18 C 34/2019-263 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k nemovitým věcem, a to k pozemkům par. [číslo] [číslo] v katastrálním území Třebeš, obec Hradec Králové, zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové (dále jen„ předmětné nemovitosti“), tak, že„ předmětné nemovitosti“ budou přikázány do vlastnictví žalobkyně s tím, že ta bude zavázána zaplatit žalované vypořádací částku 262 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a žalovaná bude zavázána ji zaplatit náklady řízení. Při stanovení výše vypořádacího podílu vycházela ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 14. 3. 2018, [číslo]. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že prozatím neproběhla žádná relevantní jednání o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně se mimo jiné pokoušela zatížit„ předmětné nemovitosti“ zástavním právem ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, i když pro zřízení takového zástavního práva nebyly splněny zákonné podmínky. Návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí byl podán až dne 13. 3. 2019, tedy jeden měsíc po podání návrhu na zrušení spoluvlastnictví k soudu. Navrhuje, aby soud žalobu zamítl, eventuálně, aby po zrušení spoluvlastnictví přikázal„ předmětné nemovitosti“ do vlastnictví žalované za částku 630 000 Kč jako náhradu za zrušení spoluvlastnictví. 3. Soud provedl ve věci dokazování, provedené důkazy zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Podle výpisu z katastru nemovitostí jsou žalobkyně a žalovaná podílovými spoluvlastníky pozemků par. [číslo] [číslo] v katastrálním území Třebeš, obec Hradec Králové, zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, a to žalobkyně o velikosti podílu [číslo] k celku a žalovaná o velikosti podílu [číslo] k celku. 5. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum] soud zjistil, že obvyklá cena„ předmětné nemovitosti“ je 2 501 000 Kč, podíl žalobkyně činí 1 661 093 Kč (parcela [číslo]) a [částka] (parc. [číslo]) a žalované 712 087 Kč (parcela [číslo]) a [částka] (parc. [číslo]). Reálné rozdělení pozemků v poměru spoluvlastnických podílů je možné v příčné ose od místní komunikace – (sever/jih) a to tak, že žalobkyně bude mít ve vlastnictví podíl [číslo] parcely [číslo] o výměře 3 751 m2 s obvyklou cenou podílu 1 661 093 Kč a podíl [číslo] parcely [číslo] o výměře 202 m2 s obvyklou cenou podílu 89 453 Kč a žalovaná bude mít ve vlastnictví podíl [číslo] parcely [číslo] o výměře 1 608 m2 s obvyklou cenou podílu 712 087 Kč a podíl [číslo] parcely [číslo] o výměře 86 m2 s obvyklou cenou 38 084 Kč. 6. Následně soud zadal vyhotovení znaleckého posudku z oboru geodézie a kartografie, přičemž znalci [celé jméno znalce] uložil geometrickým plánem rozdělit pozemky – parc. [číslo] [číslo] v katastrálním území Třebeš pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové tak, aby vznikly dva relativně samostatné hospodářské celky při zachování výše spoluvlastnických podílů, a to podle varianty popsané ve znaleckém posudku znalce [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 8. 12. 2019 při respektování hranice a návaznosti na parcely [číslo] který je dosud v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně v rozsahu [číslo] a žalované v rozsahu [číslo], na dvě části tak, aby každá z oddělených částí splňovala podmínku hospodářské účelnosti s ohledem na druh pozemku a vlastnické poměry přilehlých pozemků na místě. Znalec [celé jméno znalce] předložil znalecký posudek [číslo] ve kterém vyhotovil dvě varianty řešení označené jako Varianta 1. a Varianta 2. Uvedl, že nejprve sloučil výměry obou parcel do jednoho bloku a ten následně rozdělil dle spoluvlastnických podílů. Podíl [číslo] činí 3 953 m2 a podíl [číslo] činí 1 694 m2. Uvedl, že obě varianty jsou stejně proveditelné. 7. Oba účastníci se znaleckým posudkem vyslovili souhlas a oba požadovali, aby jim byla přikázána do vlastnictví ta část rozděleného pozemku, která přiléhá ke stávající zástavbě. Žalobkyně tedy preferovala Variantu 1. a žalovaná Variantu 2. 8. Soud po provedení důkazu znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce] se přiklonil k variantě rozdělení označené Varianta 1. a uložil znalci [celé jméno znalce] vytyčit hranice nových pozemků v návaznosti na vypracovaný znalecký posudek [číslo] ze dne 18. 4. 2020 v podobě této varianty a předložit soudu geometrický plán s nově vytvořenými pozemky dle Varianty 1. potvrzený Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracovištěm Hradec Králové. Geometrickým plánem [číslo] ověřeným úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem a Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracovištěm Hradec Králové byl rovněž proveden důkaz. Při rozhodování, ke které z variant se soud přikloní, vycházel ze zásad, jež se při vypořádaní spoluvlastnictví uplatní, tedy zohlednil velikost podílu a účelné využití věci. V daném případě je žalobkyně vlastníkem podílu o velikosti id. [číslo] na nemovitých věcech a žalovaná vlastníkem podílu o [číslo] na nemovitých věcech. Doposud„ předmětné nemovitosti“ nejsou vedeny platným územním plánem jako zastavitelné, byť okolní a navazující zástavba je obytná. Tedy se soudu jevilo jako přijatelnější, aby se většinovému spoluvlastníku dal ten díl nemovitosti, který přiléhá k provedené zástavbě. Nicméně využitelnost pozemků i jejich cena, jak vyplývá z posudku znalce [celé jméno znalce], je totožná. 9. Z dalších provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro skutkové a právní závěry v projednávané věci. 10. Žaloba je důvodná. 11. Přestože spoluvlastnictví účastníků k věcem vzniklo před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014, a přestože i řízení o zrušení a vypořádání jejich spoluvlastnictví bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí se právní poměry účastníků v tomto případě, jak vyplývá z ustanovení § 3028 odst. 2 o. z., od 1. 1. 2014 příslušnými ustanoveními občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Otázku zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutno posuzovat podle § 1140 a násl. občanského zákoníku. 12. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 13. Dle § 1144 odst. 1 a 2 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. 14. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 15. Ust. § 1144 a § 1147 stanoví možné způsoby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a také závazné pořadí, v němž mohou být jednotlivé způsoby vypořádání použity. Na první místo zákon staví rozdělení věci, pokud se tím nesníží její hodnota. 16. Vzhledem k tomu, že účastníci se na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví„ předmětným nemovitostem“ nedohodli, soud podílové spoluvlastnictví účastníků k „ předmětným nemovitým věcem“ zrušil a přistoupil k jejich vypořádání. A to tak, že zvolil prioritní způsob vypořádání - rozdělením věci, a to způsob rozdělení věci navržený znaleckým posudkem vyhotoveným [celé jméno znalce] Variantu 1., která byla vtělena do geometrického plánu [číslo] ověřeným úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem a Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, a která byla znalcem vyznačena v terénu. Pozemek [číslo] byl rozdělen na pozemky [číslo] a [číslo] a pozemek [číslo] byl rozdělena na pozemky [číslo] a [číslo]. Varianta 1. zohledňuje podmínku účelnosti využití pozemků, zcela respektuje velikost podílů podílových spoluvlastníků účastníků. Jsou přitom respektovány i vlastnické poměry přilehlých pozemků a znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] bylo prokázáno, že„ předmětné nemovité věci“ lze reálně dělit bez zásadního snížení jejich hodnoty. 17. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemkům parc. [číslo] podílové spoluvlastnictví k uvedenému pozemku mezi účastníky vypořádal tak, že nově vytvořené pozemky parc. [číslo] [číslo] přikázal do vlastnictví žalované a nově vytvořený pozemek parc. [číslo] [číslo] přikázal do vlastnictví žalobkyně. 18. Oba účastníci původně požadovali přikázat„ předmětné nemovité věci“ do svého vlastnictví a zavázat zaplatit druhé straně