17 C 260/2021-30 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhal po žalované zaplacení 38 031 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že právní předchůdce žalobce (tj. [právnická osoba], [IČO]), celkem ve dvou případech zapůjčil žalované podle příslušných smluv o zápůjčce a půjčce peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a 26 000 Kč. Žalovaná porušila smluvní povinnosti, když v obou dvou případech své závazky ze smluv o zápůjčce nehradila řádně a včas. Pohledávky z obou smluv byly právním předchůdcem žalobce postoupeny žalobci podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 jako novému věřiteli, z čehož žalobce vyvozuje svoji aktivní legitimaci. Před podáním žaloby žalobce odeslal žalované předžalobní výzvu k plnění, ta však na výzvu nereagovala. Žalovaná se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 17. 1. 2014 vzal soud za prokázané, že spol. [právnická osoba], [IČO], jako původní věřitel při podpisu smlouvy poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala v plné výši věřiteli vrátit, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 307 Kč, a zaplatit k tomu úroky (19,98 % p.a.) a poplatky v souhrnné výši 8 361 Kč, dohromady tedy 18 361 Kč. Termín splatnosti poslední splátky zápůjčky byl stanoven ke dni 13. 3. 2015. Z předložené historie plateb vzal soud za prokázané, že poslední platbu na dluh provedla žalovaná až po termínu splatnosti celé zápůjčky, a to dne 18. 2. 2019, a že žalovaná svými platbami uhradila na dluh z této smlouvy toliko 7 083,26 Kč. Původní věřitel tak evidoval za žalovanou pohledávku ve výši 11 264,74 Kč sestávající z neuhrazené jistiny zápůjčky ve výši 6 795,35 Kč a neuhrazeného poplatku ve výši 4 469,39 Kč. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 5. 12. 2013 vzal soud za prokázané, že spol. [právnická osoba], [IČO], jako původní věřitel při podpisu smlouvy poskytl žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč, které se žalovaná zavázala v plné výši věřiteli vrátit, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 796 Kč, a zaplatit k tomu úroky (19,98 % p.a.) a poplatky v souhrnné výši 21 738 Kč, dohromady tedy 47 738 Kč. Termín splatnosti poslední splátky zápůjčky byl stanoven ke dni 29. 1. 2015. Z předložené historie plateb žalované vzal soud za prokázané, že poslední platbu na dluh provedla žalovaná až po termínu splatnosti celé zápůjčky dne 18. 2. 2019, a že žalovaná svými platbami uhradila na dluh z této smlouvy toliko 20 971,74 Kč. Původní věřitel tak evidoval za žalovanou pohledávku ve výši 26 766,26 Kč sestávající z neuhrazené jistiny zápůjčky ve výši 16 504,67 Kč a neuhrazeného poplatku ve výši 10 261,59 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a její vzal soud za prokázané, že pohledávky z obou posuzovaných smluv o zápůjčce a půjčce byly postoupeny na žalobce. Žalovaná byla o postoupení pohledávek řádně vyrozuměna. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi právním předchůdcem žalobce, tj. spol. [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla postupně v jednom případě uzavřena smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). S ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. byl druhý případ posouzen jako smlouva o půjčce dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky v souladu s uzavřenými smlouvami (zápůjčkou a půjčkou), avšak žalovaná porušila svou povinnost vrátit věřiteli řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatků, když na obě smlouvy plnila jen v částečném rozsahu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná uhradila více, než tvrdil žalobce. Bylo přitom na žalované, aby tuto skutečnost v řízení řádně prokazovala. Postoupení pohledávek z předmětných zápůjček z původního věřitele na žalobce posoudil soud dle § 1879 a násl. o.z. O úrocích z prodlení rozhodl soud dle ust. § 1968 a § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a úředním sdělením České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. S ohledem na shora popsané skutkové a právní závěry soud uzavřel, že je žaloba důvodná. Výrokem rozsudku pod bodem I. proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužné částky ve výši 11 264,74 Kč – ze zápůjčky uzavřené dne 17. 1. 2014 a ve výši 26 766,26 Kč – z půjčky uzavřené dne 5. 12. 2013. Soud dále žalované uložil povinnost k zaplacení příslušenství přiznaných pohledávek žalobce, a to v podobě úroku z nesplacených jistin zápůjček a úroků z prodlení. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce. Při stanovení výše odměny advokáta za zastupování žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Podle § 14b) odst. 1 bod 3 cit. vyhlášky činí v dané věci - vycházejíc z punkta 38 031 Kč (nikoli již připočteného kapitalizovaného příslušenství) - mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby částku 1 500 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby - převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky 1 500 Kč (tj. 500 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 2 178 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 1 522 Kč Náklady řízení v celkové výši 3 700 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.