3 C 5/2020-252 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zdržet se obtěžování žalobce hlukem z pozemku p.č. st. 229, p. [číslo] p.č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] a obci [obec], jehož intenzita v chráněném vnitřním prostoru rodinného domu s [adresa], který je součástí pozemku p.č. st. 53 v katastrálním území Staré Ransko a obci [obec], přesahuje v dobu od 6:00 do 22:00 hodin hodnotu LAmax 35 dB a v dobu od 22:00 do 6:00 hodin LAmax 25 dB. V žalobě tvrdil, že je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku č. parc. 53, jehož součástí je rodinný dům [adresa], a pozemku č. parc. 138 zahrada a žalovaná je vlastníkem mj. nemovitých věcí, a to pozemku č. parc. st. 229 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp., pozemku č. parc. [číslo], manipulační plocha a pozemku č. parc. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp., vše v [katastrální uzemí]. Žalobce žije se svou rodinou v rodinném domě, přičemž přibližně 6 metrů od domu se nachází výrobní hala žalované, ve které jsou umístěny obráběcí stroje, zejména pak CNC obráběcí centra. Výroba žalované je v provozu zpravidla 24 hodin denně včetně víkendů a svátků, a svým provozem způsobuje hluk, který podle žalobce překračuje jednak míru obvyklou místním poměrům, jednak i stanovené hygienické limity. Hlukové imise podstatným způsobem omezují obvyklé užívání nemovitostí žalobcem a jeho rodinou včetně 2 nezletilých dětí a žalobce tak má oprávněnou obavu, aby se hluk negativně neprojevil na jejich psychickém vývoji. Do zahájení provozu strojírenské výroby v současné podobě se jednalo o klidnou lokalitu s téměř nulovou hlukovou zátěží. Kolem roku 2014 však žalovaná začala výrobu upravovat a umístila do haly nejblíže se nacházející rodinnému domu žalobce nová obráběcí centra, která vydávají hluk šířící se jednak vzduchem, ale hlavně podložím do chráněného vnitřního prostoru rodinného domu žalobce. Při šíření hluku podložím nehraje roli ani uzavření oken či jiná opatření zabraňující šíření hluku vzduchem a žalobce je tak vůči hluku zcela bezmocný a nemůže se mu žádným způsobem účinně bránit. Obdobně jsou hlukem obtěžováni i sousedé žalobce. Žalobce se snažil situaci se žalovanou opakovaně a dlouhodobě řešit, ale bezúspěšně. Obrátil se proto na Krajskou hygienickou stanici kraje [obec], která na místě provedla měření, jenomže žalovaná po dobu měření zcela účelově omezila výrobu, a proto měření nemohla dospět k žádným relevantním závěrům. Žalobce proto nechal změřit hladinu hluku [právnická osoba]. Vrána – měření s.r.o., autorizovanou zkušební laboratoří, když měření probíhala od června do září roku 2019, a to v denní i noční dobu. Měřením bylo zjištěno, že hluk se šíří do rodinného domu žalobce právě zejména podložím z výrobní haly žalované a zároveň byla zjištěna i přítomnost tónové složky hluku. Dále z provedených měření vyplynulo, že jsou žalovanou překračovány hygienické limity místy až o 31 dB v chráněném vnitřním prostoru, kdy byly naměřeny například hodnoty LAmax 66,3 a 66,1 dB. Hygienické limity byly překročeny ve všech provedených měřeních, při kterých probíhal standardní provoz ve výrobních halách žalované. Pro srovnání byla změřena i hladina hluku v době, kdy byla výroba žalované zastavena a tehdy byla v chráněném vnitřním prostoru rodinného domu žalobce naměřena hodnota LAmax 20,6 dB, tedy hluboko pod hygienickým limitem, který je stanoven při přítomnosti tónové složky pro denní dobu LAmax 35 dB a pro noční dobu LAmax 25 dB. Místním poměrům nejvíce odpovídajícím situaci před spuštěním výrobního provozu v aktuální podobě odpovídá hodnota LAmax 20,6 dB naměřená při vypnuté výrobě v denní době. Žalobce je přesvědčen, že zejména s ohledem na denní i noční provoz výrobní haly, specifický zvuk a frekvenci, který vydává, překračuje hluk značnou měrou poměry obvyklé v daném místě a současně i hygienické limity. Žalobce dále tvrdil, že provoz žalované nemohl být v aktuální podobě úředně schválen a žalobce nebyl účastníkem žádného řízení stran samotné stavby či provozu žalované. Žalobce se opakovaně snažil se žalovanou komunikovat, ale k faktické nápravě stavu nedošlo. