14 C 248/2024-21 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky , částka, a příslušenství. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , kterou se žalovaným (dlužníkem) uzavřel původní věřitel, společnost Multitude Bank p.l.c. (dříve Ferratum Bank p.l.c). Původní věřitel poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši , částka, , které žalovaný nesplatil. Pohledávka byla žalobkyni postoupena.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že původní věřitel, společnost Multitude Bank p.l.c. (dříve Ferratum Bank p.l.c.), poskytl žalovanému – spotřebiteli – dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, , aniž původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného – spotřebitele – úvěr splácet. Smlouva o úvěru je tudíž neplatná. Přijetím částky , částka, se žalovaný bezdůvodně obohatil a je jeho povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Žalovaný dosud částku , částka, a od , datum, trvá prodlení žalovaného se zaplacením.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o úvěru vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla věc posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaný jednali o uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Povinností věřitele bylo ve smyslu ustanovení § 86, § 87 zákona o spotřebitelském úvěru posoudit před uzavřením smlouvy řádně úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že věřitel spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná.V daném případě původní věřitel nesplnil povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného – spotřebitele – na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem nesplnění této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.Podle § 2993 občanského zákoníku platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.V řízení bylo zjištěno, že žalovaný přijal peněžitou částku , částka, , ze které dosud neuhradil ničeho. Soud výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni plnění ve výši , částka, . Pohledávka z bezdůvodného obohacení byla postoupena dle § 1879 občanského zákoníku. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle § 1970 občanského zákoníku, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Výrokem rozsudku pod bodem II pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl. Jestliže byla smlouva o úvěru neplatná, nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby poplatků a úroků.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na poměrný úspěch účastníků v řízení. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 7 advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku , částka, . Advokát poskytl žalobkyni tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, . K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Výše náhrady nákladů řízení činila celkem , částka, a s ohledem na poměr úspěchu žalobkyně (68 %) a žalovaného (32 %) soud uložil žalovanému povinnost zaplatit 36 % z celkové výše náhrady nákladů řízení, tj. částku , částka, (zaokrouhleno).Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.