17 C 43/2026-15 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobci se žalobou z rušené držby podanou dne 21. 4. 2026 domáhali vydání ve výroku specifikovaného rozhodnutí. Tuto žalobu zdůvodnili zejména tím, že jsou vlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba – zemědělská stavba bez č.p./č.ev., pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba – rodinný dům č.p. , Anonymizováno, a dalších pozemků zapsaných na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , vedeného u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaná je vlastníkem sousedního pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a dále poz. parc.č. , hodnota, a dalších pozemků v témže katastrálním území, zapsaným na LV č. , hodnota, , které s pozemkem žalobců bezprostředně sousedí. Nemovité věci žalobců nejsou napojeny na veřejný vodovod a kanalizaci. Z tohoto důvodu bylo v minulosti zřízeno věcné břemeno pro vlastníky pozemků parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, k odběru vody z vrtu umístěného na pozemku parc.č. , hodnota, . Po nastěhování žalobců do objektu č.p. , Anonymizováno, vše fungovalo a voda z vrtu řádně tekla. Žalovaná začala žalobcům činit naschvály spočívající v zastavení odběru vody z vrtu nebo opakované přejíždění a tzv. „tůrování“ čtyřkolek pod okny dobu žalobců. Rovněž jim při svých „návštěvách“, neboť svoji nemovitost nevyužívá k bydlení, ale pouze jako rekreační objekt, pravidelně odstraňuje oplocení, které mají žalobci na svém pozemku umístěno za účelem zabránění útěku králíků, které chovají. Žalovaná takto svým jednáním ruší pokojný stav, kdy zejména vybudovala bránu na pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , čímž zamezila možnosti přístupu k elektroměru, odmítá vstup na pozemek a podmiňuje jej finančním plněním, dne 14. 3. 2026 odpojila svévolně odběr vody z vrtu na dobu 22 hodin a dalším odpojením žalobcům hrozí, ničí systematicky a opakovaně oplocení vybudované žalobci v místě hranic mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví žalobců a poz. parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc.č. , hodnota, ve vlastnictví žalované. Těmito kroky žalovaná ruší pokojný stav a odnímá žalobcům možnost výkonu držby. Žalobci se o zásahu dozvěděli dne 14. 3. 2026, když došlo k odpojení vody. Žalovaná tak způsobila odnětí držby žalobců, a tedy zasáhla do posledního pokojného stavu. Jednání žalované představuje dlouhodobé, systematické a eskalující rušení držby žalobců, které přesahuje běžný sousedský spor a vyžaduje zásah soudu.2. Současně s touto žalobou žalobci podali i návrh na vydání předběžného opatření, kterým by bylo žalované uloženo zdržet se ve výroku specifikovaných činností, a to až do právní moci konečného rozhodnutí. Tento návrh na vydání předběžného opatření žalobci zdůvodnili zejména tím, že jim hrozí bezprostřední a vážná újma, kterou nelze odvrátit jinak než zatímní úpravou poměrů účastníků, spočívající zejména v tom, že v případě zamezení možnosti odběru vody z vrtu by došlo k vážné újmě na majetku žalobců představované znemožněním možnosti užívat objekty žalobců na pozemcích parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ohrožení osob tvořících domácnost žalobců včetně dvou nezletilých dětí, vzniku škody na podnikání žalobců a ohrožení chovu domácích a terapeutických zvířat, jež žalobci chovají, resp. o ně pečují., právnická osoba, ohledem na níže přijaté závěry soud žalované žalobu nezasílal k vyjádření.4. Žalobci k žalobě připojili i listinu úřední záznam o podaném vysvětlení, které podal před policejním orgánem dne 13. 4. 2026 žalobce a). Z této listiny plyne, že žalobce a) při podání vysvětlení na policii podrobně popsal situaci mezi žalobci a žalovanou, podrobně vylíčil, k jakým konfliktům a kdy mezi nimi mělo dojít. Dále uvedl, že dům žalobců není napojen na veřejný vodovod ani kanalizaci, toto zde nebylo obcí vybudováno a do budoucna podle starosty obce ani nebude, není to technicky možné, proto byl v minulosti předchozím majitelem pozemku panem , jméno FO, vybudován vrt na vodu a v době, kdy pozemky rozdělil mezi jeho dcery zřídil k tomuto vrtu, jenž je na pozemcích ve vlastnictví žalované věcné břemeno k užíváni pro druhou dceru , jméno FO, (právní předchůdkyni žalobců). Samotný vrt žalobce a) nikdy neviděl, dle jeho vyjádření by tam však měl „být samotný vrt a nějaké elektrické zařízení a také rozdvojka, aby voda tekla do nemovitosti žalované a jejich domu“. Když se do domu nastěhovali tak vše fungovalo a voda jim tekla. Dále uvedl, že již dne 7. 3. 2026 došlo dvakrát k odpojeni přívodu vody z vrtu do jejich nemovitostí, a to za situace, kdy v domě s žalobci bydlí 2 nezletilé děti a dále na pozemcích chovají zvířata, a jde o jediný zdroj vody. K těmto přerušením dodávek vody žalovaná měla uvést, že probíhala jarní údržba vrtu a posléze mělo dojít k přetížení čerpadla, což se však nikdy před tím a ani potom neopakovalo. Následně dne 14. 3. 2026 došlo k opětovnému odpojení vody na 22 hodin, tomuto odpojení předcházel konflikt s přítelem žalované, který měl mimo jiné po žalobci a) požadovat úhradu finanční částky, jinak jim odpojí přívod vody, přičemž celá konfliktní situace měla vyvrcholit tím, že přítel žalované řekl, že žalobcům tu vodu odpojí hned, a do pár minut po tomto konfliktu, žalobcům opravdu přestala téct voda, která byla opětovně připojena následující den, přičemž jim bylo sděleno, že během odpojení vody byla zajištěna dezinfekce rozvodné skříně vrtu. Dále žalobce a) uvedl, že žalovaná má sjednáno věcné břemeno k užívání cesty která vede přes pozemky žalobců a vede zároveň k jejímu pozemku, do dne 19. 10. 2025 cestu nikdy nevyužili ale od té doby ji začali používat, jezdí po ni prakticky pokaždé, když přijedou, přičemž při užívání cesty došlo ke sporům o pletivo, které zde mají žalobci umístěné kvůli útěku domácích zvířat na pozemek žalované, toto pletivo je umístěno ve vjezdu na pozemek žalované, s čímž žalovaná v minulosti souhlasila, nyní je to velký problém a vždy při příjezdu ho odstraní, nikdy nevrátí zpět, při poslední návštěvě 28. 3. 2026 jej zcela zničili.5. Jistota dle § 75b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve výši 10 000 Kč byla složena na účet soudu dne 21. 4. 2026, tedy včas.6. Podle § 74 odst. 1 o. s. ř. před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.7. Předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (§ 75c odst. 1 o. s. ř.), přičemž o návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků (§ 75c odst. 3 o. s. ř.). Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.).8. Podle § 76 o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby a) platil výživné v nezbytné míře; b) poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje; c) složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu; d) nenakládal s určitými věcmi nebo právy; e) něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. Předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat. Předseda senátu při nařízení předběžného opatření uloží navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájení řízení. Může také stanovit, že předběžné opatření bude trvat jen po určenou dobu.9. Podle § 79 odst. 1 o. s. ř. řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.10. Podle § 1007 odst. 2 občanského zákoníku k vypuzení z držby práva dojde mimo jiné tehdy, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, nebo zabrání výkonu práva.11. Podle § 1008 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprv