15 C 91/2023-75 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 84.189 Kč s příslušenstvím. Vylíčila, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu [číslo] s produktovým názvem Zelená půjčka v hotovosti měsíční 02/ 2019 (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalované byla s odbornou péčí posouzena její schopnost splácet poskytnutý úvěr; postupitel dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Na základě Smlouvy byla postupitelem žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 35.000 Kč. Žalovaná podpisem Smlouvy stvrdila, že při uzavření Smlouvy od postupitele převzala v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala ve Smlouvě postupiteli zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 30.401 Kč. Poplatek byl ve Smlouvě vypočten jako součet ve Smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných položek: úrok se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala ve Smlouvě postupiteli zaplatit (jistina zápůjčky + Poplatek) činila 65.401 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku postupiteli zaplatit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činí 3.634 Kč, když první měsíční splátku byla žalovaná povinna zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření Smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka činila 3.623 Kč. Žalovaná na pohledávku postupitele uhradila celkem dne 23. 10. 2019 částku 3.634 Kč, která byla započtena ve výši 1.587,32 Kč na jistinu, která tak byla ponížena na 33.412,68 Kč, ve výši 2.046,68 Kč na poplatky. Žalovaná neplnila své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když nehradila předepsané splátky. Žalobkyně v důsledku prodlení žalované s placením jednotlivých splátek uplatnila právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení; tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována ke dni 1. 2. 2022, a to v částce 17.500 Kč; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného ve výši 1.938,20 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalované s hrazením jednotlivých splátek; sankčních poplatků za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek, za poplatky za upomínky ve výši 2.500 Kč. Dne 28. 1. 2022 uzavřel postupitel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobkyni postoupil pohledávku z titulu předmětné Smlouvy Postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednáním se nedostavila, a proto soud jednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) v její nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: zákaznickou kartou datovanou [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaná požádala společnost [právnická osoba] o zápůjčku ve výši 16.000 Kč a uvedla své osobní údaje, příjem ve výši 9.060 Kč, další čisté příjmy domácnosti 16.589 Kč, odhadované měsíční výdaje 3.000 Kč. Bydliště žalované bylo na adrese [adresa žalované] (soudu je na základě znalosti místa známo, že se jedná o ubytovnu). Dle pracovní smlouvy byla žalovaná agenturním zaměstnancem; její čistý měsíční příjem v červenci 2019 činil 9.266 Kč, v srpnu 2019 činil 12.269 Kč. Svědkyně [jméno] [příjmenířešitele] vypověděla, že u [anonymizováno] pracovala od roku 2007 do roku 2021. Na daný případ si nevzpomněla. Chodila za klienty do domácností i na ubytovnu. Pravidla pro poskytování úvěrů se co půl roku měnila. Požadovali občanský průkaz, pracovní smlouvu a výplatní pásky. Údaje v kolonce další čisté příjmy domácnosti byly údaje o příjmech v rodině, např. manžela, pracujících dětí apod. Tyto údaje se neověřovaly, spočívalo to pouze na prohlášení žadatele o úvěr. Rovněž výdaje žadatele o úvěr spočívaly pouze na jeho prohlášení. Mohl se tedy ověřit pouze příjem z pracovní smlouvy, výplatní pásky, případně údaje ze SIPA. Prováděl se tzv. scoring, kdy zjištěné finanční údaje zaslala na centrálu, odkud byla poslána nabídka, kterou ještě konzultovala s manažerkou. Pokud měl klient vše potřebné, tak se mu hned při návštěvě požadovaná částka vyplácela. Svědkyni předestřena listina na č. l. 41 (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr), k níž uvedla, že úvěr zajišťovala ona; příjmy domácnosti byly patrně udávány pouze na základě prohlášení žalované. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], že se společnost [právnická osoba] a žalovaná dohodly na tom, že společnost [právnická osoba] poskytne žalované hotovostní zápůjčku ve výši 35.000 Kč; žalovaná se zavázala částku 35.000 Kč společně s poplatkem ve výši 28.079 Kč (zahrnující úrok 8.577 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 11.791 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 7.711 Kč) vrátit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3.634 Kč (včetně poslední splátky ve výši 3.623 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, jejíž přílohou je seznam postoupených pohledávek (včetně pohledávky za žalovanou), že se společnost [právnická osoba] a žalobkyně dohodly na postoupení pohledávky shora uvedené žalobkyni. Dopisem ze dne 1. 2. 2022 oznámila společnost [právnická osoba] žalované, že pohledávka ze smlouvy o zápůjčce [číslo] byla postoupena žalobkyni. Žalovaná byla dopisem ze dne 10. 2. 2022 vyzvána žalobkyní k okamžitému zaplacení dlužných částek. Dále byla k plnění vyzvána právním zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 28. 4. 2023, kdy byla současně upozorněna na možné zahájení soudního řízení. Další důkazy, byť byly provedeny, již soud pro nadbytečnost nehodnotil. 4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 5. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, jedná se o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). 8. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 o. z.). 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana