§ 57 OZ – Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 57 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 57 občanského zákoníku stanoví, že soud může omezit svéprávnost člověka pouze v případě, že tento člověk není schopen právně jednat kvůli trvalé duševní poruše, a zároveň vymezuje přesný rozsah tohoto omezení.
§ 57
(1) Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil.
(2) Má-li člověk obtíže dorozumívat se, není to samo o sobě důvodem k omezení svéprávnosti.
Paragraf 57 občanského zákoníku stanoví, že soud může omezit svéprávnost člověka pouze v případě, že tento člověk není schopen právně jednat kvůli trvalé duševní poruše, a zároveň vymezuje přesný rozsah tohoto omezení.
Co to znamená v praxi
Soud může omezit svéprávnost pouze tehdy, je-li duševní porucha trvalá, nikoli jen přechodná.
Rozsah omezení svéprávnosti musí být soudem přesně vymezen, aby bylo jasné, v jakých oblastech člověk nemůže samostatně právně jednat.
Samotné potíže s dorozumíváním nejsou dostatečným důvodem pro omezení svéprávnosti.
Na co si dát pozor
Omezení svéprávnosti se týká pouze neschopnosti právně jednat v důsledku duševní poruchy, nikoli jiných obtíží.
Soud musí vždy specifikovat, v jakém rozsahu je svéprávnost omezena, nikoli ji omezit plošně.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.