38 C 61/2026-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou podanou nadepsanému soudu dne 26. 2. 2026 se žalobce domáhal zaplacení částky 50 051,93 Kč. Tvrdil, že na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 18. 4. 2025 distančním způsobem poskytl žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení do výše 23 100 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. Žalobce převedl žalované na bankovní účet č. , č. účtu, dne 18. 4. 2025 částku 23 100 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto žalobce smlouvu vypověděl a žalovanou o tom informoval. Žalovaná se tak ocitla v prodlení s úhradou celého úvěru dne 2. 9. 2025. Žalovaná má ke dni podání žaloby vůči žalobci nesplacený dluh v celkové výši 49 418,84 Kč, uvedená částka se skládá z jistiny, jenž činí 23 100 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 456,44 Kč a smluvního úroku ve výši 25 862,40 Kč. Žalobce dále požaduje zaplacení smluvní pokuty za prvních 90 dnů prodlení ve výši 0,1 % denně. Žalované byla zaslána předžalobní výzva dne 18. 12. 2025.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) za použití § 101 odst. 4 o.s.ř.Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „flexi půjčka“ č. , hodnota, soud zjistil, že si žalobce a žalovaná sjednali spotřebitelský úvěr až do výše 23 100 Kč s možností postupného čerpání. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) při vyčerpání celého rámce byla dohodnuta na 1 442,91 % a denní úrok 0,933 %. Dne 18. 4. 2025 žalobce převedl žalované na bankovní účet č. , č. účtu, celkem 23 100 Kč, jak vyplývá z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a zprávy z , právnická osoba, . ze dne 27. 3. 2026. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na předmětný úvěr žalobci čehokoli zaplatila.Soud vycházel z kritérií stanovených judikaturou Nejvyššího soudu vytýčených ve vztahu ke smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 a ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017 sp. zn. , spisová značka, ) a zabýval se tím, zda úvěrová smlouva není v rozporu s dobrými mravy (§ 1 odst. 2 a § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z.) a s principy zakotvenými v občanském právu na ochranu spotřebitele.Soud uzavřel, že úvěrová smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu zmíněných ustanovení. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem a poplatky, přičemž celkové roční náklady úvěru dosáhly 1 442,91 %. Taková ujednání nelze posuzovat jinak než jako zcela zjevně nemravná, protože je obecně známo, že odměna za poskytnutí peněz spotřebitelům (domácnostem) dlouhodobě činila v době poskytnutí úvěru u banky cca 5 až 15 %, u jiných, nebankovních subjektů cca 20 až 30 %. Podle ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla sjednaná výše úroků, která podstatně přesahuje obvyklou úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009 sp. zn. I. ÚS 523/07, uveřejněný v jeho sbírce nálezů a usnesení pod č. 113/2009 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. , spisová značka, , v nichž byla shledána neplatnost a proto nemravnost sjednaných úroků ve výši již i jen 60 % ročně.)Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, má žalobce právo požadovat po žalované vydání částky, kterou jí poskytl bez právního důvodu a která představuje bezdůvodné obohacení žalované. Soud proto výrokem I. žalované uložil povinnost zaplatit žalobci 23 100 Kč. O úrocích z prodlení soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Zákonný úrok z prodlení přiznal soud žalobci od 4. dne od odeslání předžalobní upomínky žalované, tj. od 20. 12. 2025, když předžalobní upomínka byla odeslána dne 16. 12. 2025. Ve zbytku soud žalobu výrokem II. zamítl, když s ohledem na neplatnost samotné smlouvy o úvěru, nedošlo k platnému sjednání úroků, poplatků a smluvní pokuty.Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1, 2 o.s.ř. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 50 051,93 Kč a byl úspěšný pouze co do částky 23 100 Kč, jeho úspěch v řízení je tedy nižší než 50 %. Právo na náhradu nákladů řízení by za této situace měla žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.