17 C 52/2021-29 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobce se žalobou podanou dne 1. 7. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 27.854 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslil. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že nájemní smlouvou ze dne 6. 11. 2020 pronajal žalovanému bytovou jednotku [číslo] vymezenou v domě [adresa] v [obec] stojícím na pozemku p. [číslo] v obci a kat. úz. [obec]. Žalovaný měl za užívání bytu platit měsíčně nájemné ve výši 9.000 Kč a měsíční zálohy na služby ve výši 3.500 Kč, oboje splatné do 20. dne předchozího kalendářního měsíce na účet žalobce. Žalovaný však tyto platby nehradil řádně a včas. Dále byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobci peněžní jistotu ve výši 18.000 Kč, z ní však žalovaný zaplatil pouze část ve výši 9.000 Kč. Žalobce dal žalovanému dne 28. 1. 2021 výpověď bez výpovědní doby, kterou žalovaný téhož dne převzal. Byt žalovaný vyklidil a předal žalobci dne 21. 4. 2021. Při předání bytu měl byt poškozenou malbu. Při předání bytu žalovaný potvrdil svůj dluh na nájemném a službách v celkové výši 25.750 Kč. Toto vyčíslení nezahrnuje vyúčtování služeb, vyúčtování kauce a škodu na bytě. Žalovaný dluží žalobci částku 27.854 Kč (nájemné za únor 9.000Kč, záloha na služby za únor 3.500 Kč, nájemné za březen 9.000Kč, záloha na služby za březen 3.500 Kč, poměrná část nájemného za duben 6.300 Kč, poměrná část zálohy na služby za duben 2.450 Kč, náhrada škody – poškození maleb 15.136 Kč, od těchto částek bylo odečteno 8.000 Kč, což bylo uhrazeno dne 8. 4. 2021, přeplatek na vyúčtování služeb 4.032 Kč a kauce 9.000 Kč). Dlužná částka však zůstala i přes výzvy žalobce dosud neuhrazena. 2. Soud vyzval žalobce i žalovaného, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil je, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu soudu nereagoval a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání. 3. Z listinných důkazů, které žalobce předložil k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění: -) z informací o jednotce, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v [obec], zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], -) z nájemní smlouvy a z předávacího protokolu k této smlouvě, že žalobce dne 6. 11. 2020 uzavřel s žalovaným smlouvu, na jejímž základě pronajal žalobce jako pronajímatel žalovanému jako nájemci bytovou jednotku [číslo] v [obec], žalovaný se za užívání této bytové jednotky zavázal žalobci hradit nájemné ve výši 9.000 Kč a zálohu za služby ve výši 3.500 Kč, splatné do 20. dne předchozího kalendářního měsíce na účet žalobce, tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 1. 2021, -) z výpovědi, že dne 28. 1. 2021 převzal žalovaný výpověď z předmětného bytu, neboť žalovaný nehradil nájemné, -) z předávacího protokolu, že dne 21. 4. 2021 došlo k předání bytu žalobci, s tím, že byla zjištěna závada a to poškrábané malby, -) z potvrzení o dlužném nájemném, že žalovaný potvrdil, že na nájemném dluží žalobci 25.750 Kč, -) z položkového rozpočtu, že rozpočet na malbu předmětného bytu byl stanoven ve výši 13.161,40 Kč bez DPH, -) z předžalobní upomínky, že dne 9. 6. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu s upozorněním, že v případě neuhrazení dluhu bude tento vymáhán soudně. 4. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že žalovaný byl v rozhodném období nájemcem výše označeného bytu na základě nájemní smlouvy z 6. 11. 2020, za což měl žalobci platit dohodnuté nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu, ovšem z tvrzení žalobce, které však žalovaný nijak nezpochybňoval a zůstal v řízení zcela nečinný, plyne, že neuhradil nájemné za měsíc únor až duben (částečně) 2021. Dále soud zjistil, že žalobce předal žalovanému dne 28. 1. 2021 výpověď z tohoto nájmu a že při předání bytu dne 21. 4. 2021 bylo zjištěno částečné poškození malby, přičemž za malbu měl žalobce dle předloženého rozpočtu uhradit částku 13. 161,40 Kč (bez DPH). 5. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2013 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen„ o.z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Nájemce užívá byt řádně v souladu s nájemní smlouvou (srov. § 2255 odst. 1 o.z.). 7. Podle § 2293 odst. 1 o.z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. 8. Pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá (srov. § 2295 o.z.). 9. Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. (srov. § 2910, § 2913 o.z.). 10. V posuzované věci vzal soud za prokázané, že žalovaný byl v rozhodném období nájemcem výše označeného bytu na základě nájemní smlouvy z 6. 11. 2020, za což měl žalobci platit dohodnuté nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu (§ 2201 o.z.), předmětný nájem skončil výpovědí a žalovaný byl tak povinen odevzdat byt zpět žalobci, což učinil až dne 21. 4. 2021, za toto období, kdy i po skončení nájmu žalovaný byt užíval, tak žalobci náleží náhrada ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 o.z.). Při předání bytu žalobci byly na bytu zjištěny závady, které žalovaný neodstranil, žalobce je tak na svůj náklad odstranil sám, žalovaný je tak tedy povinen uhradit žalobci tyto jeho náklady na uvedení bytu do původního stavu (srov.§ 2293, § 2910 a § 2913 o.z.) Žalovaný tak dluží žalobci celkem částku 27.854 Kč. Protože ji žalovaný neuhradil dobrovolně, uložil mu povinnost zaplatit tuto částku žalobci soud svým rozhodnutím. Vedle toho je žalovaný povinen zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z., §2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobci na úhradu soudního poplatku ve výši 1.393 Kč, dále pak náklady jeho právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), t.j. odměna za 3 úkony právní služby po 2.220 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a 2 písemné podání – žaloba a předžalobní výzva), a 3x náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu)). Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.587,60 Kč Náklady řízení v celkové výši 10.540,60Kč je žalovaný povinen nahradit žalobci k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 12. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů.