6 C 76/2024-233 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Předmět řízení, argumentace účastníků1. Žalobkyně se žalobou proti žalovaným domáhala určení sporné hranice, event. určení vlastnického práva k nově vymezeným pozemkům. Uvedla, že je vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, (dále též „pozemky žalobkyně“), tvořících areál rodinného domu se zahradou, a žalovaní jsou vlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, a pozemků parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, , které společně s dalšími pozemky tvoří areál rodinného domu se zahradou (dále též „pozemky žalovaných“), všech v katastrálním území a obci , adresa, (pozemky žalobkyně a pozemky žalovaných dále též společně jako „předmětné pozemky“). Předmětné pozemky, resp. areály obou rodinných domů se zahradami, mají společnou hranici vyznačenou v katastru nemovitostí. V roce 2018 katastrální úřad zahájil obnovu operátu předmětného katastrálního území a v souvislosti s tím i digitalizaci katastrální mapy, která se v roce 2019 dotkla i předmětných pozemků. V rámci tohoto procesu bylo zjištěno, že areály obou rodinných domů se zahradami nerespektují hranice zakreslené v katastru nemovitostí, resp. jsou užívány v rozsahu/ploše, která se od knihovních hranic katastru nemovitostí liší.2. Žalobkyně dále namítala, že jak vyplývá z e-mailu syna žalovaných , jméno FO, ml., faktické hranice mezi pozemky jsou dány jednak oplocením, které vybudoval žalovaný 1., jednak v případě hranice mezi pozemkem parc. č. st. , Anonymizováno, (ve vlastnictví žalovaných) a parc. č. st. , Anonymizováno, (ve vlastnictví žalobkyně) i stavbou kůlny, stojící svou převážnou částí na pozemku žalovaných a nezapsané v katastru nemovitostí. Oplocení a kůlna byly vybudovány přibližně před 50 lety otcem žalovaného 1. Hranice mezi předmětnými pozemky jsou sporné a účastníkům se nepodařilo dosáhnout dohody. Žalobkyně dále uvedla, že její žalobní návrh odkazující na geometrický plán pro průběh hranice určené soudem č. 959-346/2023 odpovídá hranici poslední pokojné držby založené výstavbou žalovaných, tj. jejich plotu a kůlny. Tento stav trvá již nejméně 50 let. Žalobkyně navrhla, aby soud vydal rozsudek, kterým by určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, o výměře 220 m2 a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 92 m2 v katastrálním území , adresa, , jak jsou vyznačeny geometrickým plánem č. 959-346/2023. In eventum žalobkyně navrhla, aby soud určil, že průběh sporné hranice mezi pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, o výměře 220 m2 a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 92 m2 ve vlastnictví žalobkyně a parc. č. , anonymizováno, o výměře 45 m2, parc. č. , Anonymizováno, o výměře 29 m2 a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 469 m2 ve vlastnictví žalovaných, vše v katastrálním území , adresa, , probíhá tak, jak je vyznačeno nepřerušovanou černou čarou mezi body 5, 4, 3, 2 a 1 v geometrickém plánu č. 959-346/2023.3. Žalovaní ve vyjádření k žalobě namítali, že oplocení vybudované žalovaným 1. a jeho otcem v 70. letech 20. století, které se skládá z betonové podezdívky a drátěných plotových polí, bylo vybudováno v místě, kde navazuje na dřevěnou kolnu. Oplocení záměrně nebylo umístěno na hranici pozemku, ale na svém pozemku, aby mezi pozemky vznikla ulička pro údržbu kolny a plotu. Žalovaní pozemek, který tvoří uličku mezi sousedy, desítky let užívají, udržují ho sekáním a úklidem odpadu, využívají ho pro údržbu kolny a plotu, a to proto, aby si nemuseli vymínit vstup na sousední pozemek. Žádný právní předpis neukládá povinnost vybudovat oplocení na samé hranici pozemku. Žalobkyně proti užívání pozemku žalovanými neprotestovala, nevyzvala je, aby se jeho užívání zdrželi. Je si tedy dobře vědoma, že se jedná o pozemek žalovaných. Žalovaní se nikdy nevyjádřili ve smyslu, že faktické hranice mezi pozemky jsou dány oplocením a rovněž stavbou kůlny a dále že si žalovaní nečiní nároky na jinou než jimi ohrazenou a zastavěnou část pozemků. Hranice mezi pozemky je historicky nezměněná a je 50 let stejná. Žalovaní pozemky v celém rozsahu aktivně užívají, sekají a odklízejí nepořádek.Provedené důkazy a učiněná skutková zjištění4. Žalovaný 1. při svém účastnickém výslechu vypověděl, že nikdy nesledoval, kdo a jak používá uličku, naroveň ji užívají obě strany. Když jsou (myšleno žalobkyně a její rodina, pozn. soudu) na chalupě, tak tam ani nemůže, protože by ho pokousal jejich pes. Musí přelézat svůj vlastní plot i s nářadím určeným k sekání plevele. Sem tam se žalobkyně s manželem v uličce mihnou. Mají tam dřevník a vstupní dvířka. Žalovaný 1. do uličky vstupuje několikrát do roka, když je třeba posekat, případně něco zkontrolovat. Plot stavěli z dobré vůle se svým otcem, už si přesně nepamatuje, kdy to bylo.5. Svědek , jméno FO, , soused účastníků, při svém výslechu uvedl, že to na místě zná. Neví, kdo uličku používá. Žalobkyni v uličce viděl kolem baráku, žalovaného 1. tam prakticky neviděl. S žalovanými má vztah jako soused, nějaká komunikace mezi nimi moc není, nemá k nim žádný nepřátelský vztah. Neví, kdo stavěl plot. Myslí si, že tam dřív stál dům žalobkyně než plot.6. Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalobkyně je jeho kamarádka a žalovaní jsou spoluobčané městyse. Ulička tam byla vždycky, byla přístupná od stodoly. Uličku používá žalobkyně, chodí tam dle potřeby, když potřebuje jít do kůlny. Žalované tam nikdy neviděl, nikdy s nimi ohledně uličky nic neřešil. Klíče mu dala žalobkyně, je to asi 20 let, svědek tam chodí různě, jak je potřeba, asi 2x až 3x měsíčně, kontroluje elektřinu a plyn. Ze svého domu na uličku nevidí. Žalobkyně ho nikdy nežádala, aby do uličky pustil žalované. Babička žalobkyně používala tuto uličku, babičku si pamatuje; osobně ji neviděl, ale ví, že tam chodila pro seno, pro dřevo. Maminku žalobkyně si pamatuje, ale neví, zda do uličky chodila. V uličce viděl syna žalobkyně, měl tam uložený moped pod přístřeškem.7. Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalobkyně je jeho teta, s žalovaným 1. kdysi byli sousedi, nyní bydlí ve stejné obci. Svědek čas od času do uličky zajde, když se zaběhne pes nebo když tam jsou děti. V uličce viděl manžela žalobkyně pana , jméno FO, ohledně údržby. Svědek a syn žalobkyně, když byli malí, lítali okolo baráku. Žalovaného 1. ani jeho rodinné příslušníky tam svědek nikdy neviděl. Poprvé viděl rodinné příslušníky žalobkyně v uličce zhruba před 20 nebo více lety. Když tam žalobkyně a její rodina je, navštěvuje je svědek celkem často.8. Svědek , Jméno žalované A, ml., syn žalovaných, vypověděl, že na adrese , adresa, bydlí od roku 2011. Uličku mají on a žalovaní v užívání, fyzicky ji užívají, kdykoliv je třeba, když je třeba vyměnit podezdívku, posekat kopřivy apod. Užívají ji asi 4x ročně. Co ví, užívá ji hlavně žalovaný 1., chodí tam dělat údržbu. Svědek pomáhal s podezdívkou, s kanalizací apod. Žalobkyni ani nikoho z její rodiny v uličce neviděl. Neviděl, že by se někdo ptal na užívání uličky. Svědek v uličce byl, s nikým se domlouvat nemusel, ulička byla v jejich užívání. K dotazu, jak se dostávali do uličky, svědek uvedl, že původně se tam dalo projít, byla tam dřevěná plotovka, která se dala odsunout. Nyní se to dá přelézt přes plot v zadní části. Teď se dá projít vraty přes kolnu.9. Svědek , jméno FO, , manžel žalobkyně, vypověděl, že společně s žalobkyní bydlí v , adresa, jezdí přibližně jednou měsíčně. Svědek je tam od svých 10 let, bydlel o dvě ulice dál, ale po sňatku s žalobkyní bydlí v její nemovitosti žalobkyně. Když tam jsou (žalobkyně s manželem), uličku užívají. Pokud žalovaný 1. a jeho rodina něco potřebují, můžou si požádat a přijdou. Svědek si pamatuje, že žalovaný 1. jednou požádal, že bude dělat svod dešťové vody do potoka. Svědek mu nabízel bagr, ale žalovaný 1. jej nechtěl; chtěl to dělat o prázdninách, ale to tam jsou děti, tak se domluvili, že to udělá až v září a skutečně to proběhlo. Nepamatuje si, kdy to bylo přesně, asi když dostavěli barák. Dříve na zadní straně nebyl plot, vběhl jim tam pes žalobkyně a jejich manžela. Žalovaný 1. na něj přiběhl s vidlemi a hrozil, že psa zabije, takže se domluvili, že svědek postaví plot. Žalovaný 1. za něj postavil túje. Je to už nejmíň 10 let. Svědek ho tam neviděl, ani nikoho z rodiny. Svod dešťové vody vedl přes uličku a dům žalobkyně až k obecnímu pozemku dozadu za plot za hromadou dřeva. Když tam manžel žalobkyně přijede, obejde to, dá tam nové pasti na myši apod. Občas je tam vidět polystyren, nikdy u toho žalovaného 1. neviděl.10. Dle protokolu o provedení důkazu před dožádaným soudem svědkyně , jméno FO, , matka žalobkyně narozená v roce 1930, vypověděla, že hranice mezi předmětnými pozemky byly ohraničeny plotem. Maminka svědkyně měla různá zvířata – husy, slepice, psa, takže plot tam byl i proto, aby neutekla. Svědkyně i její maminka užívaly své pozemky v tom rozsahu, jak byly zaploceny. K dotazu na užívání uličky svědkyně uvedla, že to nebyla ulička, ale opravdu široká ulice. V té ulici měla maminka kůlnu se dřevem a ony se tam jako děti něco nauklízely. Svědkyně byla sokolka, tak tam