14 C 355/2019-109 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobou podanou k soudu dne 26. 11. 2019 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 56 143,12 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastnicemi dne 17. 2. 2019. Tvrdila, že poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne 19. 2. 2019 a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši úrokové sazby 92,69 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 2 423 Kč, vždy ke každému 1. dni v měsíci. Žalovaná neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení, žalobkyni proto vzniklo v souladu s čl. 6 smlouvy právo na smluvní pokuty ve výši 998 Kč za prodlení se splátkami dluhu a dále v souladu s čl. 6 smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 200 Kč za každou splátku, žalobci tak vzniklo právo na úhradu částky 400 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo k datu 5. 6. 2019 k zesplatnění celého úvěru dle bodu 6.3 smlouvy a celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny s tím, že tuto novou jistinu ve výši 46 711,55 Kč byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Žalovaná tak dluží žalobci na jistině úvěru částku 46 711,55 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované od 7. 6. 2019 k datu vyhotovení žaloby ve výši 8 034,12 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 20 % ročně z původní dlužné jistiny ve výši 40 000 Kč za období od 7. 6. 2019 do zaplacení, přičemž žalobkyně uplatnila úrok pouze do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 139 564 Kč. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to o zaplacení úroku v míře 47,42% ročně z částky 40 000 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Při jednání soudu dne 22. 9. 2021 uvedla, že si nevybavuje, že by uzavírala smlouvu o úvěru a že by jí přišlo na účet 40 000 Kč. Uvedla, že z důchodu jí strhávají asi 2 000 Kč, nevěděla pro koho je srážka prováděna. Tvrdila, že za všechno může [jméno] [příjmení], která udělala ze žalované bílého koně, a ona za to nemohla. Tvrdila, že do spořitelny vybírat peníze chodila paní [příjmení]. 3. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti: 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] návrhu na uzavření smlouvy, předsmluvního formuláře ze dne 17. 2. 2019 a splátkového kalendáře soud zjistil, že žalované byl na základě smlouvy poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok ve výši efektivní úrokové sazby 92,69 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po 2 423 Kč splatných vždy k 1. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2019, kdy výše roční procentní sazby nákladů byla 92,69 %. Soud dále zjistil, že strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu. 5. Z dokladu o vyplacení úvěru a z bankovního výpisu soud zjistil, že žalované byla dne 19. 2.2019 vyplacena částka 40 000 Kč na její účet. 6. Z hodnocení klienta, prohlášení klienta, výpisu záznamu, útržku pro příjemce, oznámení o schválení úvěru – vše ze dne 17. 2. 2019 soud zjistil, že žalobce zkoumal schopnost žalované splácet úvěr. 7. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná nezaplatila žádnou splátku. 8. Z výzev k zaplacení a poštovních obálek soud zjistil, že žalovaná byla žalobcem vyzývána k úhradě dlužných splátek úvěru. 9. Z dopisu ze dne 5. 6. 2019 soud zjistil, že z důvodu prodlení žalované se splácením jednotlivých splátek úvěru, žalobce zesplatnil zbylý úvěr a vyzval žalovanou k úhradě. Dlužná částka činila 48 109 Kč. 10. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 11. 2019 soud zjistil, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení. 11. Z rámcové smlouvy o finančních službách, zprávy [právnická osoba] a z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že žalovaná měla u společnosti [právnická osoba] veden bankovní účet od 7. 1. 2019 do 2. 11. 2019. Na tento účet byla dne 20. 2. 2019 připsána částka ve výši 40 000 Kč, kterou zaslala žalobkyně. Žalovaná byla jedinou disponující osobou. 12. Z podrobného výpisu ze systému ISAS bylo zjištěno, že na majetek žalované byly nařízeny celkem tři exekuce, a to dne 28. 6. 2007 pro částku 25 011 Kč, 20. 5. 