12 C 241/2020-114 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce v žalobě z 15. 12. 2020 tvrdil, že žalovaný je jeho členem a dluží za zálohy služeb a poplatků za únor až listopad 2020 23 336 Kč a 726 Kč z vyúčtování za rok 2019. Žalobu změnil podáním z 26. 5. 2021 a nově se domáhal zaplacení 49 343 Kč s příslušenstvím. 2. Nově uvedl, že žalovaný dluží 726 Kč z vyúčtování služeb za rok 2019, 25 983 Kč z vyúčtování služeb za rok 2020, kdy žalobce vyčíslil celkové náklady pro byt žalovaného za rok 2020 na 27 305Kč. Z toho žalovaný zaplatil pouze v lednu 2020 1 022 Kč zálohu na služby a 300 Kč do provozního fondu. Nedoplatek 25 983 Kč za rok 2020 žalobce žalovanému vyúčtoval se splatností k 21. 5. 2021, 10 329 Kč do fondu oprav za únor až prosinec 2020, 12 305 Kč za leden až květen 2021 - pětkrát po 2 461 Kč, tj. 1 022 Kč zálohu na služby, 500 Kč příspěvek do fondu provozního a 939 Kč platbu do fondu oprav. 3. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Bránil se tím, že byt získal v dražbě v roce 2018. Byt nadále užíval předchozí vlastník pan [příjmení] až do března 2019, kdy s ním sepsal předávací protokol. Vše doložil žalobci a žalobce přesto požadoval, aby zaplatil vyúčtování za celý rok 2019. Z tohoto důvodu považuje vyúčtování za rok 2019 za neplatné. Zaplatil zálohu 25 111 Kč na platby v roce 2020. Žalobce však tuto zálohu neplatně započítal na údajný dluh v roce 2019. Žalovaný dále uvedl, že proti svým platebním povinnostem vůči žalobci má pohledávky, které tuto platební povinnost převyšují. Uplatnil proto pohledávky jako obranu. 4. Jednalo se o nárok podle § 13 odst. 1 zák. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoS“), a to 50 Kč za každý den prodlení se splněním povinnosti žalobce: -) předložit mu vyúčtování za rok 2017, o které dne 5. 3. 2019 žalobce požádal na základě plné moci od předchozího vlastníka bytu pana [příjmení]. Za celkem 939 dnů od 5. 3. 2019 do 29. 9. 2021 pokutu vyčíslil na 46 950 Kč, -) umožnit mu přezkoumat podklady vyúčtování za rok 2018, a to náměr měřidel vody a tepla za celý dům, o které požádal na základě zmíněné plné moci 1. 6. 2019 (správně 1. 3. 2019). Za celkem 851 dnů od 1. 6. 2019 do 29. 9. 2021 vyčíslil pokutu na 42 550 Kč, -) řádně provést vyúčtování za rok 2019. Vyúčtování za rok 2019 není řádné, protože poté, co byt v roce 2018 vydražil, byt nadále užíval pan [příjmení], a to až do března 2019, kdy s ním sepsal předávací protokol. Protokol žalobci doložil a žalobce po něm přesto požadoval, aby zaplatil vyúčtování za celý rok 2019. Z tohoto důvodu považoval vyúčtování za rok 2019 za neplatné. Za celkem 516 dnů od 1. 5. 2020 do 29. 9. 2021 pokutu vyčíslil na 25 800 Kč. 5. Žalobce reagoval tak, že v průběhu celého roku 2019 byl žalovaný vlastníkem bytu. Počátkem roku 2020 zaplatil celkem 25 111 Kč po předžalobní upomínce a tato částka odpovídala aktuálnímu dluhu. Žalobce provedl a žalovanému doručil řádné vyúčtování služeb za roky 2019 i 2020, k žalovaným uplatněným námitkám se žalobce opakovaně vyjádřil a nebránil žalovanému v tom, aby nahlížel do podkladů k vyúčtování. Naproti tomu žalovaný přistupuje k výkonu svých práv šikanózním způsobem, posílá v průměru nejméně jednu emailovou zprávu týdně, opakovaně se dožaduje odpovědí na své obsáhlé dotazy, a to i na ty dotazy, na které mu již bylo ze strany žalobce odpovězeno. Žalobce mu nabízel, aby využil svého práva a nahlédl do dokladů. Žalovaný se sice ve dnech 4. 3. 2020 a 6. 5. 2020 do kanceláře žalobce dostavil, ale ani v těchto případech svého práva nahlédnout do dokladů nevyužil, do dokladů nenahlížel, nabízené šanony ani neotevřel a dožadoval se odpovědí na své dotazy. Následně pak žalobce 26. 6. 