21 C 67/2023-156 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 3. 2023 a upřesněnou dne 26. 5. 2023 po žalovaných domáhal zaplacení částky 214 997,76 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že 1. žalovaný uzavřel dne 13. 4. 2018 se žalobcem smlouvu o stavebním spoření [číslo] dne 11. 6. 2018 došlo k její změně – navýšení cílové částky na 300 000 Kč. Na základě této smlouvy požádal 1. žalovaný o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření a dne 26. 6. 2018 žalobce uzavřel s 1. žalovaným smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] do výše 300 000 Kč, přičemž nedílnou součástí této smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření a Obecné úvěrové podmínky. Téhož dne uzavřel žalobce s 2. žalovanou dohodu o přistoupení k závazku, na základě které se 2. žalovaná zavázala, že veškeré pohledávky, které vzniknou z výše uvedené úvěrové smlouvy, v plné výši uspokojí, jestliže tak neučiní 1. žalovaný. Žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřoval a posoudil úvěruschopnost 1. a 2. žalovaného. Úvěruschopnost posuzoval a prověřoval žalobce zkoumáním jejich příjmů a předpokládaných výdajů, úvěrovaní ke své žádosti o poskytnutí meziúvěru doložili potvrzení o příjmu a údaje o finanční situaci 2. žalované potvrzené zaměstnavatelem, neboť 1. žalovaný byl v té době studující. Průměrný čistý měsíční příjem 2. žalované za posledních 12 měsíců činil 29 020 Kč, dále 2. žalovaná doložila výplatní lístky za období února 2018 až dubna 2018 a k nim doklad o přijetí příjmů ze závislé činnosti, žalovaná měla splátkové závazky ve výši 6 470 Kč, žalobce přitom zohlednil pravděpodobné výdaje na domácnost na dvě osoby v celkové výši 5 027 Kč a životní minimum na jedno dítě ve výši 2 450 Kč a na jednu dospělou osobu ve výši 3 140 Kč, dále ponechal finanční rezervu ve výši 10 % čistých příjmů, tedy 2 902 Kč. Po těchto propočtech posoudil příjmy žalovaného vůči jeho výdajům jako dostatečné. Dále byla úvěruschopnost úvěrovaných prověřována nahlížením do registru [příjmení] a BRKI, podle kterých neměli úvěrovaní žádné závazky po splatnosti. Meziúvěr byl žalovaným vyčerpán na základě písemné žádosti 1. žalovaného dne 26. 6. 2018 bankovním převodem na účet [bankovní účet], 1. žalovaný byl povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 575 Kč, počínaje prvním dnem čerpání meziúvěru, na meziúvěrový účet [číslo] žalovaný byl dále povinen provádět od prvního dne měsíce následujícího od uzavření úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši 1 080 Kč na vkladový účet stavebního spoření [číslo]. Žalovaný řádně nehradil sjednané splátky, uhradil toliko splátky, které jsou patrné z výpisu z meziúvěrového a vkladového účtu. Žalobce proto dopisem ze dne 2. 11. 2022 v souladu s obecnými úvěrovými podmínkami oznámil žalovaným, že vzhledem k tomu, že nebyla v dodatečné lhůtě splněna povinnost uhradit splatný závazek, nastala ke dni 31. 10. 2022 účinnost odstoupení od smlouvy a splatnost celého dluhu a požadoval úhradu pohledávky, pohledávka byla splatná nejpozději dne 31. 10. 2022, žádný ze žalovaných pohledávku neuhradil, a to ani po předžalobní výzvě zástupce žalobce. Splatnost pohledávky byla při odstoupení od smlouvy stanovena na 31. 10. 2022, žalovaní jsou od 1. 11. 2022 v prodlení. Pohledávka činila k datu 31. 10. 2022 částku 214 997,76 Kč, jež představuje jistinu z vyčerpaného meziúvěru, od data odstoupení do zaplacení žalobce uplatňuje smluvní úrok ve výši 6,3 % a zákonný úrok z prodlení. Dne 31. 10. 2022 provedl žalobce zúčtování finančních prostředků z vkladového účtu ve výši 96 877,24 Kč proti pohledávce na meziúvěrovém účtu [číslo]. Dluh byl vyčíslen jako částka 300 000 Kč za poskytnutý meziúvěr, 82 110 Kč jako úrok za období od června 2018 do října 2022 a předpisy úhrad za upomínky ve výši 7 500 Kč po odpočtu úhrad žalovaných ve výši 77 735 Kč a po převodu zůstatku vkladového účtu ve výši 96 877,24 Kč. Platby žalovaných po odstoupení od smlouvy ve výši 10 000 Kč započetl žalobce na úhradu zákonného úroku z prodlení od 1. 10. 2022 do 20. 2. 2023. Zápočet zůstatku vkladového účtu stavebního spoření ve výši 96 877,24 Kč oproti nedoplatku na meziúvěrovém účtu [číslo] byl proveden v souladu se smluvními ujednáními, konkrétně bodu 8 úvěrové smlouvy, celkem tak žalobce zohlednil úhrady žalovaných na meziúvěrový účet ve výši 87 735 Kč. Pokud jde o účet stavebního spoření, na ten žalovaní uhradili 102 315 Kč, na účet se připsala státní podpora ve výši 7 634 Kč, která ale byla při odstoupení vrácena, dále prémie za akci Invest ve výši 1 000 Kč, která byla z důvodu odstoupení rovněž vrácena, z účtu se odepsaly poplatky v celkové výši 4 600 Kč za vedení účtů a zvýšení cílové částky, na účet se připsaly úroky z vkladů a státní podpory, snížené o sraženou daň v celkové výši 1 162,24 Kč. Výsledný zůstatek ve výši 96 877,24 Kč odpovídá stavu uvedenému na výpisu z vkladového účtu. Pokud jde o poplatky, tak 1. žalovanému byly dle sazebníku účtovány poplatky ve výši 500 Kč za upomínky dne 1. 