14 C 48/2024-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 13 800 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 6. 2023, kterou se žalovaným uzavřel věřitel – společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, . Pohledávka byla žalobkyni postoupena.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nesporoval tedy tvrzení uvedená v žalobě.Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Z obsahu smlouvy o zápůjčce a z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že věřitel – společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , poskytl žalovanému – spotřebiteli – peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na základě smlouvy o zápůjčce evidované pod č. , hodnota, ze dne 5. 6. 2023. Žalovaný se zavázal peněžité prostředky vrátit do 26. 6. 2023.Nebylo zjištěno, že poskytovatel zápůjčky dříve, než přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného – spotřebitele – zápůjčku splácet.Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2023.Advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, aniž s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného – spotřebitele – zápůjčku splácet. Smlouva o zápůjčce je tudíž neplatná. Přijetím částky 10 000 Kč se žalovaný bezdůvodně obohatil a je jeho povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o zápůjčce vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla věc posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaný jednali o uzavření smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku. Původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků ve smyslu § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou neposoudil schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet, smlouva o zápůjčce je tudíž neplatná.Podle § 2993 občanského zákoníku platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.V řízení bylo zjištěno, že žalovaný přijal peněžitou částku 10 000 Kč, soud výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému povinnost vrátit toto plnění žalobkyni, které byla pohledávka postoupena dle § 1879 občanského zákoníku. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle § 1970 občanského zákoníku, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Přijetím částky 10 000 Kč se žalovaný bezdůvodně obohatil, přičemž žalovaný věděl, že má tuto částku splatit do dne 26. 6. 2023. Žalobkyně požadovala úroky z prodlení od 27. 6. 20223 a soud v této části žalobě vyhověl. Výrokem rozsudku pod bodem II pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl. Jestliže byla smlouva o úvěru neplatná, pak nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby úroků a poplatků.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, neboť neúspěch žalobkyně se týkal jen příslušenství pohledávky. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a dále při stanovení výše advokátovy odměny soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle § 14b advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 300 Kč. Advokát poskytl žalobci tři úkony právní služby (1 – příprava a převzetí zastoupení, 2 – výzva před podáním žaloby, 3 – sepis žaloby), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.