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Především namítala, že pokud se týká vlastního skutkového děje, nesouhlasí s tvrzeními a argumentací žalobce, když žalobce některé skutečnosti záměrně a účelově zkresluje. Nezpochybňovala, že žalobce je vlastníkem nemovitostí, jejichž součástí je i rodinný dům, kde žalobce žije s rodinou. Avšak fakticky se jedná o původní starou zástavbu směrem k silnici a k nemovitostem, které vlastní žalovaná, a pak dále o jakousi přístavbu, která tvoří rodinný dům, kde žalobce bydlí. Tato nyní obyvatelná část domu žalobce se nachází asi 20 metrů od výrobní haly žalované. Budova žalobce tvořící starou zástavbu u silnice není v současné době užívána. Dříve zde byla restaurace, která je nyní již delší dobu uzavřena. Žalovaná proto vyslovila pochybnost, zda nová přístavba tvořící nyní obytnou část, byla vůbec řádně povolena a zkolaudována. Žalovaná zcela odmítla tvrzení žalobce, že bydlí s rodinou v domě, resp. v místnostech, hned u silnice nedaleko haly ve vlastnictví žalované, a že mu je v tomto užívání žalovanou bráněno, resp. že je omezován hlukovými imisemi. Je pravdou, že žalovaná má v sousedství žalobce umístěnou výrobní halu, ve které jsou umístěny výrobní stroje, které užívá k výrobě v rámci své činnosti. Tato hala tvoří část z celkového areálu žalované, stojí zde již řadu let a byla řádně zkolaudována. V posledním období došlo k rekonstrukci této haly, přičemž zde byly realizovány stavební úpravy. Tato hala byla nově zkolaudována na základě vydaného kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu Ždírec nad Doubravou, Stavební úřad, ze dne 20. 12. 2018 č. j. MŽ/1205/2018-7 -105/18/, které nabylo právní moci dne 5. 1. 2019. V rámci této kolaudace byly rovněž provedeny příslušné hlukové zkoušky a byla vyžádána souhlasná stanoviska dotčených orgánů tak, jak požadoval stavební úřad pro účely vydání této kolaudace. Žalobce o tomto záměru žalované od samého počátku věděl a byl taktéž vyrozumíván o prováděných měřeních a zkouškách, kterých se i účastnil a sám dokonce začal vyvíjet v tomto směru aktivity ještě dříve, než bylo vydáno kolaudační rozhodnutí a zrekapituloval v časové souslednosti jednání se žalovanou týkající se hlukové zátěže, z něhož vyplývá, že to není poprvé, kdy si žalobce stěžuje na zvýšený hluk či vibrace. Po rekonstrukci výrobní haly – obrobny bylo po dokončení rekonstrukce vnitřních prostor provedeno měření hluku a kvůli stížnosti žalobce bylo navíc provedeno i měření vibrací. Obě měření dopadla pro žalovanou dobře a nemusela se proto učinit žádná opatření. Žalovaná odmítla, že by celodenním provozem předmětné výrobní haly způsobovala hluk, který překračuje míru přiměřenou poměrům a omezovala tak žalobce a jeho rodinu v obvyklém užívání jeho nemovitostí. Naopak žalovaná učinila veškerá potřebná opatření pro vytvoření kvalitního prostředí pro okolí své provozovny a žalobci poskytla veškerou možnou součinnost. Aktivity žalobce v tomto směru vnímá jako šikanózní jednání, které nemá žádné opodstatnění, jehož cílem je co nejvíce znepříjemnit podnikání žalované. 3. V replice na vyjádření žalované žalobce uvedl, že žalobce neužívá prostory rodinného domu, které jsou nejblíže provozu žalované, protože hluk v těchto prostorách nejde ani krátkodoběji snést. Žalobce je omezován v užívání svého majetku, který je určen k bydlení. Během měření hluku běžely stroje na minimální výkon. Přizvaná specializovaná společnost se mimochodem pozastavila nad tím, že stroje jsou umístěny bez jakékoli podložky přímo na podlahu, což je u těchto strojů velmi nestandardní. Žalovaná opakovaně přislíbila přesunout stroje do jiné části výrobního areálu, ale k tomu již nedošlo. Žalovaná se omezila pouze na zahrazení oken výrobní haly tak, aby dovnitř nebylo vidět, stroje však zůstaly na svém místně a hladina hluku zůstala rovněž beze změny. Žalobcovu obranu nelze hodnotit jako šikanózní jednání, jde o obranu před dlouhodobým obtěžováním, které nedoléhá pouze na žalobce, ale i na ostatní sousedy. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti: - mezi účastníky je nesporné a z náhledů do katastru nemovitostí pořízených dálkovým přístupem, že žalobce je kromě jiného vlastníkem rodinného domu [adresa] postaveného na pozemku č. parc. st. 53 v katastrálním území Staré Ransko a žalovaná je vlastníkem nemovitých věcí, v nichž provozuje výrobní činnost tamtéž, - ze stanoviska Krajské hygienické stanice kraje [obec], územního pracoviště [obec] (dále jen„ KHS“) ze dne 29. 12. 2010 č. j. H555J3HB4274 S/10, že KHS souhlasila s návrhem dokumentace pro vydání stavebního povolení stavby„ Rekonstrukce a přístavba areálu [právnická osoba] spol. s r.o., [obec], [část obce a číslo]“ s odůvodněním, že předložená dokumentace respektuje požadavky hygienických předpisů, budou dodrženy požadavky hlukové studie pro splnění limitů NV 148/2006 Sb., o ochraně