8 C 109/2025-56 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně (= poskytovatel úvěrů prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, ) se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Mechanismus uzavření smlouvy žalobkyně popsala takto: žalovaný si na uvedené webové stránce vybral dostupné parametry úvěru a následně vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, telefonní číslo a emailovou adresu. Dále žalovaný uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu a odsouhlasil smluvní dokumentaci. Registraci pak žalovaný dokončil zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. Spolu s návrhem předložil kopii svého občanského průkazu. Dále se zavázal provést ověřovací platbu 1 Kč sloužící k ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K ověření výše příjmů žalovaný předložil výpisy ze svého bankovního účtu, případně výplatní listy. Žalobkyně dále ohledně žalovaného provedla lustraci ve veřejně dostupných databázích a uzavřela, že žalovaný je dostatečné platebně schopný. Žádost žalovaného o úvěr odsouhlasila. Úvěrovou smlouvu žalovanému zaslala na jím uvedené telefonní číslo, žalovaný pak vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně SMS kód a jeho odesláním vyjádřil svou vůli být smlouvou vázán. Tím mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému dne 25. 1. 2024 a dne 20. 3. 2024 převodem z bankovního účtu na bankovní účet žalovaného finanční prostředky z úvěru (účet, na který byl úvěr poskytnut, byl totožný s účtem, z něhož byla proveden ověřovací platba shora). Žalovaný se zavázal prostředky z úvěru vrátit, to spolu se smluvním úrokem 40 % p. m. Úvěr měl být splácen měsíčně nejpozději vždy k 24. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohl žalovaný splatit kdykoli. Žalovaný se s úhradou úvěru dostal do prodlení, o čemž byl žalobkyní opakovaně vyrozuměn. V upomínce ze dne 24. 6. 2024 žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru k 26. 7. 2024 a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu. Protože ten žalobkyni neuhradil ani po předžalobní upomínce, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud. Žádala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí 42.000 Kč skládající se z dlužné části jistiny 30.000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12.000 Kč, to vše spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 42.000 Kč od 28. 6. 2024 do zaplacení. A dále smluvní pokutu 10.530 Kč představující sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za obdobím od 28. 6. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 14. 6. 2025.2. Žalobkyně následně v podání ze dne 13. 11. 2025 popsala, jak měla prověřovat úvěruschopnost žalovaného a jaké ze zjištěných skutečností učinila závěry. Dále uvedla, z čeho dovozuje úvěrovou smlouvu za řádně žalovaným podepsanou.3. Žalovaný nečinil sporným, že mu byla v lednu a březnu 2024 vyplacena celkem částka 30.000 Kč. Nepopíral ani to, že uvedenou částku žalobkyni dosud nevrátil. Namítl ale absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, o kterou žalobkyně svůj nárok opírala. Jednak z důvodů sjednané výše úroků z úvěru, kterou shledával v rozporu s dobrými mravy (obvyklá úroková sazba úvěrů domácností na jeden rok činila v době uzavření úvěrové smlouvy 9,23 % ročně, tudíž za přiměřený mohl být shledán úrok v sazbě kolem 27 % ročně), jednak proto, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného a nedostatečně vyhodnotila zjištěné skutečnosti. Z výpisů z účtu žalovaného vyplývalo, že jeho výdaje převyšovaly příjmy, žalovaný opakovaně sázel Tipsport a jeho příjmy pocházely částečně z gamblingu. Žalovaný tak navrhl, aby v rozsahu nad 30.000 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.4. Po stránce skutkové soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:- z listiny Smlouva o spotřebitelském úvěru č. 183251, že tu měla uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný; celková výše úvěru měla činit až 30.000 Kč, úroková sazba 40 % měsíčně; smlouva je podepsána za úvěrujícího, za úvěrovaného je pouze vypsáno jeho jméno a příjmení, podpis chybí; listina je datována 25. 1. 2024;- z listiny datované 24. 6. 2024, že žalobkyně měla v úmyslu spotřebitelský úvěr č. 183251 zesplatnit z důvodů opakovaného porušování smluvních podmínek žalovaným;- ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. 183251, že žalovaný v ní mimo jiné uvedl, že žije s rodiči, v jeho domácnosti 1 osoba, je zaměstnaný s měsíčním příjmem kolem 46.841 Kč, měsíční výdaje 15.000 Kč; z výpisů z účtu žalovaného že obsahuje následující platby na , Anonymizováno, : 18. 1. 2024 částka 1.200 Kč, 19. 1. 2024 částky 1.000 Kč, 5.000 Kč, 500 Kč, 200 Kč, 5.000 Kč, 5.000 Kč, dne 4. 1. 2024 částka 2.000 Kč, 2 x 4.000 Kč, 2.000 Kč, 600 Kč, dne 23. 12. 2023 částka 100 Kč, 500 Kč, 300 Kč, dne 21. 12. 2023 – 12 x platba , dne 12. 12. 2023 – 5 x platba, dne 8. 12. 2023 – 5 x platba, dne 6. 12. 2023 – 5 x platba, dne 3. 12. 2023 – 6 x platba; opakované platby , Anonymizováno, jsou uvedeny i ve výpisech za předcházející měsíce – listopad a říjen 2023;- z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytovaných bankami vedeného u ČNB, že průměrná výše úroků z úvěru poskytovaných domácnostem na jeden rok v období leden až březen 2024 činila 9,23 %;- dle Potvrzení o provedené platbě vydaného společností , právnická osoba, . ze dne 25. 1. 2024 a ze dne 20. 3. 2024, že z účtu žalobkyně byla na účet žalovaného odeslána částka 15.000 Kč a 15.000 Kč;- z výzvy k úhradě ze dne 14. 6. 2025, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně, která byla téhož dne podána na poště k přepravě (viz. podací lístek k zásilce).5. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z.).6. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).7. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru).8. Ze shora uvedené smlouvy o úvěru je zřejmé, že jde současné o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve sm. § 1810 a násl. o. z., když tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako podnikatel (§ 420 o. z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.). Proto bylo třeba aplikovat zvláštní ochranu žalovaného jako slabší smluvní strany a také právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru. Z § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, tj. jeho schopnost splácet úvěr, jinak úvěr nesmí spotřebiteli poskytnout. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená v rozporu s uvedenou právní úpravou by byla absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti přitom nesmí být pouze formální, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí, veškeré od spotřebitele získané údaje musí ověřit. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru je soud povinen v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti.9. V daném případě je zřejmé, že žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vycházela zej