38 C 144/2021-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal proti žalovanému vydání rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán povinností zaplatit mu shora uvedenou částku s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb na [anonymizováno] účtu zřízeném žalobcem žalovanému, ze kterého tento čerpal částku 4 181,91 Kč, kterou neuhradil a dále úhradu poplatků z prodlení ve výši 1 069 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval skutková tvrzení uvedené v žalobě. Soud rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalobce uzavřel dne 24. 2. 2020 se žalovaným smlouvu ke službě [anonymizováno] účet, na základě níž měl možnost nakoupit zboží a služby až do schváleného kreditního rámce a platbu odložit až o 45 dnů. Žalovaný si na základě smlouvy zřídil [anonymizováno] kartu a z ní vyčerpal celkem částku 4 181,91 Kč. Žalobce poskytnuté služby žalovanému vyúčtoval. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne, avšak bezvýsledně. V souladu se smlouvou žalobce vyúčtoval žalovanému poplatek z prodlení ve výši 1 069 Kč. Tyto skutečnosti prokázal žalobce listinnými důkazy, a to smlouvou k službě [anonymizováno], obchodními podmínkami, ceníkem, vyúčtováním, rámcovou smlouvou a předžalobní výzvou. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit. Smlouvu mezi žalobcem a žalovaným soud posoudil podle § 2 395 a násl. občanského zákoníku a podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky za nákup zboží s odloženou splatností nevrátil. Poplatek z prodlení soud posoudil jako smluvní pokutu podle § 2 048 a násl. o. z. ve spojení s § 122 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč. Advokátka poskytla žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.