18 C 107/2021-53 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 25. 1. 2021 ve spojení s doplněním ze dne 24. 8. 2021 se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 148 819 Kč s příslušenstvím. Tvrdí, že s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč a byl vyplacen dne 7. 4. 2017 na její účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se ho zavázala splatit v celkem 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výší 2 889 Kč, splatných vždy k 10. dni v měsíci. Úroková sazba byla sjedná ve výši 8,60 %, ročně RPSN 8,95 %, celkem měla žalovaná zaplatit 277 344 Kč, spolu s pravidelným pojistným ve výši 202 Kč měsíčně. Na splátkách zaplatila žalovaná celkem 109 085 Kč, na pojistné bylo započteno 7 070 Kč, na běžné úroky bylo započteno 43 457 Kč a na jistinu bylo započteno 57 158 Kč, na náhradu nákladů za odeslané upomínky bylo započteno celkem 1 400 Kč (dle sazebníku, celkem tři upomínky). Žalobkyně od smlouvy pro neplacení odstoupila. Žalovanou částku 148 819 Kč tvoří nesplacená jistina 142 842 Kč, dlužné splátky pojištění 5 x 202 Kč (2. 4. 2020 do 2. 8. 2020), celkem 1 010 Kč a dlužné běžné úroky vyčíslené ke dni odstoupení od smlouvy ve výši 4 967 Kč (rozdíl mezi úroky, které měla žalovaná zaplatit 48 424 Kč a zaplatila 43 457 Kč) při posuzování úvěruschopnost žalované vycházel soud z jejího měsíčního příjmu ve výši 40 000 Kč, ostatních příjmů 1 600 Kč, dle potvrzení od zaměstnavatele a výpisu z účtu, tvrzení žalované, že bydlí ve vlastním bytě bez hypotéky a má tři vyživovací povinnosti, Náklady na splátky půjček, leasingů a úvěrů má v měsíční výši 6 500 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] smluvních podmínek, jež byly součástí smlouvy, vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované částku 200 000 Kč. Žalovaná se ho zavázala splatit v celkem 96 pravidelných měsíčních splátkách po 2 889 Kč, splatných vždy k 10. dni v měsíci. Úroková sazba byla, sjedná ve výši 8,60 %, ročně RPSN 8,95 %, celkem měla žalovaná zaplatit 277 344 Kč, spolu s pravidelným pojistným ve výši 202 Kč měsíčně. Z nesporného tvrzení žalobkyně a přehledu splátek má soud za prokázané, že žalovaná zaplatila na předmětnou pohledávku celkem 109 085 Kč. Z oznámení o výpovědi smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že od smlouvy žalobkyně pro neplacení ke dni 2. 9. 2020 odstoupila. Z upomínek ze dne 5. 9. 2019, ze dne 5. 10. 2019 a ze dne 15. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně před odstoupením od smlouvy vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti ze dne 5. 4. 2017 soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala a posoudila úvěruschopnost žalované, kdy byl zjištěn příjem žalované ve výši 45 406 Kč, kdy příjmy byly ověřeny z výpisu z bankovního účtu u [právnická osoba] a potvrzením o výši příjmů zaměstnavatele [právnická osoba] ze dne [datum]. Výdeje byly ověřeny telefonicky a v registru [anonymizováno] a z potvrzení o výši příjmu od zaměstnavatele a byl zjištěn rozdíl příjmů a výdajů ve výši 19 199 Kč. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalobkyní bylo z částky 109 085 Kč započteno 7 070 Kč na pojištění, na běžné úroky bylo započteno 43 457 Kč a na jistinu bylo započteno 57 158 Kč, na náhradu nákladů za odeslané upomínky bylo započteno celkem 1 400 Kč. Žaloba je důvodná. Při hodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 132 o. s. ř., tj. každý důkaz hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Z obsahu spisu soud nezjistil nic, co by zpochybňovalo pravost a pravdivost výše uvedených důkazů. Soud provedené důkazy proto hodnotí jako pravé a pravdivé. Okresní soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, když před tím posoudila, nikoli pouze formálně, úvěruschopnost žalované, na základě které poskytla v hotovosti žalované peněžní prostředky, které se žalovaná zavázala splácet ve splátkách. Žalovaná své smluvní povinnosti neplnila řádně a včas. Žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky. Právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným se v souladu s § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) řídí v daném případě občanským zákoníkem (o.z.), a to ustanovení § 2395 a násl. o.z. upravujícími institut smlouvy o úvěru a dále ustanovení § 1968 o.z. a § 1970 o.z., pokud jde o posouzení příslušenství. Soud učinil právní závěr, že žalovaná porušila svou povinnost ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vrátit řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky. Závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl založen na základě platně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve znění příslušných obchodních podmínek dle ustanovení § 2395 a násl. o.z. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 200 000 Kč, na který však žalovaná nevrátila část jistiny, část smluvních úroků, platby za upomínky a pojištění. Bylo na žalované, aby v průběhu řízení prokázala, že dluh zaplatila. Důkazní břemeno ohledně tohoto tvrzení leželo na ní. Žalovaná se však k věci vůbec nevyjádřila a neprokázala, že by dlužnou částku zaplatila. Naopak žalobkyně prokázala, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalované. Proto soud uzavřel, že její povinnost k zaplacení žalované částky 148 819 Kč dosud trvá, když žalobkyně po žalované požaduje po provedeném započtení vrátit toliko dlužnou jistinu, kapitalizovaný sjednaný úrok za půjčení peněz a pojistné za dobu než byla smlouva vypovězena. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (§ 517 odst. 1 věta první obč. zák.). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.). Zákonný úrok z prodlení upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 148 819 Kč s příslušenstvím. Dle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/96 Sb. náleží právnímu zástupci za jeden úkon právní pomoci 7 060 Kč. V průběhu řízení právní zástupce žalobkyně učinil tyto úkony právní služby (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb): převzetí zastoupení vč. první porady s klientem, podání žaloby, celkem tedy 2 úkony právní služby advokáta, předžalobní výzva ½ úkonu 3 530 Kč. Na náhradě hotových výdajů advokáta podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v aktuálním znění, ustanovenému advokátovi za 3 úkony právní služby po 300 Kč dále náleží celkem 900 Kč. K této částce pak náleží 21 % DPH ve výši 3 895,50 Kča zaplacený soudní poplatek ve výši 7 193 Kč Celkem 29 638,50 Kč.