Okresní soud v Hradci Králové 38 C 37/2026-34 – Náklady řízení

o zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím

Žalobou podanou dne 5. 2. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč spolu s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 28. 6. 2025 smlouvu o zápůjčce finančních prostředků ve výši 100 000 Kč. Finanční částka byla žalovanému předána žalobkyní v hotovosti, a to při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal tuto zápůjčku žalobkyni vrátit, a to nejpozději do 28. 9. 2025. Zápůjčka byla mezi žalobkyní a žalovaným sjednána bezúročně, avšak v článku 3 odst. S smlouvy o zápůjčce bylo sjednáno, že pakliže dlužná částka nebude žalovaným uhrazena ve sjednaném datu splatnosti sjednávají smluvní strany smluvní úrok ve výši 0,5 % denně z dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku ve sjednaném datu splatnosti žalobkyni nevrátil a na výzvy žalobkyně nereagoval, a proto byla celá věc předána právnímu zástupci, jehož předžalobní upomínku k úhradě dluhu žalovaný rovněž nepřevzal. Žalobkyni tedy nezbylo, než se se svým nárokem obrátit k věcně a místně příslušnému soudu s tímto návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalobkyně před podáním žaloby zaslala prostřednictvím právního zástupce žalovanému předžalobní výzvu k dobrovolnému splnění povinnosti doporučenou poštovní zásilkou dne 15. 1. 2026.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání nařízenému dne 30. 6. 2026 se nedostavil.Soud vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní, a to ze smlouvy uzavřené dne 28. 6. 2025 z nichž bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 28. 6. 2025 uzavřena smlouva o zápůjčce peněz, na základě kterých žalovaný převzal od žalobkyně částku 100 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit do 28. 9. 2025 na účet žalobkyně. Pro případ prodlení byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně od prvního dne následujícího po splatnosti zápůjčky až do úplného zaplacení.Dále žalobkyně doložila soudu v kopii předžalobní výzvy odeslané žalovanému dne 15. 1. 2026 doporučenou zásilkou.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce poskytla žalobkyně žalovanému dne 28. 6. 5025 částku 100 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 28. 9. 2025. V řízení se žalovaný nijak nevyjádřil, soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný dluh nesplatil. Žalovaný svou povinnost vrátit finanční prostředky ve lhůtě splatnosti nesplnil.Právní posouzení věci vychází z § 2 390 a násl. občanského zákoníku. Žaloba byla podána důvodně. Soud proto vyhověl návrhu žalobkyně a ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost půjčené prostředky žalobkyni vrátit. Žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky a žalobkyni proto náleží od tohoto dne úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 512/2013 Sb.Soud ve výroku II. zamítl žalobu, pokud jde o požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky. Aplikace tohoto ustanovení by představovala roční úrok 182,5 %. Taková výše úroků však natolik převyšuje úrokovou míru běžně poskytovanou finančními institucemi při půjčování peněz, že soud shledal toto ustanovení smlouvy neplatným pro rozpor s dobrými mravy. K tomu lze uvést např. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009 sp. zn. I. ÚS 523/07, uveřejněný v jeho sbírce nálezů a usnesení pod č. 113/2009 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. , spisová značka, . Soud porot v této části žalobu zamítl. (viz. výrok II.).O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož náleží náklady řízení tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch. V tomto případě měla žalobkyně neúspěch pouze v části příslušenství, jako nepatrné části předmětu řízení. Soud proto žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 000 Kč a dále odměnou podle advokátního tarifu podle § 9 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů, advokátního tarifu činí v dané věci mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby 5 100 Kč. Advokátka poskytla žalobkyni tyto úkony právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. žaloba, tj. celkem , hodnota, úkony právní služby po 5 100 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží žalobci paušální náhrada ve výši 450 Kč tj. 900 Kč. Náklady řízení úspěšné žalobkyně činí celkem 15 100 Kč. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by soud právo na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznal, nevyšly v průběhu řízení najevo (§ 150 občanského soudního řádu). Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř.