20 C 275/2022-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu sp. zn. EPR [číslo]) doručenou zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení uvedené částky s přísl., neboť žalovaný nezaplatil žalobci dlužné pojistné za období od 15. 6. do 24. 9. 2021 (kdy byla pojistná smlouva ukončena) vyplývající z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky, jejímž předmětem byla tzv. "zaměstnanecká odpovědnost za škodu", vč. poplatku ve výši 2x 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky. Procesní stanovisko žalovaného k věci nebylo zjištěno. Na adresu uvedenou v žalobě, ev. adresu trvalého pobytu žalovaného, se mu nezdařilo doručit do vlastních rukou platební rozkaz, který byl tedy podle ust. § 173 odst. 2 občanského soudního řádu zrušen. Žalovanému, který si zásilky nepřebírá, je doručováno tzv. fikcí, postupem dle § 46b a § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Soud věc rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané ust. § 115a o. s. ř. Na základě účastníky předložených listin soud vzal za prokázané, že žalobce se oprávněně domáhá svého dluhu vůči žalovanému, tak jak byl specifikován v podaném návrhu. O skutkovém stavu věci pak lze učinit závěr, podle kterého žalovaný dluží žalobci na pojistném výše uvedenou částku s příslušenstvím; dále se žalobce domáhal poplatku ve výši 2x 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky. Nárok vyplývá z předložené pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 12. 6. 2020 - návrh (ISAS). O skutkovém stavu věci soud činí závěr jednak na podkladě žalobcem předložených listin, ale i na základě toho, že žalovaný dluh v průběhu řízení nesporoval – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný dluh zaplatil, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Platná právní úprava procesního práva současně vychází z toho, že iniciativa při shromažďování důkazů leží zásadně na účastnících, a ukládá jim označit důkazy k prokázání tvrzení. Účastník má tedy povinnost tvrzení (srov. § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 o. s. ř.) a povinnost důkazní. Ke splnění těchto povinností je zavázán každý účastník řízení. Pokud si účastník (zde žalovaný) řádně neplní své procesní povinnosti, nemůže být v řízení úspěšný. Soud posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně: Soud prvořadě dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření platné smlouvy o pojištění, která se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., nový obč. zákoník, a všeobecnými pojistnými podmínkami žalobce pro jednotlivé druhy pojištění obsažené ve smlouvě. Podle ust. § 2758 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tuto svou povinnost (i dle § 2782 odst. 1 o. z., podle kterého pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění) žalovaný neplnil. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních úvah soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Dle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč podle položky 2 sazebníku soudních poplatků jako přílohy zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Dále soud žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení advokátem. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Takto soud žalobci přiznal odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle této vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní upomínka), dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby, to vše zvýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Ve výroku II. tak soud celkem přiznal žalobci náhradu nákladů řízení celkem v uvedené výši. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., odůvodnění tohoto rozsudku bylo vyhotoveno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř.