ECLI: ECLI:CZ:OSHK:2022:18.C.174.2022.1 Datum: 2022-10-04 Předmět: o zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2550 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2999 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 581 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 55 z ["duševní porucha""jízdné""omezení svéprávnosti""peněžité plnění""postoupení pohledávky""znalecký posudek"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.), § 2550 (89/2012 Sb.).
Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím.
Opatrovník žalovaného navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout a to s odkazem na znalecký posudek vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalkyní z oboru zdravotnictví odvětví [anonymizováno], ve kterém znalkyně uzavřela, že žalovaný trpí [anonymizována tři slova], vlivem které jsou jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti snížené, není schopen se racionálně rozhodovat. Jedná se o manipulovatelnou osobu, která není schopna právně jednat, není schopen nést hmotnou odpovědnost. Žalovaný není schopen domyslet důsledky uzavření smlouvy, není schopen ani porozumět jejímu obsahu a hrozí mu závažná újma.
O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaný dne 14. 12. 2020 použil k přepravě dopravní prostředek městské hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobce [příjmení] [anonymizováno] [územní celek] a.s. a přepravnímu kontrolorovi se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný nezaplatil jízdné ve výši 20 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena dne 28. 7. 2021 žalobci.
Ze soudní evidence bylo zjištěno, že pod spisovými značkami [spisová značka], [anonymizováno] a Nc [anonymizováno] [rok] a [spisová značka] bylo vedeno řízení o omezení svéprávnosti a opatrovnictví žalovaného, který v tomto řízení vystupoval v procesním postavení posuzovaného. Řízení bylo zahájeno 18. 12. 2020 na základě návrhu [územní celek] omezit posuzovaného ve svéprávnosti a jmenovat mu veřejného opatrovníka. V návrhu navrhovatel uvedl, že v lednu 2020 začalo Oddělení sociálních věcí a zdravotnictví [anonymizována dvě slova] spolupracovat na základě písemné žádosti s Odborem sociálních věcí a zdravotnictví [stát. instituce], který poukazoval na to, že posuzovaný žil s matkou střídavě v [obec] a v [obec] a vzhledem k tomu, že byl velice snadno ovlivnitelný, hrozilo riziko jeho zneužití. Z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové číslo jednací [spisová značka] ze dne 16. 3. 2022 bylo zjištěno, že soud omezil posuzovaného, tedy žalovaného, ve svéprávnosti. Z odůvodnění rozsudku bylo zjištěno, že zdravotní stav žalovaného posuzovala znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která ve znaleckém posudku uzavřela, že posuzovaný trpí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Jedná se o duševní poruchu trvalého charakteru, která není léčbou kompenzovatelná, neexistuje kauzální léčba, dostupné možnosti pouze ovlivní vnější projevy. U posuzovaného se [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] projevuje nízkým intelektem, neschopností osvojit si složitější aritmetické úkony, neschopností používat i jednoduché aritmetické operace v běžném životě, nedostatečném porozumění psanému textu, neschopností plnohodnotného psaného projevu, dysartrickou špatně artikulovanou řečí, manipulovatelností a ovlivnitelností, neschopností poskytovat spolehlivě validní data, neporozuměním sociálním situacím a vtahům, neschopností logického myšlení, úsudku a plánování. Vlivem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jsou rozpoznávací a ovládací schopnosti posuzovaného snížené. Míru jejich ovlivnění je nutné posuzovat v konkrétním kontextu. Posuzovaný není schopen se racionálně rozhodovat. Bez rizika újmy je schopen projevit pouze jednoduchá přání bez dosahu do budoucnosti. Posuzovaný může samostatně nakládat s finančními prostředky v omezeném rozsahu, a to jednorázově do výše 200 Kč, měsíčně celkem do výše 1 000 Kč. Posuzovaný je schopen samostatně jednat v běžných záležitostech každodenního života, není však schopen porozumět důsledkům uzavření smlouvy. Není schopen obstarávat si své záležitosti při jednání na úřadech.
Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 55 odst. 1, 2 občanského zákoníku lze k omezení svéprávnosti přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.
Podle § 57 odst. 1 občanského zákoníku soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil.
Podle § 64 občanského zákoníku rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.
Podle § 581 občanského zákoníku platí, že není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.
Podle § 2993 občanského zákoníku platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzená právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny (§ 2999 odst. 1 občanského zákoníku).
S ohledem na výše uvedená skutková zjištění soud uzavřel, že žalovaný nemohl platně uzavřít přepravní smlouvu ve smyslu ustanovení § 2550 a násl. občanského zákoníku. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalovanému povinnost zaplatit peněžitou náhradu ve výši 20 Kč, tuto částku lze považovat za cenu obvyklou jízdy uskutečněné bez platného jízdního dokladu. Soud uzavřel, že žalovaný vzhledem k rozsahu omezení svéprávnosti nebyl schopen být účasten smluvních přepravních podmínek pro přepravu ve vozidlech městské hromadné dopravy v Hradci Králové, které stanovily v článku 9 odst. 5 povinnost cestujícího zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč v případě jízdy bez platného jízdního dokladu. Výrokem rozsudku pod bodem II. byla proto žaloba částečně zamítnuta, včetně zákonných úroků z prodlení
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III.) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu.
Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.