14 C 44/2023-17 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalované zaplacení částky 16 640 Kč a příslušenství. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, kterou žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 25. 8. 2021. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že žalobkyně přenechala žalované peněžitou částku ve výši 10 000 Kč, a to na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 8. 2021. Před poskytnutím zápůjčky žalobkyně prověřila schopnost žalované zápůjčku splatit. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 nejpozději do data splatnosti 24. 9. 2021. Pro případ prodlení se zaplacením se žalovaná zavázala platit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od 25. 9. 2021 Tyto skutečnosti soud zjistil z obsahu smlouvy o zápůjčce. Ve smluveném termínu žalovaná zápůjčku nevrátila, což bylo zjištěno z 5 písemných upomínek. Advokát žalobkyně před podáním žaloby znovu vyzval žalovanou k zaplacení. V době rozhodování soudu žalovaná dlužila žalobkyni zápůjčku 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky 3 250 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 5 x 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 390 Kč. Od 25. 9. 2021 trvalo prodlení žalované se zaplacením. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 115a občanského soudního řádu. Hmotněprávní byly posouzeny dle zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalované povinnost dlužné částky zaplatit. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku, ujednání o úrocích vychází z ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku. Schopnost žalované zápůjčku splácet byla posouzena ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, podle nařízení § 2 vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení [obec] národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. O smluvní pokutě soud rozhodl dle ustanovení § 2048 až § 2052 občanského zákoníku s přihlédnutím k ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Sjednaná výše úroků (poplatek za poskytnutí úvěru) i sjednaná výše smluvní pokuty koresponduje s výší poskytnuté zápůjčky. Žalovaná se navíc řádným splněním dluhu mohla povinnosti platit smluvní pokutu vyhnout a nevznikly by ani náklady spojené s upomínáním. Náklady na upomínání jsou příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 občanského zákoníku. Uložením povinnosti zaplatit celou dlužnou částku nebyly ve vztahu k žalované porušeny zásady vyjádřené v ustanoveních § 1 až § 14 občanského zákoníku, v nichž jsou zakotveny obecné a základní principy soukromého práva. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.