5 C 69/2014-88 — Okresní soud v Hodoníně

Žalobci se podanou žalobou domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku, přičemž navrhli, aby spoluvlastnický podíl id. 1/3 pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] byl přikázán do společného jmění manželů - žalobců a) a b) a spoluvlastnický podíl id. 2/3 pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] byl přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalovaný v rámci svého vyjádření k žalobě u jednání soudu uvedl, že souhlasí s žalobci navrženým způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví a rovněž souhlasí se závěry znaleckého posudku ze dne 6.3.2015 [číslo] vypracovaného znaleckým ústavem [anonymizováno] s.r.o., i zde stanovenou obvyklou cenou předmětných nemovitostí. Jak dále žalovaný doplnil, žalovaný je vázán principem účelného hospodaření se svými prostředky a za situace, kdy obdržel výhodnější nabídku od třetí osoby, nemohl přistoupit na žalobci navrhovaný smír. Soud provedl dokazování čtením listinných důkazů - výpisu z katastru nemovitostí pro obec a k.ú. [obec], LV [číslo] znaleckého posudku [číslo] ze dne 6.3.2015 znaleckého ústavu [anonymizováno] s.r.o., z nichž zjistil, že předmětné nemovitosti - pozemky p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků, a to tak, že žalobci a) a b) mají ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl id. 2/3 těchto nemovitostí a žalovanému náleží spoluvlastnický podíl id. 1/3 uvedených nemovitostí. Výše označeným znaleckým posudkem byla stanovena aktuální obvyklá cena pozemků, a to pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] částkou 265.800 Kč a pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] částkou 34.200 Kč. Nikdo z účastníků netvrdil existenci žádné okolnosti ve smyslu § 1140 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen "občanský zákoník), pro kterou by soud neměl podílové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat, ani netvrdili existenci pohledávek a dluhů souvisejících se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí, které by měly být mezi účastníky vzájemně vypořádány. Žalovaný v průběhu řízení vyjádřil svůj souhlas se způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví navrženým žalobci. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že účastníci jsou podíloví spoluvlastníci nemovitostí - pozemků p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec], kdy žalobcům náleží spoluvlastnický podíl id. 2/3 nemovitostí a žalovanému id 1/3 těchto nemovitostí. Za situace, kdy žalobci již nehodlají setrvávat v majetkovém společenství s žalovanými, je na místě podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem ve smyslu § 1143 a násl. občanského zákoníku zrušit. Při úvaze, jakým způsobem bude následně provedeno jeho vypořádání, nutno uvést, že způsob vypořádání vztahu mezi spoluvlastníky řeší kogentně ustanovení § 1144 až 1147 občanského zákoníku a soud není podle § 153 odst. 2 o.s.ř. vázán návrhy účastníků. Nicméně pokud žalovaný v průběhu řízení souhlasil s vypořádáním podílového spoluvlastnictví, jak toto navrhli žalobci ve své žalobě, a souhlasil rovněž s obvyklou cenou vypořádávaných nemovitostí, stanovenou znaleckým posudkem, respektoval soud tato stanoviska účastníků a rozhodl zcela v jejich souladu, tak jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. rozsudku, s tím, že tento způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví zároveň zcela respektuje princip spravedlivého uspořádání vztahů mezi účastníky tohoto řízení. S odkazem na shora zmíněný konsens účastníků ve vztahu ke způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví se tak stalo nadbytečným provádět další dokazování návrhem směnné smlouvy, geometrického plánu [číslo] pro rozdělení pozemku, dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 21.2.2014, adresovaného žalovanému, ve věci směny pozemku, e-mailové komunikace mezi účastníky ve věci mimosoudního vypořádání podílového spoluvlastnictví, návrhem dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 19.2.2014 ve věci odkoupení spoluvlastnického podílu k pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], neboť tyto listiny pouze zachycovaly způsob mimosoudního jednání účastníků o vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví ve fázi před podáním žaloby a na rozhodnutí soudu nemohly mít žádný vliv. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 150 o.s.ř. Soud při své úvaze vyšel z toho, že projednávaná věc má povahu řízení tzv. iudicium duplex, v němž nelze učinit jednoznačný závěr o procesním úspěchu některého z účastníků a v němž se proto při rozhodnutí o nákladech řízení nemůže zásada odpovědnosti za výsledek jednoznačně uplatnit. Rozhodnutí v dané věci bylo v zájmu obou účastníků a návrh na zahájení řízení mohl podat kterýkoliv z nich a nelze tedy hovořit o tom, že by některý z účastníků byl oproti jiným procesně úspěšný. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O náhradě nákladů řízení, které nesl stát za znalecké dokazování, rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. a uložil žalobcům a žalovanému nahradit státu znalečné v celkové výši 4.864 Kč, a to každému z nich ve výši ½ této částky. U žalobců soud zároveň zohlednil složenou zálohu ve výši 5.000 Kč a vrátil jim částku 2.568 Kč, představující rozdíl mezi složenou zálohou a částkou 2.432 Kč, která coby ½ státem zaplaceného znalečného na žalobce připadá.