3 C 162/2021-41 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 410 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřela dne 14. 3. 2006 se žalovaným smlouvu o půjčce č. 278126970, podle níž půjčila žalovanému částku 5 000 Kč v hotovosti, jejíž převzetí žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce, kterou se zavázal vrátit spolu s dohodnutým poplatkem ve výši 2 410 Kč, celkem tedy částku 7 410 Kč, ve 26 pravidelných týdenních hotovostních splátkách po 285 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy. Žalovaný však dosud ničeho neuhradil a zůstal tak dlužen žalovanou částku. Pohledávka byla poté postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Jelikož projednávaná věc nespadá pod případy uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. a), b), c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení“), vyplývá příslušnost soudů České republiky k projednání a rozhodování této věci z čl. 7 odst. 1 písm. a), b) nařízení, podle něhož osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. 4. Na základě provedených důkazů soud zjistil: - ze smlouvy o půjčce, že dne 9. 3. 2006 byla mezi společností [právnická osoba], na straně jedné a žalovaným na straně druhé uzavřena smlouva o půjčce, podle níž věřitel poskytl žalovanému jako dlužníkovi půjčku ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí této částky v hotovosti, a zavázal se půjčku spolu s dohodnutým poplatkem ve výši 2 410 Kč věřiteli vrátit ve 26 pravidelných týdenních hotovostních splátkách po 285 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy, - ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2020 mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, z výňatku ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, - z předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2021 a podacího lístku, že žalovanému byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky. 5. Na základě takto provedených důkazů soud tedy zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným výše uvedenou smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 5 000 Kč s dohodnutým poplatkem ve výši 2 410 Kč, kterou žalovaný ani zčásti nevrátil. 6. Soud projednávanou věc posuzoval na základě § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) podle dosavadních právních předpisů platných do 31. 12. 2013. 7. Smlouva o půjčce je upravena v § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák“). Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Vzhledem k výše zjištěnému skutkovému stavu věci a podle citovaného ustanovení obč. zák. soud shledal žalobu, pokud se týká nároku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, důvodnou a podanou po právu, a proto v této části žalobě vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v průběhu řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 517 odst. 1 věta první, odst. 2 obč. zák., § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky ve znění do 30. 6. 2010). 10. Soud žalobu zamítl pouze ohledně části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 125,05 Kč, který o tuto částku překračuje soudem vypočítanou výši úroku z prodlení za pomoci kalkulačky pro výpočet úroků obsažené v systému ASPI. 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně nebyla úspěšná pouze v nepatrné části týkající se příslušenství pohledávky, soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 400 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/). Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) 12. Lhůty k plnění byly stanoveny v obvyklé délce 3 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 13. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.). 14. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 4 o. s. ř.