2008 pro částku 20 058,50 Kč a 13. 10. 2020 pro částku 370 802,75 Kč. 13. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 6. 2020, č. j. 68 C 131/2020-27 soud zjistil, že žalované byla uložena povinnost zaplatit [právnická osoba], a.s. částku ve výši 370 802,75 Kč z titulu nesplaceného úvěru. 14. Z přílohového spisu Policie České republiky sp. zn. KRPH [číslo] soud zjistil, že policie zahájila úkony trestního řízení, kdy žalovaná byla podezřelá ze spáchání přečinu úvěrového podvodu. Trestní stíhání bylo následně usnesením ze dne 19. 5. 2021, [číslo jednací] odloženo, a to z důvodu, že proti žalované již byla podána obžaloba pro jiný čin úvěrového podvodu a na jeho právní kvalifikaci by to nic nezměnilo. 15. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], který proběhl při jednání dne 1. 12. 2021, soud zjistil, že ta s žalovanou uzavírala smlouvu o úvěru na terminálu v [obec]. Byla to normálně vypadající osoba, která měla pěkný důchod a dokonce měla k dispozici i ústřižek, ze kterého bylo vidět, jaký důchod bere. Kdyby měla exekuce, nebo nějaké srážky, bylo by to vidět na ústřižku pro příjemce od důchodu. Poté, co žalovaná nezaplatila ani první splátku, jí začala hledat, ale telefon byl nedosažitelný a její přítelkyně říkala, že sama neví, kam se paní [celé jméno žalované] poděla. Na telefon, který žalovaná ve smlouvě o úvěru označila, se nikdy nedovolala, vždy byl nekontaktní. Před uzavřením smlouvy o úvěru ověřovala totožnost žalované dle občanského průkazu, který také ofotila. Smlouvu podepsala paní [celé jméno žalované] dobrovolně, byla to její vůle. Při uzavírání a jednání o smlouvě byla přítomna přítelkyně žalované, které se do jednání zapojovala, obě ženy spolu mluvily, ale smlouvu uzavřela a podepsala paní [celé jméno žalované]. 16. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně poskytla žalované peněžité prostředky ve výši 40 000 Kč, které žalovaná smluveným způsobem nesplatila a ke dni 5. 6. 2019 byly dlužné částky prohlášeny za splatné. V době rozhodování soudu dlužila žalovaná žalobkyni dlužnou jistinu 40 000 Kč, dlužný úrok ke dni zesplatnění 6 711,55 Kč, smluvní pokutu ve výši 998 Kč, smluvní pokutu ve výši 400 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení od 7. 6. 2019 do zaplacení. Dále žalovaná dlužila úroky z úvěru ve výši 20 % ročně z původní dlužné jistiny ve výši 40 000 Kč za období od 7. 6. 2019 do zaplacení, přičemž žalobkyně uplatnila úrok pouze do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 139 564 Kč. Od 25. 11. 2019 trvalo prodlení žalované se zaplacením. 17. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Po právní stránce posoudil soud předmětnou věc následovně: 18. Soud žalobu shledal částečně důvodnou s tím, že hmotněprávní posouzení věci vyplývá z § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdy účastnice mezi sebou uzavřely smlouvu o úvěru. Žalobkyně dle této smlouvy poskytla žalované úvěr za určitých podmínek, žalovaná tyto podmínky úvěrové smlouvy nedodržela. Soud podle ustanovení § 1815 o. z., ve spojení s ustanovením § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a příslušnou judikaturou, zkoumal přiměřenost smluvených ujednání. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby má za to, že žalobkyní požadovaný úrok z úvěru je přiměřený. Dále soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty a úroků z prodlení za dobu uvedenou ve skutkovém zjištění, když žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu podle § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a z úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalovaná porušila závazkový vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy, kdy nesplácela žalobci sjednané splátky úvěru řádně a včas. O smluvní pokutě soud rozhodl dle ustanovení § 2048 až § 2052 o. z. Sjednaná výše smluvní pokuty koresponduje s výší poskytnutého úvěru, žalovaná se navíc řádným splněním dluhu mohla povinnosti platit smluvní pokutu vyhnout. Uložením povinnosti zaplatit celou dlužnou částku nebyly ve vztahu k žalované porušeny zásady vyjádřené v ustanoveních § 1 až § 14 občanského zákoníku, v nichž jsou zakotveny obecné a základní principy soukromého práva