4. 2021, 2. 8. 2021, 1. 9. 2021, 15. 10. 2021, 1. 11. 2021, 1. 12. 2021, 3. 1. 2022, 18. 2. 2022, 8. 3. 2022, 25. 4. 2022, 3. 5. 2022 a ve výši 1 000 Kč za upomínky ze dne 3. 6. 2022 a 23. 9. 2022. 2. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout, poukázali na neurčitost a nejasnost žalobních tvrzení, zejména na neodpovídající citace úvěrové smlouvy a Obecných úvěrových podmínek, dále na nejasnost výpočtu žalované částky. Dále poukázali na to, že 1. žalovaný byl při sjednávání úvěru v pozici spotřebitele, navíc v době uzavření úvěrové smlouvy dosáhl čerstvě věku 18 let, v této době byl studentem, a to soukromého jazykového gymnázia, v této době neměl žádné příjmy, 2. žalovaná, jak je patrné z žádosti o poskytnutí meziúvěru, dlužila částku 300 000 Kč, žalobce nikterak neposuzoval zejména výdaje žalovaných, když k výdajům žalovaných v době uzavírání úvěrové smlouvy nejsou žádná zjištění. Žalovaní tak namítli neplatnost úvěrové smlouvy. Potvrdili, že žalovaný 1 čerpal na základě úvěrové smlouvy meziúvěr ve výši 300 000 Kč, začal řádně hradit na účet stavebního spoření měsíčně částku 1 080 Kč a dále částku 1 575 Kč jako splátky meziúvěru na účet meziúvěru. Celkem tak uhradil na účet stavebního spoření částku 97 815 Kč a na účet meziúvěru 87 735 Kč. Žalobce v podané žalobě nezohlednil veškeré uhrazené platby, dokonce účtoval blíže nespecifikované platby za upomínky ve výši 8 000 Kč, když na takové paušální platby žalobci nárok vzniknout nemohl a nevznikl. Pokud by soud dospěl k závěru, že žalobce řádně posoudil úvěruschopnost, pak žalovaní dále tvrdí, že odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 2. 11. 2022, které doložil žalobce, žalovaným nebylo řádně doručeno, navíc takové žalobcem předložené odstoupení neobsahuje žádný důvod, je tak neurčité a nelze k němu přihlížet. Žaloba je tak i předčasná, neboť nárok uplatněný žalobcem není splatný. Dále žalovaní uvedli, že jsou si vědomi toho, že žalovaný obdržel od žalobce jistinu úvěru ve výši 300 000 Kč, žalobce obdržel od žalovaného platbu v celkové výši 185 500 Kč, výše jistiny, kterou jsou žalovaní připraveni vrátit odpovídá částce 114 500 Kč, a to v měsíčních splátkách odpovídajících jejím možnostem. Při jednání soudu pak žalovaní poukázali na to, že žalovaní zaplatili ještě v dubnu až červnu 2018 další částku celkem 4 500 Kč, což vyplývá z výpisu z vkladového účtu, a to dne 31. 5. 2018 částku 1 000 Kč, dne 1. 6. 2018 částku 2 000 Kč a 14. 6. 2018 částku 1 500 Kč Celkem tak žalovaní zaplatili žalobci částku 190 050 Kč. 3. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření ve spojení s Návrhem na změnu smlouvy o stavebním spoření a Potvrzením o zvýšení cílové částky se změnou tarifní varianty soud zjistil, že 1. žalovaný uzavřel dne 13. 4. 2018 se žalobcem smlouvu o stavebním spoření [číslo] dne 11. 6. 2018 pak uzavřel dohodu o změně této smlouvy, a to navýšení cílové částky na 300 000 Kč. Ze žádosti o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření soud zjistil, že na základě smlouvy o stavebním spoření požádal dne 18. 6. 2018 1. žalovaný o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření. Svoji žádost odůvodnil tak, že chce pomocí meziúvěru ze své smlouvy splatit dluh své matce – 2. žalované, když jeho matka se dohodla v roce 2007 s jeho babičkou paní [příjmení], že jí přispěje na rekonstrukci jejího rodinného dobu v obci [obec a číslo] s tím, že v tomto rodinném domě bude bydlet její syn – 1. žalovaný, v březnu 2006 si 2. žalovaná půjčila od své známé [jméno] [příjmení] 300 000 Kč s tím, že dluh vrátí do 31. 12. 2018. 4. Z přílohy ke schválení úvěru ze dne 20. 6. 2018 ve spojení s potvrzením o příjmu a údajů o finanční situaci 2. žalované ze dne 12. 6. 2018, výplatních listů a výdajového pokladního dokladu vystaveného za zaměstnavatele 2. žalované panem [jméno] [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že žalobce při posuzování úvěruschopnosti 1. žalované vycházel z průměrných čistých měsíčních příjmů žalované ve výši 29 020 Kč doložených potvrzením zaměstnavatele [právnická osoba], které ponížil o rezervu ve výši 10