2020 všem vlastníkům sdělil, že jim výbor bude k dispozici v kanceláři vždy v první čtvrtek v měsíci od 16 do 17 hodin. Vzhledem k tomu, že ale v následujících měsících nikdo z vlastníků tuto možnost nevyužil, bylo dne 28. 8. 2020 všem vlastníkům sděleno, že budou-li mít zájem první čtvrtek v měsíci k jednání s výborem využít, je potřeba toto s členy výboru předem domluvit (objednat se). Žalovaný této možnosti nevyužil. 6. Poté, kdy žalovaný vznesl zprávou z 31. 5. 2021 námitky proti vyúčtování služeb za rok 2020 a požádal o umožnění nahlédnout do podkladů k vyúčtování, žalobce mu 9. 6. 2021 sdělil, že mu nahlížení do podkladů k vyúčtování umožní dne 30. 6. nebo 2. 7. 2021 v kanceláři advokátky žalobce. Žalovaný odpověděl až dne 29. 6. 2021 s tím, že by rád nahlížel dne 30. 6. 2021. Na zprávu z 29. 6. 2021 nestihl žalobce zareagovat a 30. 6. 2021 žalovaný napsal, že přijede 2. 7. 2021. V té době již všichni členové výboru měli jiný program a nemohli mu takto narychlo vyhovět. Následně se žalovaný dostavil do kanceláře žalobce dne 2. 9. 2021, kdy toho dne ve dvě hodiny odpoledne napsal zprávu, že se v 16 hodin dostaví. Emailovou zprávu nestihl nikdo z výboru ani přečíst, natož aby na ni zareagovali a ani v tomto případě tedy v kanceláři nikdo nebyl. 7. Dne 29. 9. 2021 sdělila advokátka žalobce žalovanému, že na„ konzultační hodiny“ výboru v první čtvrtek v měsíci je třeba se předem objednat tak, aby výbor v kanceláři netrávil čas zbytečným čekáním. Zároveň bylo žalovanému nabídnuto, aby využil nadcházející první čtvrtek v měsíci tj. 7. 10. 2021 s tím, že má-li o tento termín zájem, advokátka žalobce jej u výboru na tento termín„ objedná“. Žalovaný v reakci na tuto nabídku požádal o umožnění nahlédnut do podkladů v jiném termínu a to dne 19. 10. 2021. Dne 6. 10. 2021 sdělila advokátka žalobce žalovanému, že má možnost v požadovaném termínu tj. 19. 10. 2021 do dokladů v kanceláři žalobce nahlédnout a požádala jej o potvrzení času od 16 do 17 hodin. Tato zpráva zůstala bez odpovědi a namísto toho žalovaný dne 7. 10. 2021 napsal žalobci zprávu, že se k nahlížení dostaví téhož dne, tedy 7. 10. 2021. Podle názoru žalobce u žalovaného nad zájmem o nahlížení do dokladů převažuje zájem v co nejvyšší možné míře znepříjemnit a zkomplikovat členům výboru výkon jejich funkce. U žalobce toto vedlo k tomu, že paní [příjmení] z funkce předsedkyně výboru odstoupila a nenašel se nikdo, kdo by byl ochoten funkci předsedy výboru vykonávat. Právě proto žalobci nezbylo, než vybrat nákladnější řešení a zvolit„ profesionálního“ předsedu výboru [právnická osoba] (dál také jen„ [anonymizováno]“). 8. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaný je vlastníkem bytu v domě a členem žalobce, a to na základě dražby z roku 2018. Počínaje tímto okamžikem mu vznikla povinnost platit pevné a zálohové platby na provoz bytu, správu a údržbu domu. 9. Podle § 1176 o. z. vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu. 10. Podle § 1180 odst. 1 věty prvé o. z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. 11. Podle § 1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. 12. Podle § 3 odst. 1 ZoS službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. 13. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně provedeno a příjemce služeb s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. července 1981, sp. zn. Cpj 164, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. února 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 26. listopadu 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, uveřejněné pod C 2170 Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, z 9. března 2005, sp. zn. 26 Cdo 1742/2005, z 24. června 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007, a nejnověji z 24. května 2016, sp. zn. 26 Cdo 1261/2015). Dále platí, že stanovené zálohy je možno vymá