19 C 71/2022-66 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 190 000 Kč s tím, že se jedná o neuhrazené poplatky v souvislosti se zanecháním studia žalované ke dni 30.3.2022, a to administrativní poplatek 3 x 10 000 Kč za nesplnění podmínek cenové úrovně Klasik v 1.-3 ročníku, doplatek do cenové úrovně Premium za 1. ročník ve výši 40 000 Kč a studijní poplatky a doplatky do cenové úrovně Premium za 2-3. ročník studia ve výši 120 000 Kč. Žalovaná byla ze strany soudu v souladu s § 114b o.s.ř. vyzvána, aby se v dané věci ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřila. Předmětná výzva byla žalované doručena do vlastních rukou dne 17.8.2022, lhůta k vyjádření tak skončila ke dni 16.9.2022. Dne 19.8.2022 bylo soudu doručeno podání žalované, v němž uvedla, že její zájem o studium měl jasně motivovaný záměr (ukončit studium bakalářskou zkouškou a díky vyšší kvalifikaci získat lepší a lépe placené zaměstnání), kdy studium dopředu řádně a zodpovědně zvážila na základě ekonomické situace a jejích finančních možností v r. 2021, kdy měla pracovní poměr na dobu neurčitou a zažádala si o kontokorent ve výši 10 000 Kč pro případ nečekaných vydání, takže udělala maximum pro možnost studia, ač byla jako samoživitelka dvou dětí finančně omezená. V lednu r. 2022 se však začala neúměrně navyšovat inflace a ceny, kdy žalovaná nebyla schopna na dané změny reagovat jinak, než ukončením studia. Tato jí nezaviněná, nečekaná a neovlivnitelná situace, se kterou nemohla dopředu kalkulovat a už vůbec ne při podpisu smlouvy v dubnu r. 2021, jí tak nyní hrozí zničit život uvržením do dluhové pasti, ze které se nebude schopna dostat. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen z části, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Žalobkyně svůj nárok v souladu s § 1746 o.z. uplatnila a žalovaná svým vyjádřením v průběhu řízení žalobou uplatněný nárok v celém rozsahu uznala, přičemž se dle názoru soudu nejedná o situaci upravenou v § 165n o.z. Jelikož se zároveň nejedná o věc, v níž by nebylo možno uzavřít a schválit smír účastníků řízení (§ 99 odst. 1 o. s. ř.) a nebyl zjištěn ani jiný nedostatek podmínek řízení, bylo povinností soudu rozhodnout o celém předmětu řízení bez provádění důkazů dle § 153a odst. 1 o. s. ř. a nároku uplatněnému v žalobě v celém rozsahu vyhovět. Jednání ve věci pak nebylo třeba nařizovat (§ 153a odst. 4 o.s.ř.). Soud přitom ve věci zohlednil tvrzení žalované ohledně jejích poměrů, které žalovaná doložila potvrzením zaměstnavatele, potvrzením o kontokorentu a přehledem plateb, i souhlas žalobkyně a žalované umožnil uhradit tento dluh formou splátek v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když přihlédl k výši dluhu, právu žalobkyně na jeho úhradu, postoji žalované k věci i jejím finančním možnostem. Soud dospěl k závěru, že je třeba jí poskytnout možnost dobrovolného splnění povinnosti, tj. plnění v měsíčních platbách, které snáze bude moci splnit, než úhradu celého dluhu naráz. Tím bude dána možnost žalované vyhnout se případnému exekučnímu řízení a dalšímu nárůstu jejího dluhu. Na druhou stranu je však zároveň nutno zajistit i právo žalobkyně na co nejrychlejší uspokojení její pohledávky, proto byla výše jednotlivých splátek stanovena na 5 000 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek 7 600 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci žalobkyně tedy byla stanovena ve výši 8 700 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 26 100 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní výzva) dle §6, §7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 900 Kč za 3 úkony ve věci (§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 5 670 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobkyni přiznal náklady v celkové výši 40 270 Kč. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně zastoupena ve věci advokátem, je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). S ohledem na výše uvedené přitom soud postupoval i v tomto případě v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. a žalované umožnil uhradit tuto náhradu nákladů formou splátek ve výši 1050 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek (výrok II).