7 C 115/2012-441 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě
ECLI: ECLI:CZ:OSHB:2022:7.C.115.2012.27 Datum: 2022-01-21 Předmět: zaplacení 207.500 Kč s přísl. Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ z. č. 40/1964 Sb.", "§ 148 ["akcionář""bezdůvodné obohacení""nájem nebytových prostor""nebytový prostor""notářský zápis""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva nájemní""znalecký posudek"]
O co šlo: zaplacení 207.500 Kč s přísl. (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/19)
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 207.500 Kč. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že původní název firmy žalobce byl [právnická osoba], změnu názvu firmy pak schválila valná hromada této společnosti dne 12. 4. 2012 a dne 30. 4. 2012 byla do obchodního rejstříku zaznamenána tato změna ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] a.s. Zároveň se změnou názvu firmy byli valnou hromadou odvoláni a zvoleni noví členové představenstva a dozorčí rady. Následně došlo ke kontrole účetnictví, při které bylo zjištěno, že v roce 2009 a 2010 zaslala společnost [právnická osoba] bez právního důvodu na účet žalovaného finanční prostředky, které do doby podání žaloby nebyly vráceny. Z výpisů bankovního účtu společnosti [právnická osoba] vyplývá, že společnost uhradila dne 19. 10. 2009 na účet č. [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného částku 100.000 Kč, dne 22. 10. 2009 uhradila na stejný účet 7.500 Kč a dne 1. 10. 2010 uhradila na stejný účet žalovaného dalších 100.000 Kč Tyto částky byly na účet žalovaného zaslány bez právního důvodu. Žalobce proto vyzval žalovaného dopisem z 15. 5. 2012 k vrácení tohoto plnění, žalovaný však této žádosti nevyhověl.
2. Žalovaný s podaným návrhem nesouhlasil, uvedl, že částky, které na svůj účet obdržel, souvisely s pronájmem nebytových prostor z budovy nacházející se na parc. [číslo] zastavěná plocha, která se nachází v [obec] a která je ve vlastnictví žalovaného. V září 2009 se na žalovaného obrátil pan [jméno] [příjmení], [datum narození], který byl v době, kdy byl sjednán nájem těchto prostor, předsedou představenstva žalobce, a sjednal s ním smlouvu o nájmu shora uvedených nebytových prostor a bylo dohodnuto roční nájemné ve výši 100.000 Kč s tím, že příslušná platba měla být hrazena vždy předem. Pan [příjmení] [příjmení] si příslušné prostory prohlédl a následně na účet žalovaného zaslal částku 100.000 Kč. Žalovaný mu také proto předal klíče od příslušných prostor. Žalobce užíval tyto nebytové prostory po dobu dvou let. Z tohoto důvodu žalovaný nemohl tyto prostory pronajmout jiným osobám, přesto že o ně měly zájem. Po uplynutí dvou let žalobce nebytové prostory vyklidil a žalovanému od nich vrátil klíče. Na straně žalovaného se tedy nejedná o bezdůvodné obohacení, ale jednalo se o dohodnutý nájem ve shora uvedených prostorách
3. Žalobce se původně domáhal vydání bezdůvodného obohacení v hodnotě 207.500 Kč, v průběhu řízení vzal žalobu ohledně částky 107.500 Kč zpět.
4. Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozsudkem ze dne 23. 4. 2014, č. j. 7C 115/2012-103, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 6. 2014, č. j. 7C 115/2012-106, zamítl žalobu o zaplacení 100.000 Kč (výrok I), zastavil řízení ohledně částky 107.500 Kč (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III). Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaný nebyl o uvedenou částku na úkor žalobce obohacen. Žalobce totiž uzavřel s žalovaným ústní smlouvu, na jejímž základě si pronajal nebytové prostory v objektu žalovaného. Částka 100.000 Kč odpovídá nájemnému, na kterém se účastníci dohodli. Částka byla označena jako nájemné i v příkaze k bezhotovostnímu převodu na účet žalovaného. Odpovídá tedy sjednanému nájemnému a vzhledem k tomu, že nájem byl konzumován, nelze ji považovat za bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.
5. K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 5. 5. 2015 č.j. 20 Co 50/2015-157 potvrdil ve věci samé rozsudek soudu prvního stupně. Odvolací soud měl za potvrzené, že žalobce užíval nebytové prostory v objektu žalovaného. Fotografie údajně vlastních prázdných skladovacích prostor neprokazují, že žalovaný neužíval prostory žalovaného, stejně jako skutečnost, že pronájem nebyl veden v účetnictví žalobce a nepřisvědčil ani námitce, že soud prvního stupně přičetl jednání o nájmu, které vedl [jméno] [příjmení], přímo žalobci. Žádná společnost nemůže jednat sama a vždy za ni jedná určitá fyzická osoba. Za oprávněnou neměl ani výhradu, že soud prvního stupně sám započetl vzájemné pohledávky účastníků, aniž by projev vůle k započtení některý z nich učinil, neboť je v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Dohodnuté nájemné také lze považovat za tržní, tj. odpovídající obvyklému nájmu, a jeho výši nebylo potřeba zvláště zkoumat. Soud uzavřel, že žalobce uzavřel s žalovaným neplatnou smlouvu o nájmu nebytových prostor, na jejímž základě tyto prostory fakticky užíval a za toto užívání poskytl finanční plnění odpovídající nájemnému obvyklému v místě a čase. Žalovaný se proto bezdůvodně neobohatil o částku, kterou mu žalobce za užívání nebytových prostor poskytl.
