15 C 211/2019-123 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům č. parc. st. [anonymizováno] a pozemku č. parc. [číslo] obou v obci [obec], [katastrální uzemí] s tím, aby byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Vylíčil, že žalovaný je spoluvlastníkem ideálních ¾ nemovitostí, on sám je spoluvlastníkem zbývajících id. ¼. Na pozemku č. parc. st. [anonymizováno] stojí stavba bez čp/če bez zápisu o vlastnictví; na pozemku č. parc. [číslo] stojí stavba bez čp/če, která není zapsaná v katastru nemovitostí. Žalobce je vlastníkem uvedených staveb, neboť je obě postavil na své náklady dle řádného povolení. Dne [datum] vydal Městský národní výbor – komise pro výstavbu, [obec] pod č. j. 917/327/1973 k jeho žádosti ze dne [datum] rozhodnutí o přípustnosti stavby, a to zděného dřevníku na parcele č. kat. [číslo] a [číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Dne [datum] ohlásil drobnou stavbu – přístavbu dřevníku 5,70 x 2,80 m na pozemku č. parc. st. a [číslo] v k. ú. [část obce] Odbor výstavby [stát. instituce] mu sdělením ze dne 19. 1. 1993 pod č. j. výst. 51/332/1993 PK, ZH sdělil, že proti provedení stavebních úprav nemá námitek. K pozemkům, na nichž stavbu zřídil, měl právo osobního užívání na základě rozhodnutí finančního odboru ONV v [obec] ze dne 2. 9. 1968 č. j. fin. 3. Oú [číslo] a následně uzavřené dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne [datum] Tyto pozemky ve vlastnictví státu spravoval Místní národní výbor v [obec], pak přešly do vlastnictví [územní celek] a následně byly vydány rodině žalovaného. 2. Žalovaný naopak navrhl, aby nemovitosti byly přikázány jemu, neboť je většinovým vlastníkem. Uvedl, že jeho rodina byla historicky vlastníkem pozemků v [anonymizováno], a to zámku, lesů, ovocných sadů. Ke všem pozemkům má rodový vztah, cítí závazek, aby všechny nemovitosti zůstaly ve vlastnictví rodiny [příjmení]. Současně namítl, že obě stavby, které žalovaný postavil, mají charakter nedovolených staveb. U zděného dřevníku postaveného v roce 1973 žalobce porušil podmínky stavebního povolení – nedodržel vzdálenost 80 cm od hranice pozemku. Část staveb přesahovala do vedlejšího pozemku. Žalobce nedodržel podmínku výstavby drobné stavby – nejedná se o stavbu dřevníku, ale třípodlažní objekt, který jako dřevník neslouží. Žalovaný rovněž namítl, že žalobce má k sousední stavbě pouze právo doživotního užívání na dobu 50 let, jeho smrtí právo užívat sousední nemovitost zanikne. 3. Soud provedl dokazování a učinil dále uvedená skutková zjištění: 4. Výpisem z katastru nemovitostí – listem vlastnictví [číslo] vzal soud za prokázané, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemku č. parc. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba bez čp/če, a pozemku č. parc. [číslo], zahrada, v obci [obec], k. ú. [část obce], a to tak, že žalovaný je vlastníkem id. ¾ ve vztahu k celku, žalobce vlastníkem id. ¼ ve vztahu k celku. Žalovaný svůj spoluvlastnický podíl nabyl na základě usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] o schválení dědické dohody a smlouvou kupní ze dne [datum]. Žalobce svůj spoluvlastnický podíl nabyl kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou s [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobci dle výpisu z katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k. ú. [část obce], svědčí věcné břemeno spočívající v právu užívání a požívání pozemků č. parc. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku č. parc. [číslo], a to na dobu 50 let od účinnosti smlouvy (uzavřené dne [datum]). 5. V polovině října 2018 na základě výzvy katastrálního úřadu k odstranění nesouladu v katastru nemovitostí poprvé žalobce žalovaného oslovil ve věci zápisu staveb postavených na předmětných pozemcích do katastru nemovitostí. V lednu 2019 žalobce požádal žalovaného o prodej jeho spoluvlastnického podílu. V červenci 2019 informoval žalovaného o nabytí spoluvlastnického podílu od [jméno] [celé jméno žalovaného], opětovně požádal o odkoupení jeho spoluvlastnického podílu a pro případ, že by k tomu nedošlo, avizoval podání žaloby o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Takto vyzýval žalobce žalovaného do konce října 2019. 