobkyni uhrazena dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka]. Protože se žalovaná dostala do prodlení s osmou, devátou a desátou splátkou v trvání 30 dnů, uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty 3 x [částka] dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované [částka] x [částka] (prodlení se zaplacením první až desáté splátky v délce patnáct dnů). Protože se žalovaná ve vztahu k deváté splátce splatné [datum] dostala do prodlení delšího než 65 dnů, došlo k [datum] k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny. Žalobkyně uplatnila dále nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. od [datum] do zaplacení. Po zesplatnění byla žalobkyni uhrazena dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka]. Žalobkyně tedy žalobou uplatnila požadavek na zaplacení částky [částka] odpovídající dlužné jistině ve výši [částka], dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka] a smluvní pokutě ve výši [částka] (3 x [částka]). Dále požadavek na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] a požadavek na zaplacení úroku za poskytnutí úvěru ve výši úroku 75,91 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku 75,91 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úroku ve výši 75,91 % ročně z částky [číslo] od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila, a proto soud jednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) v její nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: -) výpisem [obec] národní banky, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení -) předsmluvním formulářem a prohlášením ze dne [datum], že žalované byly poskytnuty informace o spotřebitelském úvěru -) výpisem ze záznamů registru [příjmení], výpisu NRKI, výpisem z účtu, výplatnicemi, mzdovým výměrem a dohodou o změně pracovní smlouvy, hodnocením klienta, že byla před uzavřením smlouvy o úvěru, posuzována schopnost žalované úvěr splácet -) smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úroky v 48 měsíčních splátkách po [částka] splatných nejpozději 19. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (část A smlouvy). Celkem se žalovaná zavázala zaplatit [částka]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 108,77 % ročně. Bylo sjednáno, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny, resp. úrok běží i po zesplatnění úvěru, když přirůstá k původní nesplacené jistině (max. do výše 120% celkové částky, tj. [částka] – část B) čl. 2, část A) smlouvy). Pro případ prodlení v trvání 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou dlužnou splátku (max. do výše [částka] za kalendářní rok) čl. 6 smlouvy; byla sjednána povinnost nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši [částka] při prodlení s každou splátkou při prodlení 15 dnů (nejpozději do zesplatnění úvěru) – čl. 6 smlouvy a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru ode dne následujícího po zesplatnění do zaplacení jistiny (čl. 6 smlouvy). Smlouva o úvěru obsahuje ujednání o tom, že při prodlení kterékoli splátky o délce 65 dnů dochází automaticky k zesplatnění úvěru (čl. 6 smlouvy); dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalované, že akceptovala návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] předložila žalované rozpis splátek ve splátkovém kalendáři; v případě 9. až 11. splátky bylo stanoveno, že z celkové splátky [částka] připadne na úrok [částka] (9. splátka), [částka] (10. splátka) a [částka] (11. splátka); -) dokladem o vyplacení úvěru, že dne [datum] byla žalované bezhotovostně vyplacena částka [částka] -) dopisy ze dne [datum], [datum] a [datum] byla žalovaná informována o prodlení, vyzvána k plnění a upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru -) dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalované, že v důsledku prodlení s plněním závazku dle úvěrové smlouvy tyto činí splatné, vyzvala žalovanou k plnění a upozornila na možný soudní spor -) z listiny nazvané jako karta klienta, že na dluh byla dne [datum] uhrazena částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka]; žalovaná byla o zaplacení opakovaně upomínána -) předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná o zaplacení upomenuta právní zástupkyní žalobkyně s upozorněním na možné soudní řízení -) dle veřejně dostupných statistických údajů [obec] národní banky o úrokových sazbách korunových úvěrů na spotřebu poskytnutých obyvatelům v lednu 2018 činila průměrná výše úrokových sazeb 8,85 %, v únoru 2018 8,74 %. 4. Soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou (a spotřebitelem) byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o. z.). Protože se žalovaná dostala do prodlení s vrácením poskytnutého úvěru, žalobkyně úvěr v souladu s úvěrovou smlouvou zesplatnila. Požadavek na vrácení dlužné částky úvěru tedy soud posoudil jako důvodný. 5. Dle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob. Soud se tedy zabýval tím, zda je platné ujednání o úroku, resp. zda není v rozporu s dobrými mravy, neboť neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům (§ 580 odst. 1 o. z.). K takové neplatnosti právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 věta první o. z.). 6. V daném případě byl sjednán úrok ve výši 108,77 % ročně (žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku ve výši 75,91 % ročně). Soud se tedy zabýval otázkou přiměřenosti sjednaného úroku a jeho souladu s dobrými mravy. Aplikoval proto judikaturu Nejvyššího soudu ČR, v níž dovolací soud dospěl k závěru, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužníku uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček; u půjček na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, kde je vyšší míra rizikovosti pro věřitele než u peněžních ústavů, nemusí být v závislosti na okolnostech konkrétního případu nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1587/2015 je potřeba v rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu; pokud smluvený úrok víc než desetinásobně převyšuje průměrnou výši úroků uplatňovaných bankami při poskytování