17 C 217/2022-23 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 3. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 25. 6. 2020 č. [anonymizováno] [spisová značka] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovaným. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč, a to převodem na účet. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Proces uzavření smlouvy byl koncipován tak, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr do 3 dnů od uzavření úvěrové smlouvy. Smlouva o úvěru byla mezi smluvními stranami považována za uzavřenou v okamžiku, kdy žalovaný připojil na tuto smlouvu o úvěru, kterou původní věřitel zaslal žalovanému na jím verifikovaný e-mail, jedinečný autorizační kód, který jí původní věřitel přidělil na základě jeho žádosti o úvěr a zaslal SMS zprávou na mobilní telefon, který uvedl žalovaný. Smluvní dokumentace byla následně vložena do klientské zóny na webové stránky původního věřitele s tím, že dokumentace byla k dispozici po celou dobu trvání smluvního vztahu z této úvěrové smlouvy. Mezi smluvními stranami se má takto podepsaná smlouva za smlouvu postavenou na roveň písemné smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci jistinu úvěru ve výši 4 000 Kč s kapitalizovanou úplatou za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, a to za období od poskytnutí úvěru do jeho splatnosti, celkem tedy k vrácení 5 826 Kč (z toho na jistině 4 000 Kč a poplatku 1 826 Kč). Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, a to i přes předžalobní výzvu. Žalobce tedy v řízení uplatňuje nárok tvořený jistinou úvěru ve výši 4 000 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 434,60 Kč (tvořený kapitalizovaným úrokem 36 % ročně z jistiny od 26. 7. 2020 do 2. 5. 2021 a„ poplatkem za poskytnutí úvěru“ ve výši 1 826 Kč), poplatkem za odesílání upomínek ve výši 651 Kč a smluvní pokutou ve výši 203,91 Kč. Pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele [anonymizována tři slova], [IČO] postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Proto se plnění domáhá žalobce touto žalobou. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud žalobu shledal důvodnou a po právní stránce posoudil projednávanou věc následovně: Právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným se v souladu s § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) řídí v daném případě novým občanským zákoníkem (o. z.), a to ust. § 2395 a násl. o. z. upravujícími institut smlouvy o úvěru, ust. § 1968 o. z. a § 1970 o. z., pokud jde o posouzení příslušenství a § 2048 a násl. o. z., pokud jde o smluvní pokutu a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Závazkový vztah mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byl založen na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 o. z. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 4 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal předchůdci žalobce vrátit spolu s „ poplatkem za poskytnutí úvěru“ ve výši 1 826 Kč a úrokem ve výši 36 % ročně. Splatnost úvěru byla sjednána do 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému, tj. do 25. 7. 2020. Žalovaný na svůj dluh však neuhradil ničeho. Pro porušení podmínek smlouvy požaduje žalobce po žalovaném rovněž důvodně smluvní pokutu ve výši 203,91 Kč, upravenou za zkrácené období ve prospěch dlužníka, reflektujíc zákonné omezení § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na žalobce byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by dluh zaplatil, a proto soud uzavřel, že jeho povinnost k zaplacení žalované částky 4 000 Kč s příslušenstvím trvá (k otázce příslušenství srovnej ust. § 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení – výrok I.). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud České republiky zrušil dne 25. 4. 2013 vyhl. č. 484/2000 Sb., přiznal soud úspěšnému žalobci odměnu dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Podle § 14b) odst. 1 písm. c) bod 1 cit. vyhlášky činí v dané věci mimosmluvní odměna za 2,5 úkonu právní služby částku 500 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení tyto úkony právní služby – převzetí věci a sepis žaloby, výzva k plnění, odměna advokáta proto dosahuje částky 500 Kč (tj. 200 Kč/úkon). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu náhrada hotových výdajů v paušální částce po 100 Kč/úkon podle § 14b) odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tj. celkem 300 Kč. Protože zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i daň ve výši 21 % z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalobce za zastoupení advokátem tak dosahují výše 968 Kč, ke kterým je třeba připočíst ještě zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalobce podle § 149 o. s. ř. Lhůtu k plnění dle výroků I. a II. soud stanovil jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. l o. s. ř. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo vyhotoveno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř.