37 C 31/2024-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou podanou proti žalovanému zaplacení částky 33 360 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru, kterou žalobce uzavřel s žalovaným dne 21. 10. 2021.Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedené v žalobě. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“).O skutkovém stavu věci soud z listinných důkazů zjistil, že žalobce poskytl žalovanému jako spotřebiteli peněžitou částku ve výši 20 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru ze dne 21. 10. 2021 č. , hodnota, . Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku žalobci spolu se souhrnným poplatkem (včetně úroku za poskytnutí úvěru) ve výši 16 360 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 606 Kč - viz obsah smlouvy o úvěru. Před poskytnutím peněžitých prostředků žalobce prověřil schopnost žalovaného úvěr splatit (viz evidenční karta klienta). Z informace o smlouvě soud zjistil, že žalovaný úvěr čerpal, řádně však nesplácel, když zaplatil pouze 3 000 Kč. V době rozhodování soudu žalovaný dlužil žalobci částku 33 360 Kč a od 15. 12. 2022 trvalo prodlení žalovaného se zaplacením. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovaného k zaplacení, což bylo zjištěno z písemné upomínky.Soud zde s ohledem na uvedené učinil právní závěr, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalobce na základě smlouvy poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet, zároveň se zavázal za poskytnutý úvěr platit úroky a poplatky. Žalovaný porušil svou povinnost, když nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný ani po výzvě nevrátil půjčené peníze, dohodnuté poplatky, úrok jako odměnu za poskytnutí peněz. Žalobci tak vznikl nárok na úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. K prodlení žalovaného se zaplacením dluhu došlo v daném případě ke dni 15. 12. 2022, když je ho splatnost nastala ke dni 14. 12. 2022. Výše úroku z prodlení je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení ve spojení s úředním sdělením České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla posouzena ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci souladu s § 153 o.s.ř. Vycházel z provedených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že žalovaná povinnost nevznikla či zanikla, zejm. že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. Žaloba je důvodná. Soud proto žalovanému ve výroku I. uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 33 360 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 360 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení procesně úspěšného žalobce byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 335 Kč (sazebník soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).Lhůtu k plnění dle výroků I., II. rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.