3 C 189/2021-33 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 053,15 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], se žalovaným, na jejímž základě poskytla žalovanému dne 30. 1. 2018 převodem na jeho účet částku 3 500 Kč, která měla být vrácena spolu s dohodnutým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 553,15 Kč do 25. 2. 2018. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI a na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně jeho platební schopnosti. Výslovně pak uvedla, že k tomuto nenavrhuje žádných dalších důkazů. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě provedených důkazů soud zjistil, že na základě smlouvy označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru poukázala právní předchůdkyně žalobkyně dne 30. 1. 2018 na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 3 500 Kč a že pohledávka vzniklá z této smlouvy byla postoupena na žalobkyni. 4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 5. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 6. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalované, když sama výslovně uvedla, že k tomuto nenavrhuje žádných dalších důkazů. Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto svoji zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnila. Důsledkem absence tohoto postupu a nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla smluvním stranám žádná jiná práva a povinnosti, než povinnost vrátit si z titulu bezdůvodného obohacení, co si na základě absolutně neplatné smlouvy vzájemně plnili. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 3 500 Kč. Soud proto žalobě v této částce vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil, a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to s ohledem na právní posouzení věci ode dne následujícího po dni, kdy mu byla doručena žaloba. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně měla ve věci úspěch ve výši 86,35 % a žalovaný byl úspěšný ve výši 13,65 %, čistý úspěch žalobkyně tak činí rozdíl, tj. 72,7 % Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 400 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/). Soud aplikoval tato ustanovení advokátního tarifu, neboť návrh byl podán na ustáleném vzoru, předmětem je zaplacení postoupené pohledávky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, což je nárok, kterého se žalobkyně opakovaně domáhá ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž jde o peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč. Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení ve výši 1 082,50 Kč (1 489 Kč x 72,7 %) je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 10. Lhůty k plnění byly stanoveny v obvyklé délce 3 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 11. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.). 12. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 4 o. s. ř.