6 C 61/2023-27 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala zaplacení 79 000 Kč. Tvrdila, že s žalovaným dne 5. 5. 2022 uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr 45 000 Kč, jenž měl být splacen v celé výši 13. 7. 2022. Žalovaný se zavázal zaplatit kromě jistiny i poplatek za poskytnutí úvěru, pro případ prodlení byla sjednána jednorázová sankce 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení jistiny 45 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru, který žalobkyně nárokovala za dobu od poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení, ve výši 31 000 Kč, a jednorázové sankce 2 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K jednání soudu se nedostavili žalobkyně (žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, nepožádali však o odročení jednání) ani žalovaný, který se k jednání nedostavil bez omluvy. 4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. 0011-8176 vyplývá, že byla sestavena žalobkyní v písemné podobě dne 5. 5. 2022, za věřitele je označena žalobkyně a za dlužníka žalovaný (identifikovaný jménem, příjmením, datem narození, RČ, IČO, adresou místa podnikání, e-mailem, telefonním číslem a číslem bankovního účtu 2501774361/2010). Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému 45 000 Kč na financování jeho podnikatelských potřeb a žalovaný se jí tuto částku zavázal vrátit do 70 dnů ode dne čerpání spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z poskytnuté částky za každý den čerpání, a to formou 5 splátek po 15 300 Kč. Pro případ prodlení je zde poté uvedeno ujednání o právu žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou. Místo podpisu žalovaného je poté na smlouvě uveden„ Kód SMS verifikace: 4565“. 6. Dle potvrzení o platbě ze dne 21. 3. 2022 přišla na účet žalobkyně daného dne 1 Kč z bankovního účtu uvedeného ve smlouvě shora. Jako jméno odesílatele je uvedeno [celé jméno žalovaného]. 7. Podle potvrzení o platbě ze dne 5. 5. 2022 provedla žalobkyně téhož dne bezhotovostní platbu na účet uvedený ve smlouvě shora ve výši 45 000 Kč pod ID 2832155. 8. Z předžalobní upomínky a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobkyně dne 26. 7. 2022 zaslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu plynoucího ze smlouvy o úvěru ze dne 5. 5. 2022. 9. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 10. Dne 21. 3. 2022 byla z bankovního účtu žalovaného na bankovní účet žalobkyně připsána 1 Kč. Dne 5. 5. 2022 sepsala žalobkyně smlouvu, za jejíž účastníky označila sebe v pozici věřitele a žalovaného v pozici dlužníka, kde je uvedeno, že se jí zavázala poskytnout žalovanému jistinu 45 000 Kč a žalovaný se jí zavázal tuto jistinu vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 31 500 Kč do 13. 7. 2022 formou pravidelných 5 splátek po 15 300 Kč. Tato smlouva byla sepsána v rámci webového rozhraní žalobkyně a byla namísto podpisu žalovaného opatřena SMS kódem 4565. Dne 5. 5. 2022 byla na bankovní účet uvedený v předmětné smlouvě, který je veden na jméno žalovaného, z bankovního účtu žalobkyně zaslána částka 45 000 Kč. Dne 26. 7. 2022 poté žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 11. Shora uvedený skutkový stav byl zjištěn dostatečně spolehlivě z žalobkyní předložených důkazů. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dne 21. 3. 2022 obdržela z účtu č. 2501774361/2010 částku 1 Kč, přičemž z potvrzení o přijaté platbě plyne, že odesílatelem této platby je [celé jméno žalovaného], soud neměl pochybnosti o tom, že tento účet patří právě žalovanému. Proto žalobkyní navrhovaný dotaz na banku neučinil. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu přijal soud následující právní závěry: 13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Dle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 15. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží. 16. V § 561 odst. 1 o. z. je stanoveno, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 17. Dle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (odst. 1). Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý (odst. 2). 18. Podle § 2993 věty prvé o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 19. V § 1958 odst. 2 o. z. je stanoveno, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 20. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, která je platně a účinně uzavřena až předáním dohodnuté zastupitelné věci vydlužiteli ze strany zapůjčitele, přičemž se nejedná o smlouvu, jež by musela být uzavřena v písemné formě, musí však obsahovat esenciální náležitosti (označení stran, poskytnutí a závazek vrátit) a splňovat zákonem stanovené požadavky na právní jednání (osoba, vůle, projev vůle). Žalobkyně v řízení tvrdila, že byla tato smlouva mezi ní a žalovaným uzavřena dne 5. 5. 2022, když došlo k předání dané částky z její strany žalovanému, k předání dané částky však mělo dojít na základě písemně uzavřené smlouvy, která měla být uzavřena v písemné podobě prostředky komunikace na dálku na webových stránkách žalobkyně, písemná forma je však u právních jednání učiněných elektronicky bez užití autorizovaného elektronického podpisu, o což se v tomto případě jedná, zachována pouze v tom případě, kdy dané použité prostředky komunikace na dálku umožňují zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby. Totožnost žalovaného v pozici dlužníka přitom nebyla dle názoru soudu ze strany žalobkyně v tomto případě řádně„ ověřena“, když žalobkyně vycházela toliko ze jména, příjmení, data narození, RČ, IČO, telefonu, adresy místa podnikání, emailu a čísla bankovního účtu sděleného druhou stranou v elektronické podobě (veškeré tyto údaje o žalovaném však mohla znát a žalobkyni sdělit i třetí osoba). Nadto nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že SMS kód 4565, který měl sloužit k podpisu dané smlouvy ze strany žalovaného, byl přidělen právě žalovanému, když žalobkyně sice tvrdila, že se jedná o kód vygenerovaný pro žalovaného, řádně však netvrdila ani neprokázala onu genezi daného kódu od jeho vygenerování po přidělení žalovanému a zejména jeho užití žalovaným k podpisu dané smlouvy. 21. Dle názoru zdejšího soudu tak nebyly splněny zákonem stanovené podmínky zachování písemnosti daného právního jednání, přičemž nebylo ani prokázáno, že by v tomto případě právně jednal právě žalovaný, tj. že by projevil svou vůli s žalobkyní tuto smlouvu za daných podmínek, danou formou a s daným obsahem uzavřít, když není nikterak prokázána jeho totožnost v pozici jednajícího dlužníka. Žalobkyně tak v této otázce (totožnost žalovaného jako osoby právně jednajícího dlužníka) neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání (omluvila se, nepožádala však o odročení) dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále též„ o. s. ř.“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3970/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 25 Cdo 1277/2012, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 6. 2022, sp. zn. III. ÚS 585/22). 22. Na uvedeném pak ničeho nemění, že žalobkyni byla z bankovního účtu žalovaného zaslána 1 Kč, když byla tato platba provedena více než 6 týdnů předtím, než mělo dojít k uzavření dané smlouvy, resp. žalobkyně ani řádně netvrdila a neprokázala spojitost této platby s danou smlouvou. Vzhledem k uvedenému tedy soud uzavřel, že se jedná o právní jednání nicotné, které nezpůsobuje právní následky, a strany tudíž nejsou povinny se jím řídit, resp. žalovaný nemá povinnost žalobkyni z titulu dané smlouvy cokoli hradit. 23. V řízení tak podle soudu bylo prokázáno pouze to, že žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslala dne 5. 5. 2022 částku 45 000 Kč. Žalovaný se tak na její úkor bezdůvodně obohatil, jelikož mu byla tato částka poskytnuta bez p