14 C 345/2020-71 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalované dne 25. 9. 2020 zaplacení částky 408 829,50 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že účastníci jsou bývalými manžely, jejich manželství trvalo od 28. 3. 1992 do 12. 1. 2010. Dne 4. 10. 2010 uzavřeli žalobce a žalovaná dohodu o vypořádání společného jmění manželů. S ohledem na způsob vypořádání společného jmění manželů, tj. žalobce a žalované, vznikl žalobci nárok na vypořádací podíl ve výši 408 829,50 Kč. Žalovaná tento svůj dluh vůči žalobci zcela uznala. Žalobce se žalovanou sjednali odkládací podmínku ke splatnosti dluhu tak, že je žalovaná povinna splatit dluh žalobci v den následující po dni, kdy dojde ke splnění jedné z v čl. VI. dohody vyjmenovaných podmínek. Takovou podmínkou bylo dle čl. VI. odst. iii dohody i skutečnost, že se vlastníkem bytu na adrese [adresa žalobce a žalované], stane po jeho převodu do osobního vlastnictví (když v době sepsání dohody byl ve vlastnictví Magistrátu města Hradec Králové) jiná osoba, než děti účastníků [jméno], [jméno] nebo [jméno]. Dne 16. 1. 2019 se žalovaná stala výlučným vlastníkem jednotky [číslo] tedy v dohodě specifikovaného bytu. Tímto okamžikem tak došlo ke splnění odkládací podmínky sjednané mezi žalobcem a žalovanou a dluh z titulu vypořádacího podílu se stal splatným dne 17. 1. 2019. Žalobce tvrdil, že účelem dohody o vypořádání bylo zajistit dětem bydlení, aby nemusely bydlet v nájmu, žalobce nechtěl zvýhodňovat žalovanou. Vlastníky bytu se měly stát výhradně děti účastníků a k převodu bytu mohlo dojít přímo na některé z dětí. Žalobce se pokoušel spojit se žalovanou za účelem dohodnutí výplaty vypořádacího podílu, na tyto pokusy o komunikaci však žalovaná nereagovala. Žalovaná tak dosud neuhradila ani část dluhu, a je od 18. 1. 2019 v prodlení s jeho úhradou. Advokát žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila, že účastníci spolu uzavřeli dne 4. 10. 2010 dohodu o vypořádání společného jmění manželů, jež v čl. VI obsahovala ujednání o vypořádacím podílu a podmínkách jeho splatnosti. Účelem a smyslem tohoto ujednání bylo docílení stavu, kdy se po převodu (tzv.„ privatizaci“) předmětného bytu do osobního vlastnictví stane vlastníkem předmětného bytu některé z dětí účastníků tohoto sporu. Žalovaná se stala výlučnou nájemkyní předmětného„ městského“ bytu, s nímž bylo spojeno právo budoucího odkupu bytu do vlastnictví. Žalobce tvrdí, že pro žalovanou zajistil a financoval převod nájemní smlouvy s možností odkupu bytu do osobního vlastnictví. Žalobce tedy v době uzavírání předmětné dohody musel být srozuměn s tím, že právo budoucího odkupu (privatizace) svědčí pouze žalované, že pouze žalovaná je podle uzavřených smluv a privatizačních podmínek města oprávněna byt v budoucnu nabýt do vlastnictví. Byt musel v době privatizace být odkoupen nejpozději do 3 měsíců od data 30. 1. 2019 a žalovaná byla jedinou oprávněnou osobou k odkupu. V intencích tohoto záměru žalovaná uzavřela s městem smlouvu o smlouvě budoucí o převodu vlastnictví bytové jednotky, založila stavební spoření a naspořila příslušnou částku, aby mohla čerpat úvěr ze stavebního spoření pro úhradu kupní ceny privatizovaného bytu, uzavřela příslušnou kupní smlouvu o koupi předmětného bytu, byt koupila (zprivatizovala). Následně byt převedla do vlastnictví dcery [jméno] za současného sjednání příkazu k vyplacení odpovídajícího podílu z hodnoty bytu dalším sourozencům. 3. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti: 4. Z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 9 C 135/2009-23 ze dne 12. 1. 2010 soud zjistil, že manželství žalobce a žalované trvalo od 28. 3. 1992 a dnem 12. 1. 2010 bylo pravomocně rozvedeno. 5. Z písemné dohody o vypořádání společného jmění manželů bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná se (mimo jiné) dohodli tak, že z důvodu umožnění žalované získat vlastní bydlení se žalobce zavázal půjčit částku 55 000 Kč žalované. Tato částka byla použita za účelem získání práva nájmu k bytu na adrese [adresa žalobce a žalované]. Bylo dohodnuto, že žalobce má nárok na vyrovnání ze strany žalované ve výši 408 829,50 Kč. Tento nárok žalovaná uznala co důvodu a výše. Podle obsahu dohody byla žalovaná povinna tento dluh splatit v den následující po dni, kdy dojde ke splnění jedné z následujících podmínek, a to bez předchozího písemného souhlasu ze strany žalobce: -) žalovaná převede právo nájmu bytu na jakoukoliv třetí osobu, s výjimkou [jméno], [jméno] a [jméno], tj. dětí účastníků – bod označený (i), -) jakákoli třetí osoba se stane vedle žalované nájemcem bytu oprávněným k odkupu bytu od současného vlastníka/převodu bytu do osobního vlastnictví, s výjimkou [jméno], [jméno] a [jméno], dětí účastníků – bod označený (ii), -) vlastníkem bytu po jeho převodu do osobního vlastnictví se stane jiná osoba, než [jméno], [jméno] a [jméno] – bod označený (iii), -) jiná osoba než žalovaná a děti [jméno], [jméno] a [jméno] bude zapsána k trvalému bydlení na adrese bytu – bod označený (iv). 