15 C 6/2023-58 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne 25. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11.675,21 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. B0003850109839783-A uzavřené prostředky komunikace na dálku se společností [právnická osoba] ze dne [datum], na základě které byl žalovanému bezhotovostně poskytnut úvěr ve výši 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek 8.736,80 Kč a smluvní úrok do 18. 4. 2021. Žalobkyně popsala proces poskytnutí finančních prostředků. Vylíčila, že žalovaný na internetových stránkách [webová adresa] zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet a následně si vybral výši požadovaného úvěru a navolil vyhovující počet dnů splácení úvěru. Po vyplnění uvedených dat se žalovanému zobrazilo, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku by byl povinen uhradit. Jelikož uvedené podmínky poskytnutí finančních prostředků žalovanému vyhovovaly, následně kliknul na políčko„ Chci půjčit“. V dalším kroku žalovaný vyplnil registrační formulář, do něhož uvedl e-mail: [email], číslo mobilního telefonu [číslo], jméno, příjmení, rodné číslo a číslo občanského průkazu, trvalé bydliště, popř. kontaktní adresu. V následující sekci vyplnil žalovaný údaje o svém zaměstnání, tj. typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele, IČ zaměstnavatele, či pokud byl žalovaný OSVČ své IČ, jakož i výši svého příjmu. V následující sekci žalovaný vyplnil údaje o kontaktní osobě a v poslední sekci pak i číslo bankovního účtu, na který měly být poskytnuté finanční prostředky žalovanému zaslány. V okamžiku, kdy byly všechny části registračního formuláře ze strany žalovaného vyplněny, byl žalovaný povinen se seznámit s celkovým obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru a následně po odsouhlasení předmětné smlouvy byl žalovaný povinen na důkaz svého souhlasu s předmětnou smlouvou tuto odsouhlasit zaškrtnutím příslušného čtvercového políčka, čímž potvrdil, že rozuměl a souhlasil se všemi právními součástmi procesu. Po odsouhlasení smlouvy o spotřebitelském úvěru následovalo v jednotlivých a oddělených krocích seznámení a odsouhlasení dalších souvisejících dokumentů, a to Ujednání a Čestného prohlášení Klienta, když i tyto všechny Související dokumenty byl žalovaný povinen si důkladně přečíst, porozumět jim a tuto skutečnost stvrdit zaškrtávacím čtverečkem pod jednotlivými dokumenty. Po procesu odsouhlasení všech uvedených dokumentů, byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem: u9bx. Tento unikátní kód žalovaný opsal do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončil tvorbu svého osobního profilu a zároveň tím i odeslal žádost o poskytnutí úvěru. Samotná smlouva o úvěru a související dokumenty pak byly žalovaným podepsány pomocí zadání verifikačního SMS kódu. Dokumenty nabyly platnosti a účinnosti zadáním SMS kódu, který měl omezenou dobu platnosti na 48 hodin. Na základě údajů poskytnutých žalovaným v rámci shora popsaného procesu pak původní věřitel ověřoval schopnost a možnosti žalovaného splácet požadovaný úvěr. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému následně schválena, kdy mu byla na zadaný bankovní účet odeslána požadovaná finanční částka. Žalovaný na svůj závazek uhradil částku 2.000 Kč, která byla v částce 1.368 alokována na poplatek za poskytnutí úvěru, v částce 324,79 Kč na smluvní pokutu, v částce 75,64 Kč na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a v částce 230,64 Kč na náklady na vymožení pohledávky. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2022 postoupena žalobkyni s účinností od 12. 7. 2022. Žalobkyně kromě nároku na zaplacení jistiny úvěru ve výši 8.000 Kč uplatnila nárok na zaplacení nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 7.367,87 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru 1.627,18 Kč, smluvní pokuty 3.675,21 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1.053,51 Kč, nákladů na vymožení pohledávky 254,64 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud jednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků. 3. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: Na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřenou distančním způsobem dle § 1820 a násl. o. z. poskytla společnost [právnická osoba], žalovanému spotřebitelský úvěr k refinancování půjčky v celkové výši 8.000 Kč splatný do 18. 4. 2021. Dle výpisu z účtu byl úvěr žalovanému poskytnut platbou ve výši 8.000 Kč dne [datum] na účet č. [bankovní účet]. 4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 5. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, jedná se o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). 8. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 o. z.). 11. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce dostatečně a spolehlivě posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně předložila toliko nečitelnou výplatní pásku a dodatek k nájemní smlouvě, podle které byl žalovaný v době sjednávání úvěrové smlouvy povinen hradit měsíční nájemné 9.000 Kč a měsíční zálohy na dodávku plynu 1.500 Kč, elektrické energie 900 Kč a dodávku vody 1.600 Kč. Z předložených listin se tedy nepodařilo zjistit, jaký byl v rozhodném období příjem žalovaného, jaké měl další životní náklady, případně zda-li měl vyživovací povinnosti apod. Soud proto uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně tuto svoji zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnil. Žalobkyně se neúčastí při jednání vzdala práva být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 až 3, 118b odst. 1 o. s. ř. Nesplnění této zákonné povinnosti činí smlouvu o (spotřebitelském) úvěru absolutně neplatnou. Protože žalovaný dle žalobních tvrzení uhradil částku 2.000 Kč, jeho dluh z titulu vydání bezdůvodného obohacení v tomto rozsahu splněním zanikl (§ 1908 odst. 1 o. z.), a proto je povinen nezaplacenou jistinu 6.000 Kč jako bezdůvodné obohacení vrátit spolu s úrokem z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 12. Žalovaný je povinen plnit žalobkyni, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky žalovanému ze dne [datum] bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla dle § 1879 o.