3 C 230/2022-18 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci, a to pozemku č. parc. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], která stojí na pozemku č. parc. st. [anonymizováno], vše zapsané v katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod, na listu vlastnictví [číslo] pro obec Chotěboř a katastrální území Svinný. V žalobě tvrdila, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, každý v rozsahu id. ½. Nemovité věci užívá od srpna 2021 výhradně žalovaný a žalobkyně nemá od domu ani klíče. Účastníci se nemohou dohodnout o způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví. Reálné rozdělení nemovitých věcí není podle názoru žalobkyně možné. Žalobkyně se snažila se žalovaným na vypořádání dohodnout, v této souvislosti vynakládá finanční prostředky, kdy zjišťovala tržní hodnotu u realitních kanceláří a nechala vypracovat znalecký posudek. Její zástupce korespondoval se žalovaným ohledně smírného vyřešení této věci, avšak žalovaný uvedl, že není ochoten uzavřít dohodu o rozdělení podílového spoluvlastnictví a ponechal řešení situace na žalobkyni. Konečně žalobkyně tvrdila, že nemá na vyplacení spoluvlastníka finanční prostředky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na den [datum], ač byl k němu řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: - z informace o pozemku pořízeného dálkovým přístupem do katastru nemovitostí, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky každý id. ½ pozemku č. parc. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], která stojí na pozemku č. parc. st. [anonymizováno], vše zapsané v katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod, na listu vlastnictví [číslo] pro obec Chotěboř a katastrální území Svinný, - z dopisu žalovaného ze dne [datum], že je přesvědčen o tom, že ani jeden z účastníků nejsou schopni druhého spoluvlastníka vypořádat, když ani jeden z nich není schopen vzhledem k věku i příjmu ucházet se úspěšně o úvěr. Žalobkyni nabídl, aby nemovité věci převedli na vnuka [jméno] [příjmení], - z dopisu žalovaného ze dne [datum], že není ochoten uzavřít dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví a další postup ponechal na uvážení žalobkyně, - ze znaleckého posudku vypracovaného znaleckou kanceláří [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], že obecná cena předmětných nemovitých věcí činí 1 800 000 Kč. 4. Provedeným dokazováním tedy soud zjistil, že účastníci jsou spoluvlastníky každý id. ½ předmětných nemovitostí a že žalovaný a ani žalobkyně nemají finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu. Žalovaný zaujal k věci víceméně pasivní postoj a nakonec další postup v řešení vypořádání podílového spoluvlastnictví ponechal na žalobkyni. Za nesporné pak považoval, že předmětné nemovitosti nelze reálně rozdělit. 5. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 tohoto ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 6. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 7. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 8. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 9. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 30. 10. 2008 sp. zn. 22 Cdo 1305/2007 zaujal stanovisko, že předpoklad "nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků“ stanovený v ustanovení § 142 odst. 1 občanského zákoníku (poznámka soudu nyní v ustanovení § 1147 o. z.) pro třetí způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví, tj. prodej věci a rozdělení výtěžku podle podílů, je tehdy naplněn, jestliže jeden nebo více spoluvlastníků sice přikázání věci do svého vlastnictví navrhují, avšak nejsou schopni zbývajícímu spoluvlastníkovi (spoluvlastníkům) přiměřenou náhradu zaplatit. Jelikož v této věci ani jeden z účastníků není schopen druhému účastníkovi zaplatit vypořádací podíl, je tak naplněn předpoklad pro prodej předmětných nemovitých věcí ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku podle podílů. Soud proto žalobě, která byla podána důvodně a po právu, v celém jejím rozsahu vyhověl. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a soud žalobě zcela vyhověl včetně vypořádání způsobem, který žalobkyně navrhla, byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná a soud jí přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 7 000 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to odměna za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání soudu) po 1 500 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4), když práva na náhradu dalších případných nákladů řízení se zástupce žalobkyně výslovně vzdal. Náklady řízení je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.