6. K dovolání žalobce Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 29. 11. 2017 č.j. 28 Cdo 5622/2015-177 rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovolací soud sice potvrdil závěry odvolacího soudu o tom, že žalobce uzavřel s žalovaným neplatnou nájemní smlouvu ohledně nebytových prostor, na jejímž základě žalobce nebytové prostory užíval a zaplatil za ně žalovanému celkem 207.500 Kč jako nájemné, neztotožnil se však s úvahou týkající se výše bezdůvodného obohacení získaného bezesmluvním užíváním cizí nemovitosti. Za nesprávný označil závěr, že výše bezdůvodného obohacení je rovna nájemnému dohodnutému v neplatné nájemní smlouvě. Uvedl, že výše bezdůvodného obohacení se v tomto případě musí rovnat obvyklému nájemnému vynakládanému za užívání stejné nebo obdobné věci v daném místě, čase a za obdobných podmínek. Nelze vyloučit, že obvyklé nájemné se rovnalo nájemnému dohodnutému, z dohodnutého nájemného však na obvyklé nájemné usuzovat nelze. Podle názoru Nejvyššího soudu tedy bude třeba v dalším řízení zkoumat výši obvyklého nájemného v daném místě a čase.
7. Krajský soud v Hradci Králové poté usnesením ze dne 22. 5. 2018 č.j. 20 Co 50/2015-211 zrušil rozsudek Okresního soud v Havlíčkově Brodě ze dne 23. 4. 2014, č.j. 7 C 115/2012-103, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 6. 2014, č. j. 7C 115/2012-106, neboť soud prvního stupně se otázkou velikosti žalobcem užívané plochy nebytových prostor vůbec nezaobíral a neučinil ohledně ní žádné skutkové zjištění, zůstane-li tato skutková otázka mezi účastníky sporná, bude třeba k tvrzení žalovaného, že žalobce užíval plochu o velikosti 300 m2, provést dokazování, stejně tak bude třeba provést dokazování stran výše obvyklého nájemného za takto užívanou plochu.
8. Podáním ze dne 2. 7. 2020, doručeným soudu dne 3. 7. 2020, oznámil žalobce soudu, že dne 29. 6. 2020 uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě žalobce postoupil pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba], [IČO], a navrhl proto, aby soud připustil, aby na jeho místo do řízení vstoupil uvedený nabyvatel práva.
9. Okresní soud v Havlíčkově Brodě usnesením ze dne 16. 10. 2020 č. j. 7 C 115/2012-340, procesní nástupnictví nepřipustil, neboť dospěl k závěru, že podle toho, co v řízení vyšlo najevo, lze s přiměřenou jistotou prohlásit, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle § 107a o.s.ř. je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 8. 2021 č.j. 21 Co 137/2021-402.
10. Z provedeného dokazování po stránce skutkové soud z provedených důkazů pro věc rozhodných učinil tato zjištění:
-) z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové v oddílu B, vložka [číslo], že zápisem z 3. 11. 1997 byla zapsána obchodní firma [právnická osoba], tento název byl vymazán 30. 4. 2012 a k tomuto datu byla nově vepsána stejná firma s názvem [právnická osoba], předsedou představenstva této společnosti byl od 18. 8. 2008 do 30. 4. 2012 [jméno] [příjmení], [datum narození],
-) z výpisu z účtu č. [bankovní účet] [právnická osoba] firmy [právnická osoba], bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla dne 1. 10. 2010 provedena platba na účet [celé jméno žalovaného] č. [bankovní účet] s poznámkou NÁJEM; dále dne 22. 10. 2009 byla provedena platba ve prospěch účtu [celé jméno žalovaného] č. [bankovní účet] ve výši 7.500 Kč a dne 19. 10. 2009 byla provedena platba ve prospěch [celé jméno žalovaného] č. účtu [bankovní účet] ve výši 100.000 Kč,
-) z dopisu právního zástupce z 15. 5. 2012, že tehdejší právní zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení, které mu mělo vzniknout tím, že omylem na jeho účet byly připsány platby z 19. 10. 2009 ve výši 100.000 Kč, z 22. 10. 2009 ve výši 7.500 Kč a z 1. 10. 2010 ve výši 100.000 Kč; stejnou výzvu opakoval žalobce svým dopisem z 29. 8. 2012,
-) z výpisu z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet], že na tento účet došly mimo jiné platby z účtu [právnická osoba] [bankovní účet], a to dne 19. 10. 2009 ve výši 100.000 Kč, dne 22. 10. 2009 ve výši 7.500 Kč a dne 1. 10. 2010 ve výši 100.000 Kč s tím, že u této platby je poznámka NÁJEM,
-) z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobce má k dispozici a ve v
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.