6. Provedeným šetřením na místě samém a znaleckým posudkem [celé jméno znalce] vzal soud za prokázané, že oba pozemky se nacházejí ve svažitém terénu v bezprostřední blízkosti domu [adresa] v [část obce]. Nachází se na nich velký přístřešek na dřevo, malá zděná budova (dle žalobce postavená v roce 1973), na niž navazuje novější budova (dle sdělení žalobce postavená v roce 1993). Žalovaný nesporoval, že žalobce je vlastníkem staveb, avšak označil je za nelegální. 7. Žalovaný v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že jedna stavba vznikla v roce 1973, druhá (tzv. zděná přístavba) v roce 1993. Pokud by mu byl pozemek přikázán, horní stavbu by byl ochoten nechat žalobci za nájemné, neboť žalobce nemá na její odstranění peníze ani sílu. Pokud by se žalobce reálně postavil ke svým záborům a prohřeškům, netrval by na odstranění dřevníku – dílny. Žalovaný rovněž vypověděl, že by pozemky učinil součástí bývalého velkého parku. Z jeho účastnické výpovědi dále vyplynulo, že mezi účastníky existují i další spory týkající se užívání pozemků v jeho spoluvlastnictví žalovaným. Žádné kroky k nápravě nebyly učiněny. 8. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že předmětné pozemky má v držení od září 1968; má tam dřevník, srovnané dříví, které používá na topení v domě. Vedle je rodinný dům a zahrada. V rodinném domě bydlí s manželkou. [příjmení] domu je jeho dcera, má právo doživotního užívání. Jiné nemovitosti než sporné nemá. 9. Dohodou datovanou [datum] bylo ve prospěch žalobce zřízeno právo osobního užívání pozemku č. kat. [číslo] o výměře 800 m2 pro stavbu rodinného domu. Žalobce drobné stavby ohlásil tehdejšímu [stát. instituce]; žádost o povolení stavby zděného dřevníku na parcele č. kat. [číslo] a č. kat. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] dle rozhodnutí o přípustnosti stavby vydaného MěNV [obec] [číslo jednací] podal v srpnu 1973. Dne [datum] žalobce ohlásil drobnou stavbu dřevníku na pozemcích č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo] v [část obce]; se situací stavby byli seznámeni otec a bratr žalovaného. Dle dohody ze dne [datum] uzavřené mezi MěÚ [obec] a syny původního vlastníka [jméno] [celé jméno žalovaného], nar. [číslo], dle zákona o mimosoudních rehabilitacích (mimo jiné) o vydání pozemků nově označených jako č. parc. [číslo] a st. parc. [číslo] v k. ú. [část obce], byly pozemky vydány Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], nar. 1909, a JUDr. [jméno] [celé jméno žalovaného], nar. 1916. 10. Znalec [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku [číslo] 2021 z [datum] určil obvyklou cenu předmětných nemovitých věcí k červnu 2021 částkou 30.500 Kč. Obě procesní strany navrhly, aby bylo při rozhodování o výši částky k vypořádání vycházeno ze závěru znalce i přesto, že znalec vypověděl, že se od doby vypracování posudku mohla cena nemovitostí zvýšit. 11. Za účelem vypořádání podílového spoluvlastnictví složil žalobce u svého právního zástupce hotovost ve výši 22.875 Kč. Žalovaný prokázal zůstatek na svém běžném účtu k [datum] bezmála 481 tis. Kč. 12. Z hlediska práva hmotného soud věc posoudil dne níže uvedených ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“). 13. Dle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 14. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 2 věta první o. z.). Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (§ 1140 odst. 2 věta druhá o. z.) 15. Jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné (§ 1142 odst. 1 o. z.). 16. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 o. z.). 17. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům (§ 1147 věta první o. z.). 18. Mezi žalobcem a žalovaným bylo nesporné, že jsou ve shora uvedeném rozsahu podílovými spoluvlastníky pozemku č. parc. st. [anonymizováno] a pozemku č. parc. [číslo], obou v obci [obec], [katastrální uzemí] Ani jeden z nich nechce ve spoluvlastnictví dále setrvávat. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že ani jeden z pozemků nelze rozdělit, když pozemek č. parc. st. [anonymizováno] je celý zastavěný a pozemek č. par. [číslo] je zastavěný z převážné části, což ostatně vyplynulo z provedeného šetření na místě samém. Každý z účastníků navrhl, aby po zrušení podílového spoluvlastnictví byly nemovitosti přikázány právě jemu. 19. Soud v posuzovaném případě aplikoval rozhodnutí Nevyššího soudu ČR ze dn