Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 078 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2025 mezi společností , právnická osoba, , (dále jen „úvěrující“) jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Mezi úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena dne 7. 8. 2025 smlouva o úvěru č. 438600001, na jejímž základě úvěrující poskytla žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 4 078 Kč nejpozději do dne 15. 10. 2025, přičemž ve smlouvě bylo dohodnuto přirůstání smluvního úroku k jistině. Úvěrující finanční prostředky vyplatila žalovanému dne 7. 8. 2025 bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný však úvěr dosud nevrátil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Na základě provedených důkazů soud zjistil následujíc skutečnosti:- ze smlouvy o úvěru č. 438600001, že úvěrující se zavázala na základě této smlouvy poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 14 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, s dohodnutou zápůjční úrokovou sazbou 279,83 % ročně; smlouva je datována dnem 7. 8. 2025 a neobsahuje podpisy smluvních stran; pod slovem „Věřitel:“ je uveden pouze text: „, právnická osoba, “, pod slovem „Klient:“ je uveden pouze text: „, Jméno žalovaného, “,- z výpisů z běžného účtu, že dne 7. 8. 2025 byla na protiúčet č. , č. účtu, vyplacena bezhotovostním převodem částka 14 000 Kč pod variabilním symbolem 4386000101,- ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2025 mezi společností , právnická osoba, , jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení postupitele o postoupení pohledávky, že předmětná pohledávka byla postoupena za žalobkyni.4. Soud neprovedl dokazování dalšími navrženými důkazy, neboť se tyto vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a níže uvedenému právnímu posouzení ukázaly být nadbytečnými.5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci učinil soud níže uvedený právní závěr.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 104 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu.8. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnosti elektronicky podepsat.9. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 věta první tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.10. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.11. Podle článku 3 odst. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení“) "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.12. Podle článku 25 odst. 2 Nařízení kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.13. Podle § 582 odst. 1 věta první o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.14. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje žádný podpis úvěrující ani žalovaného (vlastnoruční, jeho náhradu mechanickými prostředky, ani zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu); ve smlouvě a jejích dodatcích pod slovem „Věřitel:“ je uveden pouze text: „, právnická osoba, “, pod slovem „Klient:“ je uveden pouze text: „, Jméno žalovaného, “. Obojímu však nelze přiznat účinky podpisu smluvních stran, neboť nejde ani o jejich podpisy (vlastnoruční, jeho náhradu mechanickými prostředky, ani zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu) ani nelze z tohoto jednoznačně identifikovat, a to zejména u žalovaného, že to byl opravdu on, kdo svým podpisem stvrdil právní jednání, které je obsahem předmětné smlouvy. Smlouva o spotřebitelském úvěru tak pro absenci podpisů smluvních stran odporuje zákonu, a soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl i bez návrhu.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Jelikož soud shledal neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, žalobkyni náleží pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. ve výši poskytnutého a nesplaceného úvěru, tj. ve výši 14 000 Kč. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Podle potvrzení o odeslání poštovní zásilky žalovanému byla předžalobní výzva (výzva k plnění) žalovanému odeslána dne 20. 3. 2026. Za použití § 573 o. z. byla tato výzva žalovanému doručena třetí pracovní den, tj. 25. 3. 2026, žalovaný mohl dluh zaplatit 26. 3. 2026, tudíž od 27. 3. 2026 je v prodlení. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.18. nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 73,8 %, žalovaný měl ve věci úspěch v rozsahu 26,2 %. Čistý úspěch žalobkyně tak představuje rozdíl, tj. 47,6 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč a náklady zastoupení advokátkou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 3 úkony právní služby po 400 Kč (§ 14b odst. 1) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a/). Soud aplikoval tato ustanovení advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, jde o nárok uplatněný opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (postoupené pohledávky z úvěrů) a předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč. Náklady řízení ve výši 1 094,80 Kč (2 300 Kč krát 47,6 %) je třeba zaplatit advokátce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).19. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.