17 C 203/2022-82 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou, podanou soudu dne 5. 4. 2022, po žalovaném zaplacení částky 192 221,75 Kč a příslušenství. V žalobě uvedl, že s žalovaným postupně ve třech případech uzavřel smlouvu o úvěru, a to konkr. dne 9. 3. 2017 [číslo] na částku 50 000 Kč, dne 27. 7. 2016 [číslo] na částku 10 999 Kč a dne 24. 8. 2017 [číslo] na částku 199 000 Kč Tyto úvěry měl žalovaný splácet v pravidelných splátkách, avšak s jejich splacením se dostal do prodlení, proto byly zesplatněny. Z titulu smlouvy ze dne 9. 3. 2017 [číslo] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 50 995,89 Kč (z toho částka 6 310 Kč představuje splátky splatné do zesplatnění, 34 361 Kč dlužnou jistinu, 9 586,99 Kč smluvní pokutu, 87 Kč úrok z prodlení a částka 650 Kč představuje náklady na upomínání). Z titulu smlouvy ze dne 24. 8. 2017 [číslo] žalobce uplatňuje žalobce v tomto řízení k zaplacení požalovaném částku ve výši 133 666,86 Kč (z toho částka 110 364,86 Kč představuje dlužnou jistinu, částka 18 099 Kč smluvní pokutu a částka 5 203 Kč náklady spojené s prodejem vozu). Žalobce vzal podáním ze dne 20. 7. 2022 svůj nárok vyplývající ze smlouvy ze dne 27. 7. 2016 [číslo] zpět a řízení bylo v této části zastaveno (výrok I.). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení uvedená v žalobě. Soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy úvěru [číslo] ze dne 9. 3. 2017, z obchodních podmínek, sazebníku a dopisu o zesplatnění bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit žalobci v 60 splátkách ve výši 1 262 Kč měsíčně, a to vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. První splátku se žalovaný zavázal zaplatit dne 15. 4. 2017. Pro případ porušení povinnosti splácet závazky z poskytnutého úvěru řádně a včas bylo smluveno, že v takovém případě je žalovaný povinen uhradit žalobci nejen dlužné splátky, veškeré příslušenství, náklady, ale i sankce vyplývající z obchodních podmínek a sazebníku poplatků, plus dále nesplacenou část jistiny úvěru poskytnutého na základě smlouvy včetně sankcí za porušení závazkového vztahu. Dopisem ze dne 30. 4. 2019 byl úvěr zesplatněn. Dlužná částka ve výši 50 995,89 Kč je tvořena z částky 6 310 Kč představující splátky splatné do zesplatnění, z částky 34 361 Kč na dlužné jistině, z částky 9 586,99 Kč na smluvní pokutě, z částky 87 Kč na úroku z prodlení a částka 650 Kč představuje náklady na upomínání. Ze smlouvy úvěru [číslo] ze dne 24. 8. 2017, z obchodních podmínek, sazebníku, dopisu o zesplatnění, faktury [číslo] včetně dodacího listu bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 199 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit žalobci v 72 splátkách ve výši 3 845 Kč měsíčně, a to vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce. První splátku se žalovaný zavázal zaplatit dne 24. 9. 2017. Pro případ porušení povinnosti splácet závazky z poskytnutého úvěru řádně a včas bylo smluveno, že v takovém případě je žalovaný povinen uhradit žalobci nejen dlužné splátky, veškeré příslušenství, náklady a sankce vyplývající z obchodních podmínek a sazebníku poplatků, ale dále i nesplacenou část jistiny úvěru poskytnutého na základě smlouvy a sankce za porušení závazkového vztahu. Použití úvěru bylo účelově vázáno na koupi osobního automobilu tovární značky Mercedes S třída (221) Diesel, [VIN kód], rok výroby 2006 (dále jen předmět financování). Úroková sazba byla sjednána ve výši 11,56% ročně. V rámci smlouvy o zajišťovacím převodu práva byl smluven převod vlastnického práva svědčícího žalovanému k předmětu financování ve prospěch žalobce, a to do doby úhrady veškerých žalobcových pohledávek za žalovaným. Dále bylo smluveno, že v případě prodeje předmětu financování, nebude-li částka získaná z prodeje postačovat k úhradě veškerých závazků žalovaného, je žalovaný povinen zbývající neuhrazenou část závazků v plné výši žalobci uhradit. Pro prodlení žalovaného byl úvěr dopisem ze dne 18. 9. 2019 zesplatněn. Žalobce prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], zrealizoval prodej předmětu financování, a to za částku 120 000 Kč včetně DPH. Kupní cena získaná tímto prodejem byla započtena na předmětný dluh. Podle žalobcovy evidence se dlužná částka po zohlednění výtěžku z prodeje předmětu financování skládala z jistiny zbývající po zesplatnění závazků žalovaného ve výši 133 666,86 Kč, kterou tvoří jistina ve výši 110 364,86 Kč, smluvní pokuta ve výši 18 099 Kč (3 062,32 Kč za zrušení úvěrové smlouvy a 0,1% denně z částky 110 364,86 Kč od 31. 8. 2018 do 11. 2. 2020), jak plyne ze smlouvy o úvěru a nákladů spojených s prodejem vozu ve výši 5 203 Kč. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou k plnění předmětných pohledávek. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že v době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobci částku 184 662,75 Kč, a od 1. 6. 2019, resp. 1. 11. 2019 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením dluhu. Hmotněprávní posouzení věci vychází z především z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Uzavřením smlouvy došlo současně mezi stranami také k uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva („ zajišťovací smlouva“) ve smyslu § 2040 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, jejímž obsahem je převod vlastnického práva svědčícího žalovanému k předmětu financování. Bylo zjištěno, že žalovaný porušil smluvní podmínky, když neprokázal, že by dluh vůči žalobci vyrovnal. Soud proto výrokem rozsudku pod bodem II. uložil žalovanému povinnost dlužnou částku s příslušenstvím žalobci zaplatit. O úrocích z prodlení rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, výše úroků z prodlení byla určena ve smyslu dle § 1802 občanského zákoníku ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále soud vycházel z úředního sdělení České národní banky č. 14/2017, o úpravě základních úrokových sazeb. O smluvní pokutě soud rozhodl dle ustanovení § 2048 a násl. občanského zákoníku. Výrokem I. soud část řízení v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s.ř. zastavil. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III.) vychází z ustanovení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, neboť žalobcův neúspěch v této věci je nepatrný. Žalobcovy náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7 690 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 8 820 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 33 105,60 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 7 690Kč Náklady řízení v celkové výši 40 795,60 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.