6. Z písemné výzvy ze dne 3. 7. 2020 soud zjistil, že žalobcův advokát vyzval žalovanou k úhradě částky 408 829,50 Kč. Z doručenky bylo zjištěno, že zásilku s výzvou převzala žalovaná dne 7. 7. 2020. 7. Z nájemní smlouvy ze dne 22. 9. 2004 soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] byl nájemcem bytu [číslo] na adrese [adresa žalobce a žalované]. Pronajímatelem bytu bylo město Hradec Králové. 8. Ze smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o převodu vlastnictví bytu bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřeli dne 30. 3. 2005 město Hradec Králové, budoucí prodávající, a pan [jméno] [příjmení], nájemce a budoucí kupující. Předmětem budoucího převodu byl byt [číslo] v domě [adresa] v katastrálním území Nový Hradec [příjmení], obci [obec], v ulici [ulice] (dále také jen byt). 9. Ze žádosti ze dne 27. 7. 2010 bylo zjištěno, že pan [jméno] [příjmení], nájemce, a žalovaná, budoucí nájemce, požádali město Hradec Králové o převedení nájemní smlouvy [číslo] s ní svázané smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o převodu vlastnictví bytu č. j. 64573/2004 na žalovanou. 10. Z potvrzení vydaného statutárním městem Hradec Králové soud zjistil, že žalovaná byla nájemkyní bytu, a to na základě nájemní smlouvy ze dne 20. 10. 2010. Pro případ převodu bytových jednotek v domě [adresa] byly uzavřeny s nájemci smlouvy o smlouvě budoucí ohledně převodu bytové jednotky, platnost těchto smluv byla podmíněna trváním nájemního vztahu. Smlouva o smlouvě budoucí o převodu vlastnictví jednotky [číslo] byla uzavřena se žalovanou – nájemkyní – z toho důvodu nebylo možné, aby jednotku koupil někdo jiný. Kupní smlouva byla se žalovanou uzavřena dne 15. 1. 2019 Smlouva o budoucí smlouvě kupní i kupní smlouva byly schváleny orgány města Hradce Králové. 11. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o převodu vlastnictví bytové jednotky č. 2015 [číslo], [číslo] 2015 ze dne 22. 9. 2015 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřelo statutární město Hradec Králové v postavení budoucího prodávajícího a žalovaná – budoucí kupující. Předmětem budoucí koupě byla jednotka [číslo] ve čtvrtém nadzemním podlaží budovy [adresa], způsob využití bytový dům, postavené na parcele st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, dále spoluvlastnický podíl v rozsahu [číslo] na společných částech uvedené budovy a spoluvlastnický podíl v rozsahu [číslo] na parcele st. [číslo], vše v katastrálním území Nový Hradec [příjmení], obci [obec] (dále také jen jednotka, nemovité věci). Budoucí kupující a budoucí prodávající se zavázali, že po uplynutí data 30. 1. 2019, a to nejpozději do tří měsíců od uplynutí tohoto data, a za předpokladu, že budoucí kupující bude k datu podpisu smlouvy o převodu vlastnictví nadále nájemkyní dle nájemní smlouvy, uzavřou smlouvu o převodu vlastnictví výše označených nemovitých věcí za kupní cenu 1 204 671 Kč. Uzavřením této smlouvy byla zrušena smlouva o uzavření budoucí smlouvy o převodu vlastnictví bytu ze dne 20. 10. 2010. 12. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 25. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla evidována jako vlastnice jednotky [číslo] se způsobem využití byt, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa], na parcele st. [číslo], vše v katastrálním území Nový Hradec [příjmení], obci [obec]. Nabývacím titulem byla smlouva kupní MMHK/198034/2018 OM1/Str ze dne 15. 1. 2019. Právní účinky zápisu nastaly k 16. 1. 2019. 13. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene a smlouvy o zřízení zákazu zcizení a zatížení bylo zjištěno, že žalovaná darovala předmětné nemovité věci [jméno] [celé jméno žalované] (dceři), obdarované. Žalovaná v postavení dárkyně přikázala obdarované, aby nejpozději do jednoho roku od smrti dárkyně vyplatila sourozencům [jméno] a [jméno] každému částku odpovídající jedné třetině tržní ceny předmětné bytové jednotky aktuální v době splnění příkazu, pokud se v této lhůtě písemně nedohodne se svými sourozenci jinak. Žalovaná a obdarovaná se dohodly o zřízení věcného břemena – služebnosti doživotního užívací